Válečný zločinec Kosiah stanul před soudem, podle žaloby se dopustil i kanibalismu

Ve Švýcarsku dnes začal soudní proces s bývalým velitelem liberijských povstalců Alieuem Kosiahem. Je první, koho bude za údajné válečné zločiny ve Švýcarsku stíhat nevojenský soud, a rovněž první Liberijec souzený za zvěrstva spáchaná v Libérii za tamní první civilní války z let 1989 až 1996. O život v ní a v následném konfliktu přišlo na 250.000 lidí.

Obžaloba proti Kosiahovi se týká vražd 18 civilistů, znásilnění i kanibalismu. Kosiah všechna obvinění popírá a jeho právník argumentuje tím, že Kosiah na místě spáchaných činů v dané době nebyl.

Kosiah žil podle agentury AFP ve Švýcarsku od roku 1999 a zatčen tam byl před šesti lety.

Dnes k soudu přišel v tmavém obleku, dělal si z jednání poznámky a odpovídal na otázky soudce. Na dotaz, zda ví, z čeho je obviněn, odpověděl: "Samozřejmě."

Mezi body obžaloby je nábor dítěte jako vojáka, nucený přesun lidí, rabování, kruté zacházení s civilisty, pokus o vraždu, vražda nebo vydání příkazu k ní, znásilnění a pojídání části lidského těla.

Kosiah, kterému je 45 let, se v době války stal jedním z velitelů povstaleckého Jednotného osvobozeneckého hnutí pro demokracii (ULIMO), které bojovalo proti další povstalecké organizaci Národní vlastenecká fronta Libérie (NPFL). Ta nakonec zvítězila a její vůdce Charles Taylor byl roku 1997 zvolen prezidentem. Už o dva roky později začala druhá válka, která trvala do roku 2003.

Liberian ex-commander Alieu Kosiah faces war crimes trial https://t.co/M8XMPHj9x5

— BBC News (World) (@BBCWorld) December 3, 2020

Kosiah se svými lidmi bojoval proti Taylorovým jednotkám v kraji Lofa. Podle prokuratury se podílel na vraždě nebo sám zabil 18 lidí, přinutil k sňatku jednu z uprchlic a opakovaně ji znásilnil. Z dvanáctiletého chlapce si udělal osobního strážce. Připojil se také ke svým bojovníkům při pojídání srdce zavražděného muže. Jak uvedla agentura Reuters, v konfliktu nebyl kanibalismus výjimkou.

Kosiah zatím vypovídal jenom před žalobci, před soudem by to měl učinit příští týden.

"Jedním z největších problémů v této kauze je podle pana Kosiaha to, že když se ty údajné činy staly, on ještě v Lofě nebyl. O svém pohybu v Libérii vždy informoval přesně a soudní spis obsahuje svědectví získaná ve Švýcarsku, která jeho slova potvrzují," sdělil dnes jeho právník Dimitri Gianoli.

Kosiah stojí před tříčlenným trestním senátem v Bellinzoně a jde o první případ uplatnění zákona z roku 2011, který ve Švýcarsku umožňuje před takovým tribunálem stíhat lidi za válečné zločiny spáchané kdekoli na světě. Výslech svědků byl kvůli koronaviru odložen až na příští rok, což právníci obětí údajných Kosiahových činů kritizovali. "Upírat našim klientům být přítomen u soudu je kruté," řekl Alain Werner, který zastupuje čtyři poškozené. Osobní konfrontace by podle něj umožnila obětem překonat trauma. Gianoli naopak řekl, že přítomnost svědků v úvodní fázi procesu není nezbytná. "Tento soud není divadlo," prohlásil.

Libérie za zločiny spáchané za občanského konfliktu nikoho nesoudila. Bývalí vůdci bojovníků jsou u moci a svědci se bojí mluvit. Taylor byl prezidentem do roku 2003 a v roce 2012 byl odsouzen za zločiny proti lidskosti a za válečné zločiny spáchané ale v sousední Sieře Leone, ne v Libérii.

Alieu Kosiah válečné zločiny Švýcarsko libérie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy