NÁZOR - Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 15. ledna v projevu o stavu země neočekávaně navrhl sérii ústavních změn, které mají posílit roli parlamentu a pozdvihnout postavení premiéra v politickém systému, jsou experti na Rusko na nohou, konstatuje profesor Sergej Radčenko v komentáři pro server Moscow Times. Historik z Cardiff University uznává, že překvapení je pochopitelné.
Jasný účel
Na druhou stranu, změna ústavy se od Putina dala čekat, protože jinak nemohl zůstat u moci po roce 2024, kdy mu vyprší druhé funkční prezidentské období, upozorňuje profesor. Dodává, že přesto existovaly méně komplikované způsoby, například zrušení limitu dvou po sobě jdoucích funkčních období.
S ohledem na pokročilý stav autoritářství v Rusku by se i prosté jmenování Putina doživotním prezidentem setkalo s nadšenými ovacemi loutkového parlamentu, tvrdí odborník. Vyzdvihuje, že Putin namísto toho navrhl posílit Státní dumu, tedy dolní parlamentní komoru, která má získat pravomoc vybírat premiéra - což nyní náleží prezidentovi - i další ministry federální vlády.
"Účel je jasný - zbavit úřad prezidenta některých klíčových pravomocí," píše Radčenko. Poukazuje, že Putin navodil zmatek a vyvolal další otázky ohledně své odchodové strategie návrhem posílit ústavní roli státní rady, dosud poradního orgánu složeného z regionálních gubernátorů a několika vysokých federálních představitelů.
Nabízí se otázka, zda se Putin stane premiérem, či hlavou státní rady, pomyslným otcem národa ve stylu bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který odešel ze scény, aby se stal hybatelem věcí z polického stínu, konstatuje historik. Soudí, že na odpovědi příliš nesejde, protože Putin si najde cestu, jak zůstat v politice, pokud je pro to rozhodnut.
Krok správným směrem
Navrhované změny ovšem Radčenko hodnotí jako krok správným směrem, jelikož mají odstranit prakticky neomezené pravomoci ruského prezidenta. "Politická centralizace historicky sloužila jako velká překážka pro demokratizaci Ruska," tvrdí expert. Připomíná, že na počátku 90. let nastala chvíle, kdy se zdálo, že země míří ke skutečnému oddělení mocí, avšak než byl systém brzd a protivah institucionalizován, tehdejší prezident Boris Jelcin poslal na své kritiky v parlamentu tanky.
Tento střet mezi prezidentem a parlamentem na podzim roku 1993 vydláždil cestu pro přijetí stávající ruské ústavy, která dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, upozorňuje Radčenko. Deklaruje, že právě tato ústava vyslala Rusko na relativně rychlou cestu k Putinovu autoritářství.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Změny, které Putin navrhl, jsou příliš kosmetické na to, aby plně napravily škody napáchané ústavou z roku 1993, míní historik. Podotýká, že Putin přiznal, že se nesnaží v Rusku vytvořit parlamentní republiku, jelikož taková forma vlády by podle něj neumožnila zemi "normální rozvoj" a "stabilní existenci".
"Tomto bodě se (Putin) zajisté mýlí," deklaruje odborník. Věří, že jestli existuje důležitý faktor, který brání Rusku v normálním vývoji a stabilní existenci, pak je to koncentrace politické moci v rukou diktátorů.
I ty nejmírnější reformy, po nichž Putin volá, nicméně pomohou nastolit rámec, který teoreticky umožní lepší fungování brzd a protivah ve stávajícím systému, soudí profesor. Domnívá se, že prezident evidentně doufá, že rozdělením moci bude mít možnost tahat za správné nitky, pokud se někdy rozhodne odejít.
Až ale Putin odejde ze scény definitivně, tyto brzdy a protiváhy mohou nadále fungovat nezávisle na něm a jeho neviditelné ruce, naznačuje Radčenko. Dodává, že teprve v momentě, kdy Rusko zavede životaschopné politické instituce, které zamezí přehnané koncentraci moci v rukou vůdce - i kdyby ten měl sebelepší úmysly -, země dostane šanci stát se běžnou demokracií.
"Bylo by ironií, pokud by Putin pomohl Rusko vyslat touto cestou, ale Rusko je svou hořkou ironičností známé," uzavírá historik.
Související
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW
Rusko , Vladimír Putin , Boris Jelcin
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
před 12 minutami
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
před 46 minutami
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
před 1 hodinou
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
před 1 hodinou
Zeman popsal svou verzi příběhu o abolici pro Mynáře. Fiala ji prý slíbil
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda přiznala, že ruským silám se daří v postupu
před 2 hodinami
Zelenskyj: Ruská ofenzíva v Charkovské oblasti rozšiřuje frontovou linii. Nesmíme podlehnout
před 3 hodinami
Suché počasí může působit potíže. Hrozí požáry, varuje ČHMÚ
před 3 hodinami
Ukrajina plánuje v pondělí rekordní dovoz elektrické energie z pěti evropských zemí
před 4 hodinami
Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW
před 4 hodinami
Navzdory bojovnému srdci Poláci nestačili na zkušenější Švédy, alpské derby nabídlo jedenáct branek
před 4 hodinami
Blinken kritizuje Izrael: Zabíjíte civilisty, ale vůdce Hamásu jste neutralizovat nedokázali
před 4 hodinami
Polární záři jste ještě neprošvihli. Vidět může být až do úterního večera
před 5 hodinami
Rusko hlásí dronové útoky na Lipeckou, Belgorodskou a Kurskou oblast
před 5 hodinami
Válka v Gaze způsobuje strašné lidské utrpení, ničí životy a trhá rodiny, prohlásil Guterres
před 6 hodinami
Británie se k USA nepřidá. Zákaz prodeje zbraní Izraeli odmítá
před 7 hodinami
Počasí bude příští víkend deštivé. Mohou se objevit i bouřky
před 8 hodinami
Zemřel filmař Roger Corman, mentor mnoha největších hollywoodských hvězd
před 8 hodinami
Herec Steve Buscemi byl napaden v New Yorku. Skončil v nemocnici
včera
Kanada si připsala druhou tříbodovou výhru. Lotyši vyhráli v prodloužení opět díky Daugavinšovi
Hokejisté Dánska možná pomýšleli na to, že by mohli v Praze zopakovat dva roky starou senzaci a vyhrát nad Kanadou třeba stejným výsledkem 3:2, jenže na to mohli pomýšlet maximálně tak první dvě třetiny. Po nich totiž Seveřané ztráceli na favorita pouze gól, když prohrávali 1:2, přičemž především ve druhé třetině dokázali Dánové Kanadě zatápět. Jenže zámořští mají ve svých řadách vycházející hvězdu Bedarda, který opět ukázal svou genialitu, k níž přidal hned dvě branky. Nejen díky nim, ale pak i suverénně odehrané třetí třetině nakonec Kanada dokráčela k jasné výhře 5:1. Daleko vyrovnanější duel se v neděli odpoledne hrál v Ostravě, kde Lotyši s Francouzi dospěli až do prodloužení, v němž za stavu 2:2, podobně jako v prvním zápase s Polskem, rozhodl o vítězství pobaltského účastníka turnaje jen vteřinu před koncem kapitán Daugavinš.
Zdroj: David Holub