
Tisíce Bělorusů dnes znovu vyšly do ulic, aby požadovaly odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, který vládne bývalé sovětské republice již více než čtvrt století. Opozice ve snaze ztížit policii zásahy pořádá decentralizované protesty v jednotlivých čtvrtích hlavního města namísto jednoho velkého pochodu. Policie v Minsku nicméně podle nezávislého serveru Tut.by potvrdila zatčení přibližně 250 demonstrantů.
V celé zemi se počet zadržených vyšplhal přes tři stovky, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, která vede neustále aktualizované seznamy zatčených. Policisté podle médií použili proti demonstrantům také slzný plyn i ochromující granáty.
V Minsku se podle místních médií konalo asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží. "Naším cílem jsou nové svobodné volby, odstoupení Lukašenka a osvobození politických vězňů," řekl agentuře AFP dvacetiletý Dmitrij Golubjov, který na demonstraci na severu metropole přišel s bílo-červeno-bílou vlajkou opozice. "Nejsme špatní lidé či cizí agenti, jak tvrdí Lukašenko a (ruský ministr zahraničí Sergej) Lavrov, ale běloruští občané, kteří chtějí mír, klid a respektování lidských práv," dodal mladý student.
#Belarus Pics of the day. 1. Riot police are detaining a man who went shopping; 2. Brave men in black are attacking Nina #Bahinskaya whose only crime was that she brought a white-red-white flag; 3. An officer is hiding inside an ambulance car; 4. Doctors are supporting protesters pic.twitter.com/hcKucN1j7C
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) November 29, 2020
Policie v běloruské metropoli byla nedělními protesty opět uvedena do pohotovosti. Podle médií v ulicích Minsku byly připraveny zásahové oddíly, vyjela speciální technika, automobily pro převoz zatčených i vodní děla. Ve snaze ztížit demonstrantům shromažďování bylo v centru města uzavřeno několik stanic metra a omezen byl i přístup na internet, místy byla vypnuta elektřina.
Bělorusko čelí od prezidentských voleb z 9. srpna vážné vnitropolitické krizi. Úřady po volbách opět vyhlásily vítězem 66letého Lukašenka, který podle nich získal více než 80 procent hlasů. Evropská unie odmítla výsledky voleb uznat a zavedla na Lukašenka a jeho spolupracovníky zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které propukly prakticky hned po volbách a pokračují již déle než 100 dnů.
Na nedělní demonstrace přicházelo i více než 100.000 lidí, ale v posledních týdnech účast klesala, zatímco režim odmítá jakékoliv ústupky. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19.000 lidí. Tisíce demonstrantů byly zbity, přičemž několik lidí v souvislosti s protesty a zákroky policie zemřelo.
V pátek Lukašenko prohlásil, že po přijetí nového základního zákona už nebude funkci prezidenta zastávat. Odpůrci mu ale nevěří, podezírají ho z protahovací taktiky a žádají jeho rezignaci ještě před ústavní reformou. Opoziční představitelé také poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné konkrétní reformy nenavrhl a není jasný ani žádný časový termín.
Související

Putinovi slouhové v Evropě: Jména se sama nabízejí. Kdo ale stojí Moskvě nejblíž?

Skončí nevoliči Lukašenka ve vězení? Polsko si ostře rýplo do běloruských voleb
Bělorusko , demonstrace v Bělorusku , policie Bělorusko , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
včera

Policie odhalila pravdu o Čechovi v ruské armádě. Muž žádá o pomoc
včera

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli
včera

Měsíc se v noci netradičně zbarví. Příčinu hledejte v Severní Americe
včera

Slunečné a teplejší počasí. Týden vyvrcholí tropy a dalšími bouřkami
včera

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály
včera

Další velký koncert v Praze. Využijte metro, žádá město fanoušky Imagine Dragons
včera

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem
včera

Ludvík prozradil, jak snáší vazbu. Na svobodu nemůže, rozhodl soud
včera

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz
včera

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme
včera

Jak porazit extrémní počasí? Macron řekl, kdo je náš největší spojenec
včera

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU
včera

Evropská komise: Demokracie v Evropské unii přestává pro polovinu obyvatelstva fungovat
včera

Los Angeles se bouří. Trumpovu Národní gardu v ulicích nechce
včera

Chyba v e-shopu Reebok: Zboží za zlomek ceny, teď nad objednávkami visí otazník
včera

Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii
včera

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc
včera

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala
včera

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu
včera
Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky
Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Zdroj: Libor Novák