UNHCR: Z Ukrajiny uprchlo po ruské invazi už více než milion lidí. Polovina do Polska

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.

"Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí," uvedl na twitteru vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.

"Hodinu za hodinou, minutu za minutou utíká hrůzné realitě násilí stále více lidí. Bezpočet jich po opuštění domova zůstává na Ukrajině," uvedl Grandi v prohlášení.

Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny směřuje do Polska. Tamní hraniční stráž uvedla, že od začátku invaze dorazilo přes 575.000 lidí z Ukrajiny, z toho asi 95.000 lidí během středy. Podle sčítání UNHCR druhý nejvyšší počet uprchlíků zamířil z Ukrajiny do Maďarska - podle středečních údajů to bylo přes 133.000 lidí, bezmála 100.000 uprchlíků registruje Moldavsko. Slovenská policie uvedla, že do dnešního rána překročilo hranice přes 79.000 ukrajinských uprchlíků. Ukrajinci míří také do Rumunska, kde jich zatím skončilo něco přes 50.000, asi 48.000 lidí se podle UNHCR vydalo do Ruska.

Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.

Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že "tímto tempem" by na Ukrajině mohla vzniknout "největší uprchlická krize v tomto století".

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo 575.000 lidí

 Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575.100 uprchlíků. Dnes o tom na twitteru informovala polská hraniční stráž. Za středu ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95.000 lidí utíkajících z domova kvůli ozbrojenému konfliktu.

Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa.

Polská média informují, že jihovýchodně od Lublinu měl dnes ráno nehodu autobus převážející asi sedm desítek lidí z Ukrajiny. Mířil od hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska do Varšavy. Sjel ale z vozovky a převrátil se v příkopu. Záchranáři odvezli pět lidí, z toho čtyři děti, do nemocnice. Pro ostatní cestující přijely náhradní autobusy.

Do Rumunska přišlo z Ukrajiny na 139.000 lidí, většina z nich pokračuje dále

Od začátku války přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 lidí. Informovala o tom dnes pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále na západ. Evropská komise chce v Rumunsku zřídit nové středisko, odkud by proudila humanitární pomoc na Ukrajinu, uvedla agentura EFE.

Podle pohraniční policie ve středu z Ukrajiny přišlo do Rumunska na 26.000 lidí, což je o osm procent více než v úterý. Ze země jich následně odešlo 19.500. Ukrajinští uprchlíci z Rumunska pokračují do dalších evropských zemí, kde mají kontakty či příbuzné. Celkem od začátku bojů přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 uprchlíků, 87.600 jich zemi poté opustilo.

Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, dnes ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta v Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. "Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu," řekl po jednání se šéfkou komise rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten se přimlouval za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavená přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu přes 79.000 lidí

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes 12.000 osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79.059 lidí. Informovala o tom dnes slovenská policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.

Oproti předchozímu dni mírně klesl počet lidí, kteří vstoupili na Slovensko z Ukrajiny přes některý ze tří hraničních přechodů. Slovensko zaznamenalo nápor uprchlíků, zejména žen a dětí, ze sousední země už minulý týden po začátku ruské invaze. Na hranicích se čekalo dlouhé hodiny. Ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli mobilizaci zákaz opustit vlast.

Dnes ráno podle slovenské policie na přechodu pro pěší Veľké Slemence/Mali Selmenci čekalo na ukrajinské straně jen přibližně 60 lidí.

Ve středu se ohlásilo 10.731 uprchlíků z Ukrajiny, celkem jich je téměř 25.000

 Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10.731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24.708 lidí. Ministerstvo vnitra za středu vydalo 7442 speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí, celkem je již dostalo 13.614 lidí. Ministerstvo čísla uvedlo na twitteru.

"Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10.731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci," uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Německa zatím přišlo několik tisíc Ukrajinců, země připravuje lůžka

Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes 5000 Ukrajinců. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra. Německá vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty ukrajinských běženců a ubytování nabízejí také dobrovolníci.

Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k dnešnímu večeru nabízí přes 185.000 lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83.000 lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny.

Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech. Například město Hannover chystá nouzové zaopatření v jedné z hal výstaviště, kde se počítá s 800 lůžky s možným navýšením kapacity o dalších 400 míst.

Připraveny jsou také německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které dnes zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.

Související

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.
Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko UNHCR uprchlíci

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 5 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 5 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 7 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 8 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 9 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 9 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 11 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 12 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 13 hodinami

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy