Světová zdravotnická organizace (WHO) zaznamenala 620 útoků na zdravotníky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru. Na tiskové konferenci ke zdravotním dopadům eskalujícího konfliktu to dnes oznámil šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj bude organizace dál pomáhat na místě.
"Za pouhých deset dní uplyne osm měsíců od (začátku) neustávající války na Ukrajině. Tento týden však bombardování Kyjeva, Dnipra a dalších měst po celé zemi znovu zaměřilo celosvětovou pozornost na přežití civilních obyvatel Ukrajiny a samotného zdravotnického systému," uvedl v tiskovém prohlášení Kluge. "Eskalace humanitární nouze vyžaduje vystupňování humanitární reakce," dodal Kluge.
Hlavní prioritou WHO je nyní reakce na pondělní útoky na zdravotnické struktury. Souběžně s tím pokračuje úsilí o zvýšení počtu a "morálky" vyčerpaných zdravotníků a zabezpečení zdravotnického materiálu. Dalším zásadním úkolem jsou podle Klugeho zdravotní problémy lidí v oblastech, které se Ukrajině podařilo znovu dobýt nazpět.
Třetí prioritou WHO je příprava na výzvy, které s sebou přinese zima. "Příliš mnoho lidí na Ukrajině žije v nejistotě, stěhují se z místa na místo, bydlí v nevyhovujících stavbách nebo nemají přístup k vytápění. To může vést k omrzlinám, podchlazení, zápalu plic, mrtvici a infarktu," uvedl Kluge.
WHO s odvoláním na údaje ukrajinské vlády uvedla, že v zemi bylo od začátku války poškozeno přes 800.000 budov a tisíce lidí nyní žijí buď v hromadných centrech, nebo v poškozených domech bez potřebné ochrany před zimou. Chladné období může být obzvlášť nebezpečné pro rizikové pacienty, starší osoby či matky a jejich novorozence.
Problémy související se zimním počasím a další eskalací konfliktu by podle Klugeho mohly přispět k výraznému vnitřnímu vysídlení. Předpokládá, že v rámci Ukrajiny se budou pohybovat dva až tři miliony lidí a další by mohly opět prchnout do zahraničí. V důsledku toho budou více zatíženy místní zdravotnické služby a zřejmě narostou i problémy v oblasti duševního zdraví. Podle odhadů WHO je duševními poruchami ohroženo deset milionů lidí na Ukrajině.
Podle WHO je zásadní, aby Ukrajina navzdory zuřící válce pokračovala v reformách zdravotnictví, které zahájila před invazí a které již začaly vykazovat výsledky. Kvůli chudobě, která v důsledku ruské invaze hrozí až 60 procentům obyvatel Ukrajiny, je mimo jiné třeba rozšířit všeobecné zdravotní pojištění.
Související
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
WHO zažívá kvůli odchodu USA nejtěžší období v historii. Ztrácí tisíce lidí
WHO (Světová zdravotnická organizace) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek