UNHCR: Z Ukrajiny uprchlo po ruské invazi už více než milion lidí. Polovina do Polska

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.

"Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí," uvedl na twitteru vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.

"Hodinu za hodinou, minutu za minutou utíká hrůzné realitě násilí stále více lidí. Bezpočet jich po opuštění domova zůstává na Ukrajině," uvedl Grandi v prohlášení.

Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny směřuje do Polska. Tamní hraniční stráž uvedla, že od začátku invaze dorazilo přes 575.000 lidí z Ukrajiny, z toho asi 95.000 lidí během středy. Podle sčítání UNHCR druhý nejvyšší počet uprchlíků zamířil z Ukrajiny do Maďarska - podle středečních údajů to bylo přes 133.000 lidí, bezmála 100.000 uprchlíků registruje Moldavsko. Slovenská policie uvedla, že do dnešního rána překročilo hranice přes 79.000 ukrajinských uprchlíků. Ukrajinci míří také do Rumunska, kde jich zatím skončilo něco přes 50.000, asi 48.000 lidí se podle UNHCR vydalo do Ruska.

Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.

Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že "tímto tempem" by na Ukrajině mohla vzniknout "největší uprchlická krize v tomto století".

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo 575.000 lidí

 Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575.100 uprchlíků. Dnes o tom na twitteru informovala polská hraniční stráž. Za středu ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95.000 lidí utíkajících z domova kvůli ozbrojenému konfliktu.

Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa.

Polská média informují, že jihovýchodně od Lublinu měl dnes ráno nehodu autobus převážející asi sedm desítek lidí z Ukrajiny. Mířil od hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska do Varšavy. Sjel ale z vozovky a převrátil se v příkopu. Záchranáři odvezli pět lidí, z toho čtyři děti, do nemocnice. Pro ostatní cestující přijely náhradní autobusy.

Do Rumunska přišlo z Ukrajiny na 139.000 lidí, většina z nich pokračuje dále

Od začátku války přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 lidí. Informovala o tom dnes pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále na západ. Evropská komise chce v Rumunsku zřídit nové středisko, odkud by proudila humanitární pomoc na Ukrajinu, uvedla agentura EFE.

Podle pohraniční policie ve středu z Ukrajiny přišlo do Rumunska na 26.000 lidí, což je o osm procent více než v úterý. Ze země jich následně odešlo 19.500. Ukrajinští uprchlíci z Rumunska pokračují do dalších evropských zemí, kde mají kontakty či příbuzné. Celkem od začátku bojů přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 uprchlíků, 87.600 jich zemi poté opustilo.

Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, dnes ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta v Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. "Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu," řekl po jednání se šéfkou komise rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten se přimlouval za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavená přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu přes 79.000 lidí

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes 12.000 osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79.059 lidí. Informovala o tom dnes slovenská policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.

Oproti předchozímu dni mírně klesl počet lidí, kteří vstoupili na Slovensko z Ukrajiny přes některý ze tří hraničních přechodů. Slovensko zaznamenalo nápor uprchlíků, zejména žen a dětí, ze sousední země už minulý týden po začátku ruské invaze. Na hranicích se čekalo dlouhé hodiny. Ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli mobilizaci zákaz opustit vlast.

Dnes ráno podle slovenské policie na přechodu pro pěší Veľké Slemence/Mali Selmenci čekalo na ukrajinské straně jen přibližně 60 lidí.

Ve středu se ohlásilo 10.731 uprchlíků z Ukrajiny, celkem jich je téměř 25.000

 Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10.731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24.708 lidí. Ministerstvo vnitra za středu vydalo 7442 speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí, celkem je již dostalo 13.614 lidí. Ministerstvo čísla uvedlo na twitteru.

"Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10.731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci," uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Německa zatím přišlo několik tisíc Ukrajinců, země připravuje lůžka

Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes 5000 Ukrajinců. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra. Německá vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty ukrajinských běženců a ubytování nabízejí také dobrovolníci.

Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k dnešnímu večeru nabízí přes 185.000 lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83.000 lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny.

Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech. Například město Hannover chystá nouzové zaopatření v jedné z hal výstaviště, kde se počítá s 800 lůžky s možným navýšením kapacity o dalších 400 míst.

Připraveny jsou také německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které dnes zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.

Související

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko UNHCR uprchlíci

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Modžtaba Chámeneí

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

před 3 hodinami

Petr Macinka

Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl

Bývalý moderátor České televize Václav Moravec zahájil provoz svého nového mediálního projektu na internetové platformě Moravec.cz. Vůbec prvním formátem, který divákům v prostorách Paláce Dunaj na Národní třídě představil, byl diskuzní pořad Poledne s Moravcem. Tento krok přišel zhruba dva měsíce poté, co novinář v březnu po jedenadvaceti letech ukončil své působení ve veřejnoprávní televizi. Svůj odchod tehdy zdůvodnil tím, že za tehdejších podmínek již nemohl garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, přičemž zmínil i předcházející týdny plné tlaku.

před 4 hodinami

Setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu

Na brněnském výstavišti v jednom z největších pavilonů pokračují Sudetoněmecké dny, kterých se účastní přibližně tři tisíce lidí. Během hlavního nedělního shromáždění vystoupil zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, který jednoznačně odmítl, že by Němci požadovali jakékoli navrácení majetků. Zdůraznil, že cílem je naopak pracovat na společné kultuře a budovat živý most pro budoucnost Evropy. Podle něj se tímto sjezdem, který se poprvé v dějinách koná v České republice, uzavírá bolestný kruh, o čemž mnoho jejich rodičů a prarodičů celý život snilo.

před 6 hodinami

Marco Rubio

S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že v rozhovorech s Íránem bylo dosaženo významného pokroku, nicméně zdůraznil, že na konečné dohodě je stále potřeba pracovat. Toto prohlášení navazuje na sobotní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social uvedl, že dohoda je již z velké části vyjednána a její součástí bude i znovuotevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu. Trump tehdy doplnil, že o finálních aspektech a detailech se momentálně diskutuje a veřejnost se je brzy dozví.

před 7 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

před 10 hodinami

včera

Miss Czech Republic 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková

V pražském Fóru Karlín se dnes večer uskutečnil finálový galavečer 17. ročníku prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic 2026. O hlavní korunku a možnost reprezentovat Českou republiku na světových soutěžích bojovala finálová desítka dívek, do které se probojovaly Aneta Vizinová, Sandra Chalupníková, Dominique Alagia, Markéta Králová, Eliška Kramná, Barbara Plintová, Laura Anna Glozarová, Lucie Pisková, Hana Dědková a Eliška Kukačová. Slavnostním programem plným napětí provázely moderátorka Daniela Brzobohatá a úřadující miss Justýna Zedníková.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že se ještě téhož dne sejde se svými hlavními poradci, aby společně posoudili nejnovější návrh Íránu. Na základě tohoto hodnocení by mohl již do neděle rozhodnout o tom, zda Spojené státy obnoví vojenské operace proti Teheránu. V telefonickém rozhovoru pro server Axios popsal aktuální šance na dosažení dohody jako padesát na padesát. Zároveň velmi ostře poznamenal, že výsledek současného diplomatického úsilí povede buď k uzavření dobré dohody, nebo k tomu, že Spojené státy Írán totálně zničí.

včera

MS v hokeji

Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka

Za ohromující atmosféry, kterou umějí vytvořit snad jen čeští a slovenští fanoušci, se v rámci sobotního programu letošního světového šampionátu utkali Slováci a Češi. Pod hlavičkou mistrovství světa se federální derby odehrálo po třech letech a nabídlo skutečně hokej se vším všudy. Hrál se vyrovnaný hokej od začátku až do konce, Slováci se snažili Čechy více vyhecovat emocemi, ale nakonec o vítězství a důležitých třech bodech pro Česko rozhodl ten nejpovolanější – kapitán Roman Červenka, jenž si zřejmě řekl, že když to nešlo hokejkou, půjde to rozhodnout bruslí. Stalo se a Češi jsou zase o krok blíže čtvrtfinále.

včera

Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

včera

MS v hokeji

Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS

Přestože hokejové mistrovství světa už vstoupilo do své druhé poloviny, na úřadujících světových šampionech Američanech stále není vidět, že by našli svou ideální formu. V sobotu si totiž připsali na své konto vedle dvou nepřesvědčivých výher nad Brity a Němci již třetí porážku. Po Švýcarech a Finech si totiž na Američany, jejichž kádr nedá s tím loňským, ani s tím, který hrál letošní zimní olympiádu v Miláně srovnávat, vyšlápli dokonce Lotyši. A právě oni se s Američany přetahují o poslední postupové místo skupiny A. Ve skupině B se pak dočkali Dánové svého prvního vítězství na letošním MS, když porazili Slovince 4:0.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

včera

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

včera

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

včera

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

včera

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

včera

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy