Zadržen poslední aktivní člen vedení rady běloruské opozice

Maskovaní lidé dnes ráno v Minsku odvedli jednoho z posledních dvou členů vedení koordinační rady běloruské opozice, kteří jsou ještě v zemi na svobodě, Maksima Znaka. Jeho advokát sdělil, že opozičník je vyšetřován v souvislosti s údajným ohrožováním národní bezpečnosti. Informoval o tom zpravodajský server Tut.by.

Další členku vedení koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely kvůli podezření z pokusu o státní převrat.

Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski serveru Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti koordinační radě "kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost" Běloruska.

Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku. Podle Znaka se 72letá Alexijevičová vzhledem ke svému věku do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Na webu běloruského PEN klubu se nicméně dnes objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat. "Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice - to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí na ulici každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid," zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.

Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v tom vidí reálnou hrozbu a snaží se členů vedení rady zbavit zatčením, nebo vypuzením ze země.

Tři členové prezidia rady - Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou - byli podobným způsobem jako dnes Znak zadrženi maskovanými lidmi v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici ve snaze přimět ji opustit Bělorusko. Kalesnikavová to odmítala. Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, jimž měli všichni tři přejet hranici do Ukrajiny. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a když vyrazila zpět, byla zadržena. Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.

Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné podle agentury TASS prohlásil, že nedošlo k "žádné destabilizaci" situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, "kdyby nebyl vnější faktor" v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle Lukašenka představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Bělorusko Maksim Znak

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

včera

včera

včera

Jens-Frederik Nielsen

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

včera

Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně

Bývalý lídr Venezuely Nicolás Maduro se v nejbližších hodinách poprvé objeví před newyorským federálním soudem. Na Manhattan ho přepravuje ostře střežená kolona obrněnců, na kterou shora dohlížejí policejní helikoptéry. Samotné soudní jednání je naplánováno na osmnáctou hodinu času. Kamery z vrtulníků zachytily politikovu chůzi, při níž bylo patrné, že výrazně kulhá.

včera

včera

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

včera

včera

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

včera

včera

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy