Po britském rozhodnutí opustit Evropskou unii výrazně vzrostl počet Britů, kteří ze své rodné země natrvalo zamířili do některého z unijních států. Tvrdí to dnes zveřejněná studie německo-britského týmu sociologů, podle níž se v posledních letech usadilo v zemích EU o třetinu více Britů než v době před referendem z roku 2016.
Vědci dospěli k závěru, že zásadním motivem ke stěhování byla nejistota pramenící z brexitu a že Británie kvůli němu přichází o množství vzdělaných lidí.
Podle analýzy sociologů z Berlína a Oxfordu mířilo v letech 2008 až 2015 do některé ze zemí EU průměrně 57.000 Britů za rok. Mezi lety 2016 až 2018 se tento počet zvedl na 73.000. Nejvíce občanů Spojeného království se usadilo ve Španělsku, Francii a Německu.
"Tento početní nárůst dosahuje rozměrů, které byste očekávali u země zasažené zásadní ekonomickou či politickou krizí," uvedl v tiskové zprávě spoluautor studie Daniel Auer z berlínského centra sociálních věd WZB.
Mezi ostatními unijními zeměmi přitom zůstala v porovnávaných obdobích migrace bez větších změn.
Zhruba pětinásobně se zvýšil počet Britů, kteří si po brexitovém referendu zažádali o pas některé z unijních zemí. V Německu činí podle studie tento nárůst 2000 procent, když zde od referenda požádalo o občanství 31.600 Britů, tedy téměř třetina z těch, co v zemi žijí.
Británie po téměř třech letech vyjednávání opustila EU koncem ledna a v prosinci vyprší přechodné období zajišťující platnost dosavadních pravidel.
Sociologové se vedle analýzy migračních dat věnovali také podrobným rozhovorům s desítkami lidí, kteří Británii opustili, čímž se snažili zjistit jejich motivaci.
Značná část z nich se stěhováním pokusila vyřešit nejistotu spojenou s budoucími vztahy Británie a EU a právy obyvatel Británie v unijních zemích. Po brexitovém referendu se podle studie výrazně zkrátil čas mezi rozhodnutím opustit Británii a samotným stěhováním. Zatímco dříve činil přibližně rok, v posledních letech průměrně několik týdnů.
"V důsledku brexitu ztrácí Spojené království rostoucí počet vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou připraveni investovat mnohé, aby se stali nadlouho součástí kontinentální Evropy," podotkl další spoluautor studie Daniel Tetlow.
Související
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit
Velká Británie , věda , výzkum , Brexit
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák