V Rusku vrcholí referendum o změnách ústavy. Putin odhlasoval, roušku neměl

Účast v referendu o změnách ruské ústavy, jež mohou umožnit prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu hlavy státu až do roku 2036, po šesti dnech hlasování přesáhla 55 procent. Podle agentury TASS to dnes dopoledne v poslední den referenda oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Státní agentura pro průzkum veřejného mínění VCIOM na základě průzkumů odhaduje, že tři čtvrtiny hlasujících úpravu základního zákona podpoří. Hlasovat může na 110 milionů voličů.

Ústavní reformu rámcově navrhl v lednu sám Putin, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či kvůli sociálním garancím. Při diskusi v obou komorách zákonodárného sboru se objevila řada dalších návrhů na úpravu základního zákona. K těm, jež prošly, přibyla možnost zrušit dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi otevřelo cestu k opětné kandidatuře v roce 2024 a případně i v roce 2030.

Celý balík změn už schválily obě parlamentní komory, tedy Státní duma i Rada federace, zákonodárné sbory všech 85 regionů ruské federace i ústavní soud a podpisem ho stvrdil také prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.

Dnešek, kdy referendum vrcholí, úřady vyhlásily volným, nepracovním dnem. V některých místech Moskvy se před hlasovacími středisky podle tiskových agentur hned ráno tvořily fronty voličů. Svůj hlas odevzdal i Putin v budově prezídia Ruské akademie věd, kde se obvykle účastní voleb. Byl bez roušky a bez rukavic, zatímco členka volební komise, která mu předávala hlasovací lístek, roušku a rukavice měla, všimla si agentura TASS.

Pamfilovová novinářům ráno rovněž řekla, že doposud nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda. Podle ní se jen vyskytly případy "určitých provokací". Zda těmito provokacemi míní třeba upozornění na fakticky prokázanou možnost dvojího hlasování - osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky -, neupřesnila. Mimo jiné poznamenala, že nad regulérností referenda bdí celkem 526.000 pozorovatelů.

Především západní média ale poukazují na řadu různých "nepravostí", včetně případů vyvíjení nátlaku na voliče. Poprvé se také v Rusku hlasování koná v několika dnech, což bylo zdůvodněno rizikem koronavirové nákazy, ale kritici Kremlu v tom spatřují další možnost pro manipulaci s hlasy.

Referendum se původně mělo konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo. Novým termínem se pak stal 1. červenec, ale hlasovat se začalo už 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily rovněž internetové hlasování.

Vzhledem k tomu, že Rusko se rozprostírá v několika časových pásmech, bylo stanoveno, že hlasování dnes postupně skončí vždy ve 20:00 místního času. Sčítání pak všude začne hned po uzavření hlasovacích středisek. Podle sdělení ústřední volební komise budou jako první ve 12:00 SELČ oznámeny výsledky z Dálného východu.

Související

Více souvisejících

Rusko referendum Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy