Turecko nechce zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, řekl Stoltenberg

Pro zrychlené schválení se vyjádřila i šéfka německá diplomacie Annalena Baerbocková. Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že věří v dosažení dohody o rozšíření.

Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko by bylo podle Stoltenberga historickým okamžikem a také důkazem, že vojenská agrese se nevyplácí. Přístupová jednání chce šéf aliance zkrátit, aby doba, kdy obě země žádají o vstup do vojenského paktu, byla výrazně kratší než v minulosti. NATO je také ochotné posílit bezpečnostní záruky oběma zemím, než se stanou členy.

"Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel," uvedl Stoltenberg. Ankara se tento týden vyjádřila odmítavě ke vstupu obou skandinávských zemí do NATO. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes uvedl, že Ankara žádá bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Podle Çavusoglua se Švédsko nechová konstruktivně, zatímco Finsko přistupuje s respektem k výhradám Ankary.

Šéf americké diplomacie Blinken řekl, že měl možnost mluvit se svým tureckým protějškem. Mezi ministry zahraničí cítil pro rozšíření NATO velkou podporu. "Pokud to budou chtít udělat (vstoupit do aliance), tak velmi věřím, že se ohledně toho podaří nalézt shodu," uvedl Blinken s tím, že Turecko, Švédsko a Finsko dále jednají.

Pro rychlé přijetí Finska a Švédska do NATO se vyslovila i Baerbocková. Poznamenala, že tyto země již jsou členy Evropské unie, s NATO spolupracovaly už dříve a jejich armády odpovídají standardům aliance. "Jsou už téměř členy (NATO)," uvedla šéfka německé diplomacie.

Podle Stoltenberga je jasné, že se válka na Ukrajině nevyvíjí podle představ Moskvy. "Rusko nedosahuje svých strategických cílů," řekl. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov a má potíže i s ofenzívou na Donbase. "Ukrajina může válku vyhrát," dodal. Oba politici se shodli, že podpora poskytovaná Ukrajině zeměmi NATO musí pokračovat.

Podle Baerbockové Moskva svým počínáním do facto vypověděla smlouvu o spolupráci a dialogu, kterou podepsala v roce 1997 se Severoatlantickou aliancí, a zničila veškeré formy dialogu. Praktická spolupráce v rámci takzvaného zakládajícího aktu ale byla přerušena již v roce 2014 po ruské invazi na Krym.

Lipavský: NATO intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k rozšíření

Severoatlantická aliance intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k očekávané přihlášce ke vstupu Finska a Švédska. Dnes to po skončení dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neuvedl, řekl ale, že problém pomáhají překonat zejména Spojené státy.

"Je potřeba si věci vyříkat. Turecká strana vznesla určité obavy a dnes ráno ale zaznělo, že probíhala i noční jednání a že je intenzivní snaha najít pozitivní řešení," řekl Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neupřesnil. "Ponechal bych to na jednání Turecka, Švédska a Finska, případně dalších hráčů, kteří se do toho vkládají, jako jsou samozřejmě Spojené státy," odpověděl na dotaz ČTK. Uvedl také, že neví o žádné další členské zemi, která by vůči švédské a finské cestě do NATO měla nějaké požadavky.

Turecko tvrdí, že obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Turecko podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga ujistilo, že nechce zablokovat vstup Finska a Švédska. To prohlásil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu, podle kterého ale Ankara požaduje od obou severských států bezpečnostní záruky.

Dalšími tématy víkendového neformálního jednání NATO byly příprava červnového summitu aliance v Madridu a ruská invaze na Ukrajinu včetně posílení ochrany východních členů aliance.

Podle Lipavského bude Česko zastávat v otázce posílení východního křídla aliance dvojí roli. "Budeme logistickým uzlem. Když se podíváte na mapu, vedou přes nás významné logistické trasy," řekl. Druhá česká role bude přímé zapojení do ochrany východních členů, a to nejen v rámci stávajících misí v Pobaltí, ale nově také třeba na Slovensku. "Kde už také začínáme působit," dodal.

Alianční ministři zahraničí podle Lipavského hovořili i o tom, že je nezbytné posílit s Ukrajinou vojenskou spolupráci. "Opakovaně z více stran zaznělo, že je naprosto zásadní, aby se začaly vyzbrojovací projekty s Ukrajinou, aby se Ukrajina cvičila na moderní zbraně a abychom se připravili na konflikt, který bude trvat delší dobu," řekl.