Maskovaní lidé dnes ráno v Minsku odvedli jednoho z posledních dvou členů vedení koordinační rady běloruské opozice, kteří jsou ještě v zemi na svobodě, Maksima Znaka. Jeho advokát sdělil, že opozičník je vyšetřován v souvislosti s údajným ohrožováním národní bezpečnosti. Informoval o tom zpravodajský server Tut.by.
Další členku vedení koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely kvůli podezření z pokusu o státní převrat.
Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski serveru Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti koordinační radě "kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost" Běloruska.
Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku. Podle Znaka se 72letá Alexijevičová vzhledem ke svému věku do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.
Na webu běloruského PEN klubu se nicméně dnes objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat. "Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice - to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí na ulici každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid," zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.
Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v tom vidí reálnou hrozbu a snaží se členů vedení rady zbavit zatčením, nebo vypuzením ze země.
Tři členové prezidia rady - Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou - byli podobným způsobem jako dnes Znak zadrženi maskovanými lidmi v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici ve snaze přimět ji opustit Bělorusko. Kalesnikavová to odmítala. Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, jimž měli všichni tři přejet hranici do Ukrajiny. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a když vyrazila zpět, byla zadržena. Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.
Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.
Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.
Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné podle agentury TASS prohlásil, že nedošlo k "žádné destabilizaci" situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, "kdyby nebyl vnější faktor" v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle Lukašenka představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska
Aktuálně se děje
včera
Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala
včera
Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato
včera
Útočník z obchodního centra v Hradci Králové míří do vazby
včera
Maduro se cítí nevinen. Jsem venezuelský prezident, hlásal před soudem
včera
Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko
včera
Policie vyšetřuje vraždu na Strakonicku. Část těla hledali potápěči v řece
včera
Mrazy budou i nadále silné. Meteorologové prodloužili varování
včera
Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi
včera
"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice
včera
Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně
včera
Odporné, zhodnotilo za potlesku veřejnosti Okamurův projev litvínovské ANO. Babiš jej brání
včera
Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové
včera
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
včera
Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila
včera
Moskevské vysílání, udeřil Kupka. Fiala z SPD zpochybňoval ruskou vinu za Vrbětice
včera
Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj
včera
Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou
včera
Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím
včera
Je po Venezuele na řadě Grónsko? Frederiksenová poslala Trumpovi ostrý vzkaz
včera
Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA
Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.
Zdroj: Libor Novák