Světová zdravotnická organizace (WHO) zaznamenala 620 útoků na zdravotníky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru. Na tiskové konferenci ke zdravotním dopadům eskalujícího konfliktu to dnes oznámil šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj bude organizace dál pomáhat na místě.
"Za pouhých deset dní uplyne osm měsíců od (začátku) neustávající války na Ukrajině. Tento týden však bombardování Kyjeva, Dnipra a dalších měst po celé zemi znovu zaměřilo celosvětovou pozornost na přežití civilních obyvatel Ukrajiny a samotného zdravotnického systému," uvedl v tiskovém prohlášení Kluge. "Eskalace humanitární nouze vyžaduje vystupňování humanitární reakce," dodal Kluge.
Hlavní prioritou WHO je nyní reakce na pondělní útoky na zdravotnické struktury. Souběžně s tím pokračuje úsilí o zvýšení počtu a "morálky" vyčerpaných zdravotníků a zabezpečení zdravotnického materiálu. Dalším zásadním úkolem jsou podle Klugeho zdravotní problémy lidí v oblastech, které se Ukrajině podařilo znovu dobýt nazpět.
Třetí prioritou WHO je příprava na výzvy, které s sebou přinese zima. "Příliš mnoho lidí na Ukrajině žije v nejistotě, stěhují se z místa na místo, bydlí v nevyhovujících stavbách nebo nemají přístup k vytápění. To může vést k omrzlinám, podchlazení, zápalu plic, mrtvici a infarktu," uvedl Kluge.
WHO s odvoláním na údaje ukrajinské vlády uvedla, že v zemi bylo od začátku války poškozeno přes 800.000 budov a tisíce lidí nyní žijí buď v hromadných centrech, nebo v poškozených domech bez potřebné ochrany před zimou. Chladné období může být obzvlášť nebezpečné pro rizikové pacienty, starší osoby či matky a jejich novorozence.
Problémy související se zimním počasím a další eskalací konfliktu by podle Klugeho mohly přispět k výraznému vnitřnímu vysídlení. Předpokládá, že v rámci Ukrajiny se budou pohybovat dva až tři miliony lidí a další by mohly opět prchnout do zahraničí. V důsledku toho budou více zatíženy místní zdravotnické služby a zřejmě narostou i problémy v oblasti duševního zdraví. Podle odhadů WHO je duševními poruchami ohroženo deset milionů lidí na Ukrajině.
Podle WHO je zásadní, aby Ukrajina navzdory zuřící válce pokračovala v reformách zdravotnictví, které zahájila před invazí a které již začaly vykazovat výsledky. Kvůli chudobě, která v důsledku ruské invaze hrozí až 60 procentům obyvatel Ukrajiny, je mimo jiné třeba rozšířit všeobecné zdravotní pojištění.
Související
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
WHO: Během humanitární přestávky došlo k útoku na očkovací centrum proti dětské obrně
WHO (Světová zdravotnická organizace) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie
před 1 hodinou
KLDR na pokraji kolapsu. Jak se Kim Čong-un dokáže udržet u moci navzdory ekonomickým problémům?
před 1 hodinou
Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál
před 2 hodinami
Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou
před 2 hodinami
Trumpovo pozvání čínského prezidenta na inauguraci je historickým krokem. Si Ťin-pching ale neměl a výběr
před 3 hodinami
Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa
před 3 hodinami
Ledovkové počasí je zpět v Česku. Udeří už dnes večer
před 3 hodinami
O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění
před 3 hodinami
Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý
před 4 hodinami
Kde bere KLDR peníze? Severokorejská vláda vyškolila tisíce programátorů, podílí se na rozsáhlém spiknutí
před 4 hodinami
Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr
před 4 hodinami
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
před 5 hodinami
Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne
před 5 hodinami
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
před 6 hodinami
Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
před 7 hodinami
Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení
před 8 hodinami
Počasí jako stvořené k zimním radovánkám. O víkendu napadne sníh
včera
Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on
včera
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami.
Zdroj: Matěj Bílý