UNHCR: Z Ukrajiny uprchlo po ruské invazi už více než milion lidí. Polovina do Polska

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.

"Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí," uvedl na twitteru vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.

"Hodinu za hodinou, minutu za minutou utíká hrůzné realitě násilí stále více lidí. Bezpočet jich po opuštění domova zůstává na Ukrajině," uvedl Grandi v prohlášení.

Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny směřuje do Polska. Tamní hraniční stráž uvedla, že od začátku invaze dorazilo přes 575.000 lidí z Ukrajiny, z toho asi 95.000 lidí během středy. Podle sčítání UNHCR druhý nejvyšší počet uprchlíků zamířil z Ukrajiny do Maďarska - podle středečních údajů to bylo přes 133.000 lidí, bezmála 100.000 uprchlíků registruje Moldavsko. Slovenská policie uvedla, že do dnešního rána překročilo hranice přes 79.000 ukrajinských uprchlíků. Ukrajinci míří také do Rumunska, kde jich zatím skončilo něco přes 50.000, asi 48.000 lidí se podle UNHCR vydalo do Ruska.

Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.

Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že "tímto tempem" by na Ukrajině mohla vzniknout "největší uprchlická krize v tomto století".

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo 575.000 lidí

 Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575.100 uprchlíků. Dnes o tom na twitteru informovala polská hraniční stráž. Za středu ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95.000 lidí utíkajících z domova kvůli ozbrojenému konfliktu.

Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa.

Polská média informují, že jihovýchodně od Lublinu měl dnes ráno nehodu autobus převážející asi sedm desítek lidí z Ukrajiny. Mířil od hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska do Varšavy. Sjel ale z vozovky a převrátil se v příkopu. Záchranáři odvezli pět lidí, z toho čtyři děti, do nemocnice. Pro ostatní cestující přijely náhradní autobusy.

Do Rumunska přišlo z Ukrajiny na 139.000 lidí, většina z nich pokračuje dále

Od začátku války přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 lidí. Informovala o tom dnes pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále na západ. Evropská komise chce v Rumunsku zřídit nové středisko, odkud by proudila humanitární pomoc na Ukrajinu, uvedla agentura EFE.

Podle pohraniční policie ve středu z Ukrajiny přišlo do Rumunska na 26.000 lidí, což je o osm procent více než v úterý. Ze země jich následně odešlo 19.500. Ukrajinští uprchlíci z Rumunska pokračují do dalších evropských zemí, kde mají kontakty či příbuzné. Celkem od začátku bojů přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 uprchlíků, 87.600 jich zemi poté opustilo.

Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, dnes ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta v Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. "Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu," řekl po jednání se šéfkou komise rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten se přimlouval za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavená přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu přes 79.000 lidí

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes 12.000 osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79.059 lidí. Informovala o tom dnes slovenská policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.

Oproti předchozímu dni mírně klesl počet lidí, kteří vstoupili na Slovensko z Ukrajiny přes některý ze tří hraničních přechodů. Slovensko zaznamenalo nápor uprchlíků, zejména žen a dětí, ze sousední země už minulý týden po začátku ruské invaze. Na hranicích se čekalo dlouhé hodiny. Ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli mobilizaci zákaz opustit vlast.

Dnes ráno podle slovenské policie na přechodu pro pěší Veľké Slemence/Mali Selmenci čekalo na ukrajinské straně jen přibližně 60 lidí.

Ve středu se ohlásilo 10.731 uprchlíků z Ukrajiny, celkem jich je téměř 25.000

 Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10.731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24.708 lidí. Ministerstvo vnitra za středu vydalo 7442 speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí, celkem je již dostalo 13.614 lidí. Ministerstvo čísla uvedlo na twitteru.

"Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10.731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci," uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Německa zatím přišlo několik tisíc Ukrajinců, země připravuje lůžka

Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes 5000 Ukrajinců. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra. Německá vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty ukrajinských běženců a ubytování nabízejí také dobrovolníci.

Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k dnešnímu večeru nabízí přes 185.000 lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83.000 lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny.

Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech. Například město Hannover chystá nouzové zaopatření v jedné z hal výstaviště, kde se počítá s 800 lůžky s možným navýšením kapacity o dalších 400 míst.

Připraveny jsou také německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které dnes zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko UNHCR uprchlíci

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

včera

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy