UNHCR: Z Ukrajiny uprchlo po ruské invazi už více než milion lidí. Polovina do Polska

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.

"Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí," uvedl na twitteru vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.

"Hodinu za hodinou, minutu za minutou utíká hrůzné realitě násilí stále více lidí. Bezpočet jich po opuštění domova zůstává na Ukrajině," uvedl Grandi v prohlášení.

Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny směřuje do Polska. Tamní hraniční stráž uvedla, že od začátku invaze dorazilo přes 575.000 lidí z Ukrajiny, z toho asi 95.000 lidí během středy. Podle sčítání UNHCR druhý nejvyšší počet uprchlíků zamířil z Ukrajiny do Maďarska - podle středečních údajů to bylo přes 133.000 lidí, bezmála 100.000 uprchlíků registruje Moldavsko. Slovenská policie uvedla, že do dnešního rána překročilo hranice přes 79.000 ukrajinských uprchlíků. Ukrajinci míří také do Rumunska, kde jich zatím skončilo něco přes 50.000, asi 48.000 lidí se podle UNHCR vydalo do Ruska.

Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.

Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že "tímto tempem" by na Ukrajině mohla vzniknout "největší uprchlická krize v tomto století".

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo 575.000 lidí

 Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575.100 uprchlíků. Dnes o tom na twitteru informovala polská hraniční stráž. Za středu ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95.000 lidí utíkajících z domova kvůli ozbrojenému konfliktu.

Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa.

Polská média informují, že jihovýchodně od Lublinu měl dnes ráno nehodu autobus převážející asi sedm desítek lidí z Ukrajiny. Mířil od hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska do Varšavy. Sjel ale z vozovky a převrátil se v příkopu. Záchranáři odvezli pět lidí, z toho čtyři děti, do nemocnice. Pro ostatní cestující přijely náhradní autobusy.

Do Rumunska přišlo z Ukrajiny na 139.000 lidí, většina z nich pokračuje dále

Od začátku války přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 lidí. Informovala o tom dnes pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále na západ. Evropská komise chce v Rumunsku zřídit nové středisko, odkud by proudila humanitární pomoc na Ukrajinu, uvedla agentura EFE.

Podle pohraniční policie ve středu z Ukrajiny přišlo do Rumunska na 26.000 lidí, což je o osm procent více než v úterý. Ze země jich následně odešlo 19.500. Ukrajinští uprchlíci z Rumunska pokračují do dalších evropských zemí, kde mají kontakty či příbuzné. Celkem od začátku bojů přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 uprchlíků, 87.600 jich zemi poté opustilo.

Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, dnes ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta v Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. "Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu," řekl po jednání se šéfkou komise rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten se přimlouval za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavená přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu přes 79.000 lidí

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes 12.000 osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79.059 lidí. Informovala o tom dnes slovenská policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.

Oproti předchozímu dni mírně klesl počet lidí, kteří vstoupili na Slovensko z Ukrajiny přes některý ze tří hraničních přechodů. Slovensko zaznamenalo nápor uprchlíků, zejména žen a dětí, ze sousední země už minulý týden po začátku ruské invaze. Na hranicích se čekalo dlouhé hodiny. Ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli mobilizaci zákaz opustit vlast.

Dnes ráno podle slovenské policie na přechodu pro pěší Veľké Slemence/Mali Selmenci čekalo na ukrajinské straně jen přibližně 60 lidí.

Ve středu se ohlásilo 10.731 uprchlíků z Ukrajiny, celkem jich je téměř 25.000

 Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10.731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24.708 lidí. Ministerstvo vnitra za středu vydalo 7442 speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí, celkem je již dostalo 13.614 lidí. Ministerstvo čísla uvedlo na twitteru.

"Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10.731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci," uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Německa zatím přišlo několik tisíc Ukrajinců, země připravuje lůžka

Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes 5000 Ukrajinců. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra. Německá vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty ukrajinských běženců a ubytování nabízejí také dobrovolníci.

Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k dnešnímu večeru nabízí přes 185.000 lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83.000 lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny.

Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech. Například město Hannover chystá nouzové zaopatření v jedné z hal výstaviště, kde se počítá s 800 lůžky s možným navýšením kapacity o dalších 400 míst.

Připraveny jsou také německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které dnes zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.

Související

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko UNHCR uprchlíci

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

před 1 hodinou

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 2 hodinami

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 2 hodinami

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 2 hodinami

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 9 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 10 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy