Válka na Ukrajině vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí, uvedl Zelenskyj

Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má informace, že téměř tři miliony ukrajinských uprchlíků odešly ze zemí sousedících s Ukrajinou do evropských států, jež s Ukrajinou hranice nesdílí.

Podle úřadu OSN od 24. února, kdy Rusko zahájilo boje proti Ukrajině, odešlo do zahraničí 6,6 milionu Ukrajinců a 3,5 milionu z nich zamířilo do Polska.

"Podle posledních informací, jež máme k dispozici, se 2,9 milionu uprchlíků přesunulo dál a odešlo ze zemí sousedících s Ukrajinou," sdělila mluvčí UNHCR Shabia Mantoová. Z této skupiny je nejvíc lidí v Německu, Česku a Itálii, uvádí úřad vysokého komisaře. V ČR získalo od února víza přes 356.000 běženců a z původně registrovaných jich v zemi zůstalo 75 až 80 procent.

Nejvíc uprchlíků stále míří do Polska. Začátkem března jich na hranici denně přicházelo kolem 100.000, v květnu jich bylo denně 20.000. V Polsku se u tamních úřadů zaregistrovalo 1,1 milionu Ukrajinců, přičemž 94 procent z nich jsou ženy a děti.

Další mluvčí úřadu Olga Sarradová sdělila, že přibývá opakovaných přechodů hranice, kdy se lidé na Ukrajinu vracejí, aby se sešli s rodinami, a zase míří zpět do Polska.

Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, řekl mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k jednomu indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce "vrátit k životu suverénní země na svém území".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil vládu v Kyjevě, že je to ona, kdo má na svědomí, že jednání obou stran uvázla na mrtvém bodě. "Ukrajinské vedení neustále přichází s protichůdnými prohlášeními. Kvůli tomu ne zcela rozumíme, co ukrajinská strana chce," řekl dnes Peskov novinářům. Poslední jednání, kterých se osobně zúčastnili zástupci Ukrajiny a Ruska, se konalo 29. března. Pak pokračovalo rokování prostřednictvím videokonferencí, ale už delší dobu Kyjev i Moskva uvádějí, že spolu žádné rozhovory nevedou.

Rusko od 24. února blokuje ukrajinské černomořské přístavy a znemožňuje tak vývoz obilí ze země, která patří k jeho nejvýznamnějším exportérům.

Podle ukrajinských činitelů je na Ukrajině zablokovaných 20 milionů tun obilí určených k vývozu. OSN varuje, že pokud se dodávky z Ukrajiny nedostanou na úroveň, které dosahovaly před 24. únorem, hrozí v některých zemích dlouhodobý hladomor. Rusko nabídlo, že v Černém moři otevře koridor pro vývoz potravin, chce za to ale zmírnění protiruských sankcí.

Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk podle britské zpravodajské stanice BBC řekl, že Rusko spustilo do Černého moře 400 až 500 starých sovětských min, které se během bouří uvolňují od kotev. Ukrajina tak kvůli tomu nemůže bezpečně dopravovat náklady po moři do zahraničí.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Vladimir Putin

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 1 hodinou

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny

V Bruselu začal ostře sledovaný summit Evropské unie, na kterém lídři sedmadvacítky čelí zásadnímu rozhodnutí: zda poskytnout Ukrajině desítky miliard eur formou půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy