Za Zelenským do Kyjeva nečekaně přijel britský premiér Johnson

Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger.

"Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy," řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů. "Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední," řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.

Nehammer měl během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštívil město Buča, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.

Do Buče v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka EK dnes řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že činy se musí vyšetřit. Šéfka EK se dnes ve Varšavě účastnila akce Stojíme za Ukrajinou, na níž Evropská komise a další dárci slíbili 10,1 miliardy eur (skoro 250 miliard Kč) na pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou.

Také britský premiér po dnešním nečekaném setkání se Zelenským v Kyjevě oznámil další pomoc Ukrajině. Británie jí mimo jiné pošle 120 obrněných vozidel a protilodní raketové systémy, a to nad rámec už v pátek oznámeného vojenského vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), jež má zahrnovat protiletecké a protitankové zbraně. Johnson rovněž slíbil další zpřísnění protiruských ekonomických sankcí.

Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.