Ukrajinský poslanec apeloval na přijetí své země do NATO

Válku na Ukrajině lze vnímat jako globální hybridní konflikt koalice autoritářských států proti demokratickým. Na dnešní meziparlamentní konferenci o společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politice to řekl předseda ukrajinského parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko. Apeloval také mimo jiné na přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).

Podle Merežka by bylo chybou vnímat válku úzce jako konflikt dvou zemí. Některé autoritářské režimy podle něj mají mezi sebou spojenectví, podporují Rusko diplomaticky, propagandisticky, ekonomicky. Írán například poskytuje Rusku i vojenskou podporu, míní poslanec. Cílem autoritářských států je podle něj zničit mezinárodní právní pořádek a místo něj zavést vlastní verzi pravidel založených na represích, propagandě, teroru či genocidě.

Demokratické státy podle Merežka stojí naopak na hodnotách lidské důstojnosti, lidských práv, právního státu, tolerance či respektu mezinárodního práva. "Hovoříme o konfliktu hodnot," řekl Merežko.

Koalice autoritářských států je podle něj nebezpečnější než dřívější Sovětský svaz. Ten byl podle Merežka technologicky zaostalý, zatímco nyní totalitářské režimy používají nové technologie.

Merežko apeloval na to, aby země podkopávající transatlantickou a evropskou solidaritu byly vyloučeny z NATO a EU. "Nejlepším řešením, jak zastavit ruskou agresi, je okamžitě přijmout Ukrajinu do NATO, protože to je nejlepší garancí bezpečnosti na Ukrajině," poznamenal poslanec.

Západ podle Merežka musí přijmout takové protiruské sankce, aby byl agresor naprosto izolován. Považuje za chybu, že se ministři zahraničí EU neshodli na plošném pozastavení víz pro ruské turisty. Apeloval též na přijetí sankcí vůči "Putinovým přátelům v Evropě", zmínil bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, jenž je kritizován za úzké vazby na Rusko a na Putina. Merežko také apeloval přímo na Maďarsko, aby uplatňovalo sankce vůči Rusku a podporovalo Ukrajinu zbraněmi.

Merežko dále hovořil o nutném zmrazení a konfiskaci ruského majetku na Západě, boji proti nejen ruské, ale také čínské propagandě, jež podle něj zesiluje právě ruskou. Bojovat je nutné proti populistickým hnutím v Evropě, které podporují ruský narativ, či zřídit speciální mezinárodní tribunál, který by se zabýval válečnými zločiny na Ukrajině, řekl.

Poslanec míní, že by mělo více zemí označit otevřeně Rusko za teroristický stát, jak to například učinil litevský parlament. Zároveň Merežko uvedl, že by podle něj Rusko nemělo být součástí Rady bezpečnosti OSN, když svým jednáním porušilo Chartu OSN.

Na rekonstrukci Ukrajiny je podle něj nutné začít pracovat už teď, neboť to dá Ukrajincům naději. Klíčové podle něj je vytvořit ekonomické či sociální pobídky pro mladé lidi, aby neodcházeli ze země a podíleli se na její obnově. Merežko navrhl změnit systém vyššího vzdělávání a vytvořit na Ukrajině pobočky světových univerzit. Nutné je podle něj také vytvářet pracovní místa pro mladé a podpořit je k zakládání firem.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy