Hospodářské škody kvůli válce budou na Ukrajině enormní. Ministerstvo hospodářství počítá se ztrátami ve výši třetiny až poloviny hrubého domácího produktu (HDP), podle jiného odhadu to bude kolem 500 miliard dolarů (více než 11 bilionů Kč). V rozhovoru v časopise Forbes, jehož přepis dnes zveřejnila ukrajinská vláda, to řekl ministr financí Serhij Marčenko.
"Negativní dopady války budou enormní... Logistika nefunguje, mnoho podniků je zničených, jiné nemohou kvůli válce fungovat a spousta pracovníků odešla," řekl Marčenko. "Přesnou sumu (škod) bude možné spočítat, až válka skončí," dodal.
Podle údajů Světové banky činila v roce 2020 velikost HDP Ukrajiny 155,5 miliardy dolarů.
Odhadovat možnou výši škod je nyní prakticky nemožné, protože boje s útočící ruskou armádou stále pokračují, uvedla agentura DPA. Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Denys Kudin minulý týden řekl, že ruská invaze už způsobila ukrajinské ekonomice škody zhruba za 119 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč). V oblastech, kde se bojuje, nefunguje až 75 procent podniků.
V pondělí Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil odhad, podle něhož letos ukrajinská ekonomika v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles HDP dosáhnout 25 až 35 procent.
Expertka: Ukrajinu lze označit za selhávající stát, ne však za zhroucený
Z pohledu teorie rozpadu států lze Ukrajinu po invazi ruských vojsk označit za selhávající stát. Nadále však nemůže být považována za zhroucený stát, napsala ČTK v analýze Lucie Konečná z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
Konceptem rozpadu státu se vědecká komunita začala zabývat v 90. letech minulého století. Monitorováním států na základě určitých indikátorů se podle Konečné zabývají vlády, akademické, soukromé i mezinárodní organizace.
Nejznámější takovou organizací je podle ní Fund for Peace (FFP), který vytváří takzvaný Fragile States Index. Podle FFP existuje 12 indikátorů, rozdělených do čtyř skupin, jejichž naplnění může vést k oslabení, ale i k úplnému kolapsu státu. Jde například o ekonomické indikátory, které zahrnují pokles ekonomické výkonnosti, nerovnoměrný hospodářský vývoj či odliv inteligence, nebo o politické, které zahrnují například schopnost poskytovat veřejné služby. Každý z 12 indikátorů je bodově ohodnocený, podle toho, zda jsou dané faktory v daném státu přítomné a v jaké míře. Míru fungování státu pak určuje součet bodů. Selhávající státy mají celkové skóre okolo 100 bodů, slabé státy se pohybují v rozmezí 60 až 90 bodů. Naopak nejsilnější státy mají pouze kolem deseti bodů, za silné státy lze označit i ty, které mají do 50 bodů.
Z pohledu teorie rozpadu států byla Ukrajina v poslední dekádě podle Konečné považována za slabý stát, průměrná hodnota na FFP se pohybovala okolo 70 bodů. V celosvětovém měřítku se ale mezi nejméně funkčními státy Ukrajina nenacházela. "Hlavním problémem země po roce 2014 byla skutečnost, že nebyla schopna kontrolovat celé své území a na východě země vznikly samozvané republiky Doněck a Luhansk. Kvůli tomu byla hodnota indikátoru externí intervence v případě Ukrajiny velmi vysoká, jelikož do samotného konfliktu na Donbasu byly zapojeny externí ruské síly," uvedla Konečná.
Ukrajina podle ní dlouhodobě dosahovala negativních výsledků například z pohledu takzvané frakcionalizace elit. To podle ní do jisté míry souviselo s transformací státu po rozpadu SSSR. Velmi špatných výsledků podle Konečné dlouhodobě dosahovala například i z pohledu poklesu ekonomické výkonnosti. To zase do jisté míry podle expertky souviselo s probíhajícím konfliktem na východě země, ale například i se ztrátou postavení Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn do Evropské unie, což ovlivnilo pokles HDP.
Indikátory se podle Konečné navíc začaly zhoršovat znovu v posledních dvou letech. V současnosti lze Ukrajinu podle ní označit za takzvaný selhávající stát, který vzhledem k válečné situaci není schopen zabezpečit základní fungování na celém svém území. "Nejen, že dochází k logickému nárůstu všech ekonomických indikátorů, avšak se začátkem ruské intervence došlo k rapidnímu nárůstu indikátorů, které Ukrajinu v minulosti nikdy netrápily, jako je extrémní odliv uprchlíků a pohyb vnitřně přesídlených osob či schopnost poskytovat veřejné služby související s ruskou strategií obléhání velkých měst," uvedla Konečná.
Ukrajina však podle ní nemůže být považována za zhroucený stát, jelikož zde funguje legitimní vláda, bezpečnostní složky se pokoušejí zabezpečit ochranu obyvatelstva a kontrolují rozsáhlou část území a celkový kolaps země zatím nenastal.
V moderní historii takový kolaps postihl podle expertky pouze dva státy, což bylo Haiti po zemětřesení v roce 2010 a Somálsko po pádu režimu dlouholetého autoritářského prezidenta Mohameda Siada Barreho.
Ukrajina, jako selhávající stát, patří v současnosti mezi státy jako Jemen, Jižní Súdán nebo Sýrie, které se v posledních letech pravidelně umísťují mezi nejhůře hodnocenými státy. "Vzhledem k tomu, že současný konflikt již značně poznamenal všechny čtyři kategorie indikátorů, nelze v budoucích měsících očekávat rapidní zlepšení, naopak dojde pravděpodobně k nárůstu jednotlivých bodů ve všech kategoriích," upozornila expertka.
Ruskou agresi podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Moskva krátce před jejím začátkem maskovala do lží o stahování svých vojáků. Během války ale Rusko vypouští další lži o biologických či chemických zbraních na Ukrajině, čímž může podle NATO připravovat záminku k chemickému útoku.
"Musíme zůstat ostražití, protože je možné, že by Rusko mohlo naplánovat operace zahrnující chemické zbraně," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag s tím, že by šlo o válečný zločin.
Související
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný