WHO: Šíření koronaviru se nezastavilo, hrozí pandemie

"Virus nyní pronikl do tolika zemí, že je hrozba pandemie velice reálná," řekl na tiskové konferenci Ghebreyesus. Nákazu dosud oznámila více než stovka států. Zároveň Ghebreyesus ujistil, že infekci je možné vhodnými opatřeními kontrolovat.

Šéfka oddělení WHO pro nové nemoci Maria van Kerkhoveová varovala, že situace se v mnoha zemích ještě zhorší, než se šíření koronaviru podaří zastavit. "Vidíme ale světlo na konci tunelu," dodala. Jako příklad zmínila Čínu, která hlásí výrazné snížení počtu nových případů.

Země po celém světě zpřísňují opatření proti šíření nového typu koronaviru. Nakazilo se více než 112.000 lidí, přes 62.000 se jich už zotavilo, více než 3800 jich ale nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, podlehlo. Zatímco v Číně, kde nákaza vypukla, počty nově infikovaných klesají, v evropských zemích bilance nakažených roste. Nejpostiženější Itálie, která o víkendu nařídila karanténu pro 16 milionů lidí, čelí vzpourám ve věznicích, při kterých o život přišlo osm vězňů. V zemi se také od úterka zavírají všechna lyžařská zařízení. Polsko jako preventivní opatření zavádí sanitární kontroly na hranicích s Českem a Německem. Česko má nyní 38 nakažených.

Čína ohlásila za neděli 40 nově potvrzených případů, což je nejméně od 24. ledna. Potvrdil se tak trend posledních dní, kdy počet nakažených v zemi klesá. Celkem se od loňského prosince v pevninské Číně nakazilo koronavirem přes 80.000 lidí a více než 3100 lidí nemoci podlehlo. Téměř 60.000 pacientů se ale už uzdravilo. Mírný optimismus vyjádřil také jihokorejský prezident Mun Če-in. Zatímco v minulém týdnu přibývalo denně kolem 500 nakažených, dnes oznámil Soul 165 nových případů.

Na žebříčku nejvíce postižených zemí Koreu předstihla Itálie. Podle poslední bilance civilní obrany zemřelo dalších 97 nakažených, čímž počet obětí vzrostl na 463. Nákaza se v zemi dosud potvrdila celkem u 9172 osob, téměř 1200 se ale již zotavilo. Premiér Giuseppe Conte označil situaci za "nejtemnější hodinu", zdůraznil ale, že ji země zvládne.

Itálie novými údaji překonala Jižní Koreu, která dosud oznámila 7478 nakažených a 53 obětí. Čtvrtý je ve světovém srovnání Írán s asi 7160 infikovanými a 240 oběťmi, avšak oficiálně udávané údaje z Teheránu jsou podle některých zdrojů, například BBC, výrazně nižší než skutečnost.

V Německu a Španělsku počet potvrzených případů přesáhl tisíc, ve Francii se vyšplhal na 1412 včetně ministra kultury, v Nizozemsku na 321, v Británii na 319. Rakousko má 112 infikovaných. Roste také bilance obětí: ve Francii na 21, ve Španělsku na 26. Počet lidí nakažených koronavirem vzrostl i v USA, a to na 565. Virus tam přispěl ke smrti 22 lidí.

V souvislosti s rostoucím počtem případů nákazy zpřísňují země opatření proti šíření koronaviru. Británie nařídila 14denní karanténu všem lidem, kteří se vrátí ze severoitalských oblastí v nařízené izolaci. Izrael zavádí povinnou dvoutýdenní domácí karanténu úplně pro všechny, kteří do země přicestují ze zahraničí. Ministr vnitra Arje Deri uvedl, že opatření začne platit pro Izraelce okamžitě a za 72 hodin nebude vstup do Izraele umožněn cizincům, kteří si nebudou schopni zajistit následnou domácí izolaci. Opatření podle médií patrně povede ke zrušení tisíců letů.

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil zavedení sanitárních kontrol, zatím na čtyřech dálničních přechodech s Německem a jednom s Českem, ale v dalších dnech budou zavedeny i na dalších přechodech a v přístavech.

Česko namátkové kontroly na deseti hraničních přechodech zavedlo od dnešních 7:00, řidiči při nich dostávají letáky a namátkově se podrobují kontrole teploty. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od úterka zakáže návštěvy na lůžkových odděleních v nemocnicích či v domovech seniorů.

Šíření nákazy má značný dopad na světové hospodářství. Akciové trhy ve světě dnes prudce oslabily, ztrátám se nevyhnula žádná významnější burza. Z části je to reakce na šíření koronaviru a bezprecedentní opatření spojená se snahou nákazu zastavit. Tvrdou ránu pak trhům zasadilo rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem, které odmítlo přistoupit na požadavek Rijádu snížit společně těžbu ropy.