Ukrajina ztratila přístup k Azovskému moři. Desítky mrtvých po ruském útoku na kasárna

Desítky ukrajinských vojáků byly v pátek zabity při ruském útoku na kasárna u přístavního města Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Informaci ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka agentuře AFP později potvrdili svědci. V objektu bylo podle nich kolem 200 vojáků. Na místě jsou záchranáři, kteří pátrají v troskách po tělech a možných přeživších.

Ukrajinské ministerstvo obrany rovněž přiznalo, že Ukrajina během ruského obléhání jihoukrajinského města Mariupol ztratila přístup k Azovskému moři. V okolí města přitom dál pokračují těžké boje, mimo jiné také o velkou ocelárnu.

Kasárna severně od města Mykolajiv se podle ukrajinského poslance Hončarenka stala v pátek brzy ráno terčem útoku ruské armády, která použila střely s plochou dráhou letu Kalibr. Šestice střel komplex zcela zničila. Starosta Mykolajivu uvedl, že vzhledem k tomu, že ruské jednotky vedly útok z území sousední Chersonské oblasti, nestihlo město ani včas vyhlásit letecký poplach.

"V kasárnách spalo minimálně 200 vojáků," řekl agentuře AFP na místě incidentu 22letý Maksym. "Nejméně 50 těl záchranáři vynesli ven. Nevíme, kolik jich ještě zůstává pod troskami," dodal. Další z ukrajinských vojáků na místě, Jevhen, odhadl počet obětí útoku na stovku.

Zpravodajský server BBC News s odvoláním na své zdroje rovněž napsal, že v kasárnách bylo asi 200 lidí, z nichž mnoho zemřelo. Do tří místních nemocnic bylo převezeno 57 lidí zraněných při útoku, dodává BBC.

Mykolajiv leží na místě, kde řeka Jižní Bug ústí do Černého moře a mohl by posloužit jako východisko pro útok na ještě významnější přístav Oděsa. V posledních týdnech je oblast terčem intenzivního ruského ostřelování, i když ve městě samotném panuje podle BBC relativní klid a v ulicích je stále vidět dost aut i civilistů.

Generální štáb ukrajinské armády dnes uvedl, že ruská armáda se rovněž nadále snaží proniknout do Mariupolu, který je hlavním ukrajinským přístavem u Azovského moře. "Okupanti částečně uspěli v Doněcké oblasti a dočasně zbavili Ukrajinu přístupu k Azovskému moři," citovala agentura Reuters v noci na dnešek z prohlášení ukrajinského ministerstva obrany. Rusové již 1. března oznámili, že převzali kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře.

Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent Mariupolu. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Zhruba 130 lidí se podařilo z krytu vyvést živých, záchraně dalších brání ruské ostřelování, uvádí ukrajinská strana.

Tvrdé boje se vedou v Mariupolu o velké ocelárny Azovstal, prohlásil dnes podle ruskojazyčné verze BBC poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. "Bojuje se o Azovstal... Můžu říct, že jsme tohoto ekonomického giganta ztratili. Jedna z největší metalurgických továren v Evropě je v tuto chvíli ničena," řekl Denysenko.

Ukrajinská prokuratura dnes informovala, že válka na Ukrajině si už vyžádala životy 112 dětí. Dalších 140 dětí utrpělo zranění.

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že situace na bojišti se k dnešnímu ránu zásadněji nezměnila. Ukrajinským ozbrojeným silám se podle něj podařilo zabít dalšího, již pátého ruského generála. "V důsledku dělostřeleckého úderu byl zabit velitel 8. armády Jižního vojenského okruhu generálporučík Andrej Mordvičev," sdělilo ukrajinské velení, podle nějž generál padl v Chersonské oblasti.

Kyjev: Od začátku invaze zahynulo téměř 14.400 ruských vojáků

Od začátku invaze na Ukrajině zahynulo téměř 14.400 ruských vojáků, tvrdí ukrajinské ministerstvo zahraničí. Rusové také přišli o tisíce kusů vojenské techniky a vybavení, konkrétně o 95 letadel, 115 vrtulníků, 1470 obrněných vozidel nebo 466 tanků, uvedla dnes na svém twitterovém účtu ukrajinská diplomacie. Čísla jsou patrně nadsazená a jak poznamenala americká televize CNN, údaje není možné nezávisle ověřit.

Podobné informace z Ruska přicházejí jen velmi zřídka a ruské úřady nezveřejňují ani podrobnosti o bojových ztrátách. Poslední takové údaje se na veřejnost dostaly 2. března, kdy Rusko oznámilo, že od začátku vojenské operace zahynulo 498 vojáků.

Američané odhadují, že Rusové na Ukrajině přišli o 3000 až 10.000 příslušníků armády. Vyplývá to z prohlášení amerických představitelů a zástupců NATO, se kterými hovořili reportéři CNN.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

Více souvisejících

Armáda Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 2 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie

Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy