Válka na Ukrajině vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí, uvedl Zelenskyj

Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má informace, že téměř tři miliony ukrajinských uprchlíků odešly ze zemí sousedících s Ukrajinou do evropských států, jež s Ukrajinou hranice nesdílí.

Podle úřadu OSN od 24. února, kdy Rusko zahájilo boje proti Ukrajině, odešlo do zahraničí 6,6 milionu Ukrajinců a 3,5 milionu z nich zamířilo do Polska.

"Podle posledních informací, jež máme k dispozici, se 2,9 milionu uprchlíků přesunulo dál a odešlo ze zemí sousedících s Ukrajinou," sdělila mluvčí UNHCR Shabia Mantoová. Z této skupiny je nejvíc lidí v Německu, Česku a Itálii, uvádí úřad vysokého komisaře. V ČR získalo od února víza přes 356.000 běženců a z původně registrovaných jich v zemi zůstalo 75 až 80 procent.

Nejvíc uprchlíků stále míří do Polska. Začátkem března jich na hranici denně přicházelo kolem 100.000, v květnu jich bylo denně 20.000. V Polsku se u tamních úřadů zaregistrovalo 1,1 milionu Ukrajinců, přičemž 94 procent z nich jsou ženy a děti.

Další mluvčí úřadu Olga Sarradová sdělila, že přibývá opakovaných přechodů hranice, kdy se lidé na Ukrajinu vracejí, aby se sešli s rodinami, a zase míří zpět do Polska.

Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, řekl mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k jednomu indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce "vrátit k životu suverénní země na svém území".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil vládu v Kyjevě, že je to ona, kdo má na svědomí, že jednání obou stran uvázla na mrtvém bodě. "Ukrajinské vedení neustále přichází s protichůdnými prohlášeními. Kvůli tomu ne zcela rozumíme, co ukrajinská strana chce," řekl dnes Peskov novinářům. Poslední jednání, kterých se osobně zúčastnili zástupci Ukrajiny a Ruska, se konalo 29. března. Pak pokračovalo rokování prostřednictvím videokonferencí, ale už delší dobu Kyjev i Moskva uvádějí, že spolu žádné rozhovory nevedou.

Rusko od 24. února blokuje ukrajinské černomořské přístavy a znemožňuje tak vývoz obilí ze země, která patří k jeho nejvýznamnějším exportérům.

Podle ukrajinských činitelů je na Ukrajině zablokovaných 20 milionů tun obilí určených k vývozu. OSN varuje, že pokud se dodávky z Ukrajiny nedostanou na úroveň, které dosahovaly před 24. únorem, hrozí v některých zemích dlouhodobý hladomor. Rusko nabídlo, že v Černém moři otevře koridor pro vývoz potravin, chce za to ale zmírnění protiruských sankcí.

Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk podle britské zpravodajské stanice BBC řekl, že Rusko spustilo do Černého moře 400 až 500 starých sovětských min, které se během bouří uvolňují od kotev. Ukrajina tak kvůli tomu nemůže bezpečně dopravovat náklady po moři do zahraničí.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy

Francouzská politička Marine Le Penová je i podle nejnovějších průzkumů jasnou favoritkou prezidentských voleb, které se uskuteční v příštím roce. Podpora kontroverzní dámy se nesnížila ani poté, co byla v uplynulých dnech odsouzena kvůli zneužití veřejných prostředků.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy