Velkou Británii zasáhl dle studie kvůli brexitu odliv mozků do EU

Po britském rozhodnutí opustit Evropskou unii výrazně vzrostl počet Britů, kteří ze své rodné země natrvalo zamířili do některého z unijních států. Tvrdí to dnes zveřejněná studie německo-britského týmu sociologů, podle níž se v posledních letech usadilo v zemích EU o třetinu více Britů než v době před referendem z roku 2016.

Vědci dospěli k závěru, že zásadním motivem ke stěhování byla nejistota pramenící z brexitu a že Británie kvůli němu přichází o množství vzdělaných lidí.

Podle analýzy sociologů z Berlína a Oxfordu mířilo v letech 2008 až 2015 do některé ze zemí EU průměrně 57.000 Britů za rok. Mezi lety 2016 až 2018 se tento počet zvedl na 73.000. Nejvíce občanů Spojeného království se usadilo ve Španělsku, Francii a Německu.

"Tento početní nárůst dosahuje rozměrů, které byste očekávali u země zasažené zásadní ekonomickou či politickou krizí," uvedl v tiskové zprávě spoluautor studie Daniel Auer z berlínského centra sociálních věd WZB.

Mezi ostatními unijními zeměmi přitom zůstala v porovnávaných obdobích migrace bez větších změn.

Zhruba pětinásobně se zvýšil počet Britů, kteří si po brexitovém referendu zažádali o pas některé z unijních zemí. V Německu činí podle studie tento nárůst 2000 procent, když zde od referenda požádalo o občanství 31.600 Britů, tedy téměř třetina z těch, co v zemi žijí.

Británie po téměř třech letech vyjednávání opustila EU koncem ledna a v prosinci vyprší přechodné období zajišťující platnost dosavadních pravidel.

Sociologové se vedle analýzy migračních dat věnovali také podrobným rozhovorům s desítkami lidí, kteří Británii opustili, čímž se snažili zjistit jejich motivaci.

Značná část z nich se stěhováním pokusila vyřešit nejistotu spojenou s budoucími vztahy Británie a EU a právy obyvatel Británie v unijních zemích. Po brexitovém referendu se podle studie výrazně zkrátil čas mezi rozhodnutím opustit Británii a samotným stěhováním. Zatímco dříve činil přibližně rok, v posledních letech průměrně několik týdnů.

"V důsledku brexitu ztrácí Spojené království rostoucí počet vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou připraveni investovat mnohé, aby se stali nadlouho součástí kontinentální Evropy," podotkl další spoluautor studie Daniel Tetlow.

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie věda výzkum Brexit

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy