Válka způsobí Ukrajině enormní hospodářské škody, řekl ministr

"Negativní dopady války budou enormní... Logistika nefunguje, mnoho podniků je zničených, jiné nemohou kvůli válce fungovat a spousta pracovníků odešla," řekl Marčenko. "Přesnou sumu (škod) bude možné spočítat, až válka skončí," dodal.

Podle údajů Světové banky činila v roce 2020 velikost HDP Ukrajiny 155,5 miliardy dolarů.

Odhadovat možnou výši škod je nyní prakticky nemožné, protože boje s útočící ruskou armádou stále pokračují, uvedla agentura DPA. Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Denys Kudin minulý týden řekl, že ruská invaze už způsobila ukrajinské ekonomice škody zhruba za 119 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč). V oblastech, kde se bojuje, nefunguje až 75 procent podniků.

V pondělí Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil odhad, podle něhož letos ukrajinská ekonomika v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles HDP dosáhnout 25 až 35 procent.

Expertka: Ukrajinu lze označit za selhávající stát, ne však za zhroucený

Z pohledu teorie rozpadu států lze Ukrajinu po invazi ruských vojsk označit za selhávající stát. Nadále však nemůže být považována za zhroucený stát, napsala ČTK v analýze Lucie Konečná z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.

Konceptem rozpadu státu se vědecká komunita začala zabývat v 90. letech minulého století. Monitorováním států na základě určitých indikátorů se podle Konečné zabývají vlády, akademické, soukromé i mezinárodní organizace.

Nejznámější takovou organizací je podle ní Fund for Peace (FFP), který vytváří takzvaný Fragile States Index. Podle FFP existuje 12 indikátorů, rozdělených do čtyř skupin, jejichž naplnění může vést k oslabení, ale i k úplnému kolapsu státu. Jde například o ekonomické indikátory, které zahrnují pokles ekonomické výkonnosti, nerovnoměrný hospodářský vývoj či odliv inteligence, nebo o politické, které zahrnují například schopnost poskytovat veřejné služby. Každý z 12 indikátorů je bodově ohodnocený, podle toho, zda jsou dané faktory v daném státu přítomné a v jaké míře. Míru fungování státu pak určuje součet bodů. Selhávající státy mají celkové skóre okolo 100 bodů, slabé státy se pohybují v rozmezí 60 až 90 bodů. Naopak nejsilnější státy mají pouze kolem deseti bodů, za silné státy lze označit i ty, které mají do 50 bodů.

Z pohledu teorie rozpadu států byla Ukrajina v poslední dekádě podle Konečné považována za slabý stát, průměrná hodnota na FFP se pohybovala okolo 70 bodů. V celosvětovém měřítku se ale mezi nejméně funkčními státy Ukrajina nenacházela. "Hlavním problémem země po roce 2014 byla skutečnost, že nebyla schopna kontrolovat celé své území a na východě země vznikly samozvané republiky Doněck a Luhansk. Kvůli tomu byla hodnota indikátoru externí intervence v případě Ukrajiny velmi vysoká, jelikož do samotného konfliktu na Donbasu byly zapojeny externí ruské síly," uvedla Konečná.

Ukrajina podle ní dlouhodobě dosahovala negativních výsledků například z pohledu takzvané frakcionalizace elit. To podle ní do jisté míry souviselo s transformací státu po rozpadu SSSR. Velmi špatných výsledků podle Konečné dlouhodobě dosahovala například i z pohledu poklesu ekonomické výkonnosti. To zase do jisté míry podle expertky souviselo s probíhajícím konfliktem na východě země, ale například i se ztrátou postavení Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn do Evropské unie, což ovlivnilo pokles HDP.

Indikátory se podle Konečné navíc začaly zhoršovat znovu v posledních dvou letech. V současnosti lze Ukrajinu podle ní označit za takzvaný selhávající stát, který vzhledem k válečné situaci není schopen zabezpečit základní fungování na celém svém území. "Nejen, že dochází k logickému nárůstu všech ekonomických indikátorů, avšak se začátkem ruské intervence došlo k rapidnímu nárůstu indikátorů, které Ukrajinu v minulosti nikdy netrápily, jako je extrémní odliv uprchlíků a pohyb vnitřně přesídlených osob či schopnost poskytovat veřejné služby související s ruskou strategií obléhání velkých měst," uvedla Konečná.

Ukrajina však podle ní nemůže být považována za zhroucený stát, jelikož zde funguje legitimní vláda, bezpečnostní složky se pokoušejí zabezpečit ochranu obyvatelstva a kontrolují rozsáhlou část území a celkový kolaps země zatím nenastal.

V moderní historii takový kolaps postihl podle expertky pouze dva státy, což bylo Haiti po zemětřesení v roce 2010 a Somálsko po pádu režimu dlouholetého autoritářského prezidenta Mohameda Siada Barreho.

Ukrajina, jako selhávající stát, patří v současnosti mezi státy jako Jemen, Jižní Súdán nebo Sýrie, které se v posledních letech pravidelně umísťují mezi nejhůře hodnocenými státy. "Vzhledem k tomu, že současný konflikt již značně poznamenal všechny čtyři kategorie indikátorů, nelze v budoucích měsících očekávat rapidní zlepšení, naopak dojde pravděpodobně k nárůstu jednotlivých bodů ve všech kategoriích," upozornila expertka.

Ruskou agresi podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga  Moskva krátce před jejím začátkem maskovala do lží o stahování svých vojáků. Během války ale Rusko vypouští další lži o biologických či chemických zbraních na Ukrajině, čímž může podle NATO připravovat záminku k chemickému útoku.

"Musíme zůstat ostražití, protože je možné, že by Rusko mohlo naplánovat operace zahrnující chemické zbraně," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag s tím, že by šlo o válečný zločin.