V nejchudších regionech Ruska bojují matky a manželky za návrat vojáků

Mého bratra poslali na cvičení, prohlásila žena z jihosibiřského Burjatska o příbuzném, který slouží v ruské armádě na Ukrajině. "Neupsal se do války v jiné zemi. Byl to v podstatě podvod. Teprve v předvečer invaze se dozvěděli, že překročí hranice," tvrdí žena, která si nepřála zveřejnit jméno z obav před následky svých protiválečných aktivit. A která je jednou z rostoucího počtu matek, sester a partnerek ruských vojáků z chudých regionů, jako je Burjatsko nebo Tuva, které se spojují v tlaku na úřady, aby umožnily návrat blízkých domů, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL).

"Zavolal mi z Běloruska (v předvečer invaze)... Bylo mi jasné, že se bojí odmítnout. Zřejmě mu vyhrožovali nejen tribunálem, ale i fyzickým ublížením," dodala. V uzavřených diskusních skupinách v zabezpečené aplikaci Viber spolu tyto ženy sdílejí informace a právní rady o tom, jak se jejich příbuzní sloužící na Ukrajině mohou legálně vyhnout dalšímu boji.

Ajlana, matka jednoho z vojáků z jihosibiřské Tuvy, jejíž jméno stanice změnila, říká, že její syn má podobnou zkušenost. Jeho jednotka byla v lednu přesunuta na cvičení do Běloruska a 24. února vyslána na Ukrajinu s rozkazem do dvou dnů dobýt Kyjev. S matkou mohl znovu mluvit až v polovině března, kdy jednotku z Ukrajiny stáhli, aby se přeskupila. Vyprávěl, že je podvedli a že mnozí hledali způsob, jak se vyhnout návratu na Ukrajinu. Ajlana se začala radit s právníky, ale její syn byl mezitím poslán zpět.

Dalších několik týdnů se jí neozval a ona toto období označuje za jedno z nejhorších ve svém životě. V červnu však našla právníka, jenž jí vysvětlil, jak může smluvní voják oficiálně odmítnout bojovou službu. "Když můj syn podal žádost s tím, že už nechce bojovat, začali mu vyhrožovat," vzpomíná Ajlana. "Řekli mu, že půjde před soud a dostane osm let vězení. Volal mi a říkal: 'Mami, co mám dělat?' Já jsem ale mluvila s právníky a řekla mu, že je to jen trik," popisuje.

Později její syn a dalších 13 vojáků, kteří se rozhodli pro stejný krok, byli zostuzeni před svou jednotkou a označeni za zrádce, tvrdí Ajlana. Částečně i díky její radě ale všech 14 mužů ponížení a výhrůžky vydrželo a bylo propuštěno. Vrátili se do Tuvy.

Organizace na ochranu lidských práv Svobodné Burjatsko 11. července oznámila, že asi 150 vojáků z tohoto regionu úspěšně odmítlo další nasazení na Ukrajině a 9. července se vrátili domů. Předtím byli údajně zadržováni na uzavřené vojenské základně a poslouchali výhrůžky trestním stíháním. Šéfka Svobodného Burjatska Alexandra Garmažapovová pak na facebooku vojákům pogratulovala a řekla jim, že "zachránili životy své i životy ostatních".

Na konci června více než desítka manželek a matek burjatských vojáků poslala video s výzvou místnímu gubernátorovi Alexeji Cydenovovi, aby jejich blízké dostal z Ukrajiny domů. "Od 24. února se účastní 'zvláštní operace'. Jsou vyčerpaní morálně i psychicky," prohlásily ženy na videu.

Aktivista z Tuvy, který si přál být citován jako Vasilij, říká, že ví o dalších přinejmenším dvaceti vojácích z regionu, kteří odmítli znovu bojovat, ale vrátit domů se nemohli. Vasilij společně s manželkou se aktivně zapojují do skupin na aplikacích Viber a Instagram, které se snaží pomoci vojákům, aby se vyvázali ze smluv s armádou. "V poslední době ženy v těchto skupinách diskutují o tom, jak mohou jejich muži odmítnout účast ve 'speciální operaci'," říká Vasilij. Používá přitom termín, jakým invazi označuje Kreml. "Podle všeho si začínají uvědomovat obrovské ztráty ve válce. Dříve... si jen vyměňovaly informace, když jim někdo zavolal," dodává.

Když se dozvěděly o chronickém nedostatku, začaly ženy z Tuvy také shromažďovat peníze na nákup potravin a dalších zásob pro své vojáky, upozorňuje Vasilij. Slyšel prý o případech, kdy obyvatelé sbírali peníze na vysílačky a drony pro blízké na Ukrajině.

"Jsme v kontaktu s 55. motorizovanou pěší brigádou," pokračuje Vasilij, podle něhož 29 členů uskupení odmítlo návrat na Ukrajinu. "Ještě nebyli z armády propuštěni, ale byli posláni pracovat do pohřebního oddělení. Většina z nich se ale vrátila do Tuvy. Řekli nám, že z asi stovky mužů, kteří byli posláni minulý týden na frontu, bylo deset zabito a 20 zraněno," tvrdí.

Od prvních dnů ruské invaze analytici a aktivisté upozorňují, že chudé oblasti - jako je Tuva a Burjatsko nebo severokavkazské regiony Severní Osetie či Dagestán - utrpěly ve válce v poměru na počet obyvatel neúměrně vysoké ztráty. Ačkoliv ruské úřady nezveřejnily celkové údaje, RFE/RL eviduje 159 mrtvých vojáků z Burjatska, přes 100 jich pak oficiálně přiznali v Tuvě.

Podle dubnové analýzy amerického politologa Adama Lentona patří Severní Osetie, Burjatsko, Tuva, Dagestán, Ingušsko a Čukotka mezi ruské regiony s největším počtem vojenských obětí na 100.000 obyvatel. Místní mladí muži často považují smluvní vojenskou službu za jediný únik z chudoby. Průměrný příjem v Tuvě činí 10.000 až 15.000 rublů (4150 až 6200 Kč) měsíčně.

Přesný počet ruských vojáků zabitých na Ukrajině zůstává neznámý. Ukrajinské úřady tvrdí, že zahynulo více než 35.000 ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany na toto téma sdělilo naposledy v březnu, že zemřelo 1351 členů ozbrojených sil.

Ajlana mezitím vypráví, že zatímco jejího syna poslali domů, nahradit ho přijel další voják, rovněž z Tuvy. "Přijel bez nábojů do své pušky. Můj syn se na něj šokovaně podíval a řekl: 'Kde si myslíš, že jsi? Tohle je válka.' Ten voják jen zamrkal a koukal," popisuje žena, podle níž její syn dal svému nástupci vlastní helmu, neprůstřelnou vestu a všechnu zbývající munici.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zahájilo ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky jsou v nebezpečí

Ruská vojska tento týden zaznamenala postup v Kurské oblasti na západě země, kde obsadila dvě obce, které předtím kontrolovaly ukrajinské síly. O událostech informovalo ruské ministerstvo obrany. Podle serveru Meduza, který působí z lotyšského exilu, zahájila ruská vojska novou ofenzívu na několika frontových úsecích v této oblasti.
Ruská armáda

Rusko decimuje ukrajinské přístavy. Útočí na jeden za druhým

Rusko za poslední tři měsíce provedlo téměř 60 útoků na ukrajinskou přístavní infrastrukturu, přičemž při nich zahynulo 79 civilistů. O těchto útocích informoval místopředseda ukrajinské vlády Olexij Kuleba s tím, že jejich intenzita stále narůstá. Cílem ruských útoků je podle Kuleby zejména oslabení exportního potenciálu Ukrajiny a záměrné vyvolání potravinové krize v částech světa, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách obilí.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Alexandra Garmažapovová

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump

Letadla i vojáci. Trumpa bude před volbami hlídat armáda

Volební tým bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, kandidáta Republikánské strany v nadcházejících prezidentských volbách, požádal o poskytnutí vojenských letadel a vozidel pro zvýšení bezpečnosti během posledních týdnů kampaně. 

včera

včera

Zbraně Hizballáhu

Hizballáh má nové velení. Chystá se na specifický druh války

Hnutí Hizballáh, podporované Íránem, se podle informací dvou anonymních zdrojů připravuje na dlouhou opotřebovací válku na jihu Libanonu a má nové velení. Navzdory izraelským útokům si stále uchovává značné zásoby zbraní, včetně přesných raket, které dosud nepoužilo, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž

Může být velký podnikatel dobrý politik? Záleží na mnoha faktorech, osobnosti jako Donald Trump nebo Andrej Babiš ale ukázaly, že jim jde hlavní o vlastní image (a profit). Hranice mezi politikem-podnikatelem takového formátu a populistou je velice tenká a oba muži ji zdárně překročili.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zahájilo ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky jsou v nebezpečí

Ruská vojska tento týden zaznamenala postup v Kurské oblasti na západě země, kde obsadila dvě obce, které předtím kontrolovaly ukrajinské síly. O událostech informovalo ruské ministerstvo obrany. Podle serveru Meduza, který působí z lotyšského exilu, zahájila ruská vojska novou ofenzívu na několika frontových úsecích v této oblasti.

včera

včera

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin nastínil svou vizi ideálního světa

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal s íránským prezidentem Masoudem Pezeškijánem v hlavním městě Turkmenistánu, Ašchabadu, během regionálního summitu. Šlo o jejich první setkání, při kterém diskutovali o bilaterálních vztazích a situaci na Blízkém východě.

včera

včera

Ruská armáda

Rusko decimuje ukrajinské přístavy. Útočí na jeden za druhým

Rusko za poslední tři měsíce provedlo téměř 60 útoků na ukrajinskou přístavní infrastrukturu, přičemž při nich zahynulo 79 civilistů. O těchto útocích informoval místopředseda ukrajinské vlády Olexij Kuleba s tím, že jejich intenzita stále narůstá. Cílem ruských útoků je podle Kuleby zejména oslabení exportního potenciálu Ukrajiny a záměrné vyvolání potravinové krize v částech světa, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách obilí.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka

Zelenskyj v rámci turné po Evropa přijel do Vatikánu. Setkal se s papežem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pátek Vatikán, kde jednal s papežem Františkem. Setkání je součástí jeho evropského turné, během kterého se snaží zajistit finanční a vojenskou podporu pro Ukrajinu před blížící se zimou. Zelenskyj v posledních dnech navštívil také Británii, Francii, Itálii a plánuje cestu do Německa. Uvedl to server Ukrainska pravda.

včera

Moře, ilustrační foto

Drogové kartely, motorkářské gangy. Svět čelí novému problému, ostrovy se mění v doupě zločinu

Ostrovní země v Tichém oceánu čelí rostoucímu riziku, že se stanou základnami pro mezinárodní zločinecké gangy. Toto varování zaznělo ve zprávě Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), která byla zveřejněna v pátek. Podle ní region už nyní slouží jako útočiště pro drogové kartely z Ameriky, motorkářské gangy z Austrálie a Nového Zélandu a asijské zločinecké skupiny.

včera

včera

včera

včera

Co se děje v Německu? Většina lidí chce, aby Scholz mluvil s Putinem

Téměř 60 procent Němců by uvítalo, kdyby spolkový kancléř Olaf Scholz po téměř dvou letech obnovil dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z nového průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění YouGov zveřejněného v pátek. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy