UNHCR: Z Ukrajiny uprchlo po ruské invazi už více než milion lidí. Polovina do Polska

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.

"Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí," uvedl na twitteru vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.

"Hodinu za hodinou, minutu za minutou utíká hrůzné realitě násilí stále více lidí. Bezpočet jich po opuštění domova zůstává na Ukrajině," uvedl Grandi v prohlášení.

Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny směřuje do Polska. Tamní hraniční stráž uvedla, že od začátku invaze dorazilo přes 575.000 lidí z Ukrajiny, z toho asi 95.000 lidí během středy. Podle sčítání UNHCR druhý nejvyšší počet uprchlíků zamířil z Ukrajiny do Maďarska - podle středečních údajů to bylo přes 133.000 lidí, bezmála 100.000 uprchlíků registruje Moldavsko. Slovenská policie uvedla, že do dnešního rána překročilo hranice přes 79.000 ukrajinských uprchlíků. Ukrajinci míří také do Rumunska, kde jich zatím skončilo něco přes 50.000, asi 48.000 lidí se podle UNHCR vydalo do Ruska.

Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.

Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že "tímto tempem" by na Ukrajině mohla vzniknout "největší uprchlická krize v tomto století".

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo 575.000 lidí

 Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575.100 uprchlíků. Dnes o tom na twitteru informovala polská hraniční stráž. Za středu ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95.000 lidí utíkajících z domova kvůli ozbrojenému konfliktu.

Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa.

Polská média informují, že jihovýchodně od Lublinu měl dnes ráno nehodu autobus převážející asi sedm desítek lidí z Ukrajiny. Mířil od hraničního přechodu Hrebenne-Rava Ruska do Varšavy. Sjel ale z vozovky a převrátil se v příkopu. Záchranáři odvezli pět lidí, z toho čtyři děti, do nemocnice. Pro ostatní cestující přijely náhradní autobusy.

Do Rumunska přišlo z Ukrajiny na 139.000 lidí, většina z nich pokračuje dále

Od začátku války přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 lidí. Informovala o tom dnes pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále na západ. Evropská komise chce v Rumunsku zřídit nové středisko, odkud by proudila humanitární pomoc na Ukrajinu, uvedla agentura EFE.

Podle pohraniční policie ve středu z Ukrajiny přišlo do Rumunska na 26.000 lidí, což je o osm procent více než v úterý. Ze země jich následně odešlo 19.500. Ukrajinští uprchlíci z Rumunska pokračují do dalších evropských zemí, kde mají kontakty či příbuzné. Celkem od začátku bojů přišlo z Ukrajiny do Rumunska 139.000 uprchlíků, 87.600 jich zemi poté opustilo.

Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, dnes ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta v Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. "Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu," řekl po jednání se šéfkou komise rumunský prezident Klaus Iohannis. Ten se přimlouval za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavená přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od začátku konfliktu přes 79.000 lidí

Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes 12.000 osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79.059 lidí. Informovala o tom dnes slovenská policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.

Oproti předchozímu dni mírně klesl počet lidí, kteří vstoupili na Slovensko z Ukrajiny přes některý ze tří hraničních přechodů. Slovensko zaznamenalo nápor uprchlíků, zejména žen a dětí, ze sousední země už minulý týden po začátku ruské invaze. Na hranicích se čekalo dlouhé hodiny. Ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli mobilizaci zákaz opustit vlast.

Dnes ráno podle slovenské policie na přechodu pro pěší Veľké Slemence/Mali Selmenci čekalo na ukrajinské straně jen přibližně 60 lidí.

Ve středu se ohlásilo 10.731 uprchlíků z Ukrajiny, celkem jich je téměř 25.000

 Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10.731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24.708 lidí. Ministerstvo vnitra za středu vydalo 7442 speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí, celkem je již dostalo 13.614 lidí. Ministerstvo čísla uvedlo na twitteru.

"Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10.731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci," uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.

Do Německa zatím přišlo několik tisíc Ukrajinců, země připravuje lůžka

Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes 5000 Ukrajinců. Uvedlo to německé ministerstvo vnitra. Německá vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty ukrajinských běženců a ubytování nabízejí také dobrovolníci.

Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k dnešnímu večeru nabízí přes 185.000 lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83.000 lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny.

Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech. Například město Hannover chystá nouzové zaopatření v jedné z hal výstaviště, kde se počítá s 800 lůžky s možným navýšením kapacity o dalších 400 míst.

Připraveny jsou také německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které dnes zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Rusko ,  UNHCR ,  uprchlíci

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy