WHO očekává v létě v Evropě velký počet nakažených koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Denní přírůstky nakažených v Evropě se za poslední měsíc ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

"Protože země v Evropě zrušily dříve zavedená opatření, bude se virus během léta rychle šířit," uvedl Kluge. Podle expertů za růst počtu nových případů infekce mohou i nové a nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron.

Kluge doufá, že díky úspěšnému očkování proti covidu-19 v mnoha evropských zemích nárůst případů koronaviru nepovede k vážnější dopadům jako v předchozích fázích pandemie covidu-19. "Naše doporučení stále platí," uvedl Kluge. WHO doporučuje izolaci nakažených, očkování proti covidu-19 a také nošení roušek a respirátorů v místech, kde je velký počet lidí. Dalším prvkem pro snížení rizika zahlcení nemocnic a růstu počtů úmrtí jsou opatření na ochranu rizikových skupin.

WHO také vyzývá evropské státy, aby neomezovaly testování. Některé to však už udělaly. "Virus ale nezmizí, když ho státy přestanou sledovat. I nadále infikuje lidi, mění se a zabíjí," uvedl Kluge.

Denní počet nakažených ve zhruba 50 státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v současnosti činí kolem 500.000 lidí denně, na konci května to bylo zhruba 150.000 lidí denně. Každý den umírá na 500 nakažených, což je úroveň srovnatelná s létem roku 2020. V zimě přitom umíralo na 4000 až 5000 nakažených denně.

Růst počtu nových případů koronavirové infekce zaznamenává i Česká republika. Třetím dnem se dnes počet prokázaných případů nákazy držel nad tisícovkou. Roste také počet hospitalizovaných, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Související

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO zažívá kvůli odchodu USA nejtěžší období v historii. Ztrácí tisíce lidí

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do poloviny příštího roku dojde ke zmenšení její pracovní síly o téměř čtvrtinu, tedy o více než 2000 pracovních míst. Tato situace nastává v důsledku odstoupení Spojených států amerických, které byly jejím největším finančním přispěvatelem, a snahy organizace o realizaci reforem.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy