WHO se připravuje na případné ruské chemické útoky na Ukrajině

"Vzhledem k nejistotám kolem současné situace není zaručeno, že se válka nezhorší," řekl Kluge v prohlášení adresovaném novinářům ze Lvova. "WHO počítá se všemi scénáři a připravuje se na různé možné situace, které by mohly postihnout lidi na Ukrajině - od pokračujícího léčení velkého množství obětí po chemické útoky," řekl Kluge, aniž by uvedl podrobnosti.

Západní představitelé opakovaně vyjádřili obavy, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické a biologické zbraně. Ruské ministerstvo obrany naopak bez důkazů obvinilo Kyjev, že plánuje chemický útok proti vlastnímu obyvatelstvu, aby pak mohl z použití chemických zbraní vinit Moskvu.

Kluge dnes rovněž řekl, že WHO v součinnosti s EU zajišťuje posílání vybraných pacientů z Ukrajiny na léčení do Evropy. WHO už podle Klugeho Ukrajině dodala 185 tun zdravotnického materiálu a dalších 125 tun je na cestě.

WHO také eviduje od začátku ruské invaze 91 útoků na ukrajinskou zdravotnickou infrastrukturu s následkem smrti 73 lidí.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.