Vyšetřování zpochybňuje ruské tvrzení o způsobu zabití válečných zajatců

Na konci července zahynulo podle ruských úřadů 53 ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Moskva a Kyjev se z útoku na zařázení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů.

Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, píše ve své zprávě CNN.

Ráno 29. července, jen několik hodin poté, co bylo ve vazební věznici v Doněcké oblasti zabito pět desítek ukrajinských válečných zajatců a další desítky zraněny, ukázal ruský reportér na místě zbytky střely HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Byl to začátek ruské mediální ofenzívy, jejíž poselství bylo stejně cynické jako brutální, píše CNN. Podle moskevské verze událostí Ukrajina zabila vlastní vojáky úderem raket HIMARS, protože nechtěla, aby se přiznali k válečným zločinům, a aby odradila další od kapitulace.

Řada vězňů v Olenivce patřila k pluku Azov a byla tam převezena poté, co se v květnu vzdala v mariupolských ocelárnách Azovstal. Rusové Azov bytostně nenávidí, přičemž tento pocit je oboustranný, píše americká stanice, která zároveň klade otázku, zda by Ukrajina cílila na vlastní vojáky, z nichž mnozí jsou za svůj odpor v Azovstalu považováni za hrdiny.

Kyjev ruské tvrzení důrazně odmítl a prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za "úmyslný válečný zločin ze strany Rusů". Ukrajinci zároveň tvrí, že Rusko se útokem v Olenivce snaží obvinit jejich zemi z válečných zločinů a zakrýt mučení a popravy vězňů.

Andrej Lazarev, jenž pracuje pro kanál Zvezda ruského ministerstva obrany, ukázal ráno po výbuchu úhledně uspořádané úlomky, z nichž jeden obsahoval sériové číslo rakety HIMARS v pozoruhodně dobrém stavu - navzdory intenzivnímu požáru, který spálil na uhel těla zajatců, píše CNN. Předchozí údery raketami HIMARS však po sobě zanechaly krátery a rozsáhlé škody, které byly viditelné na satelitních snímcích. Na satelitních fotografiích Olenivky po útoku je však patrná mnohem menší destrukce. Několik odborníků na zbraně sdělilo CNN, že zveřejněné snímky a video z Olenivky jsou neslučitelné s útokem ze systémů HIMARS.

"Na těch videozáznamech není nikde žádný kráter, postele se nepohnuly, sloupy jsou nepoškozené, ale je tam viditelné masivní poškození ohněm. Kdyby to byl řízený salvový raketomet, viděli byste krátery, rozbité stropy a stěny, rozmetaná těla," míní zbrojní expert Chris Cobb-Smith. "Na konstrukci (budovy) a na tělech jsou jen malé, pokud vůbec nějaké, známky významného poškození výbuchem. Zdá se, že škody způsobil rozsáhlý a intenzivní požár," dodal. Upozornil také na fakt, že zbytky raket HIMARS nebyly vyfotografovány v původní pozici na místě. "Základním prvkem každého vyšetřování by mělo být shromáždění vizuálních důkazů o zbytcích munice v místě jejich nálezu," zdůraznil.

Několik analytiků CNN řeklo, že pokud by Ukrajina chtěla zasáhnout budovu, nemělo by z jejího pohledu smysl používat systém HIMARS. Olenivka se nachází asi 15 kilometrů od frontové linie; přičemž HIMARS je drahá zbraň používaná na větší vzdálenosti. Byla by také lépe zjistitelná než rakety ze sovětské éry, kterých mají Ukrajinci zásoby.

Raketa - určitě taková, jako je HIMARS - by rovněž byla slyšet. Několik svědectví však uvádí, že žádný takový zvuk se neozval. "Naši synové říkali, že neslyšeli ani zásah. Neslyšeli explozi. Vypadá to, jako by prostě začalo hořet," řekla CNN Inna Zatolaková, jejíž syn se rovněž ocitl v Olenivce. Ukrajinská tajná služba SBU zároveň zveřejnila údajný odposlech dvou milicionářů ze samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR), kteří útok probírali den po něm. "Nebyly tam žádné známky typického příletu střely nebo něčeho, žádný hvízdavý zvuk, nic," uvedl podle rozvědky jeden z mužů, přičemž podotkl, že v zařízení se ozvaly tři exploze. "S největší pravděpodobností předem nastražili výbuch uvnitř," řekl. CNN poznamenala, že pravdivost záznamu nemohla potvrdit

Podle odborníků dostupné důkazy naznačují, že došlo k náhlému a intenzivnímu požáru uvnitř budovy. A poznamenávají, že podle představitelů DLR nebyli zraněni žádní strážci. Ukrajinské úřady se domnívají, že prudký požár uvnitř skladu způsobila termobarická zbraň, takzvaná vakuová bomba, jež do prostoru rozptýlí hořlavý aerosol, který při následném hoření a explozi prakticky "vysaje" okolní vzduch a vytvoří mohutnou tlakovou vlnu. Podle CNN ruské síly na Ukrajině takové zbraně už použily. Stanice zároveň poznamenala, že tvrzení ukrajinských úřadů nemohla ověřit. Cobb-Smith míní, že ačkoli teoreticky mohla být použita termobarická zbraň, mohlo jít i o "něco mnohem jednoduššího".

Důkazy a svědectví rovněž naznačují, že ruští strážci přemístili několik dní před incidentem desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku. Manželka jednoho ze zajatců CNN řekla, že dva dny před útokem byli do skladu převezeni někteří bojovníci pluku Azov. "Právě ti, kteří byli nebezpeční a pokoušeli se vzbouřit," řekla.

Rusové se podle CNN rovněž nezdají být příliš ochotní poskytnout přístup nezávislým vyšetřovatelům nebo mezinárodním organizacím. Ruské ministerstvo obrany tři dny po útoku uvedlo, že pozvalo na místo odborníky z OSN a Mezinárodního výboru Červného kříže (MVČK). MVČK, který se podílel na původním převozu zajatců z Azovstalu do Olenivky, ale uvedl, že několik jeho žádostí o návštěvu zůstalo bez odpovědi.

Zatím existují pouze náznaky toho, co se mohlo stát, konstatuje CNN a dodává: "Vzhledem k tomu, že Rusové propagují nepravděpodobný scénář s (raketami) HIMARS, tyto indicie naznačují, že šlo o promyšlenou, ale neobratnou snahu o operaci pod falešnou vlajkou."

Související

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 5 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 9 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy