Zelenskyj vyzval americké státy, aby podpořily Ukrajinu. Dvě třetiny to udělaly

Dvě třetiny zemí sdružených v Organizaci amerických států (OAS) ve čtvrtek opět vyjádřily podporu Ukrajině a znovu vyzvaly Moskvu, aby z Ukrajiny stáhla své jednotky. Deklaraci, která podle agentury AFP není oficiálním rozhodnutím OAS, přečetli na valném shromáždění této organizace, které se od středy do dneška koná v peruánské metropoli Limě, mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

Na úvod zasedání ve středu promluvil na dálku také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Deklaraci vyjadřující podporu Ukrajině podepsalo 24 zemí, podpis pod ní nepřipojily mimo jiné Brazílie, Mexiko ani Argentina. V dokumentu tyto země opět odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu, která začala letos v únoru. Už v březnu země OAS ruskou invazi kritizovaly a vyzvaly k ukončení války.

"Je klíčové, abychom byli jednotní v odsouzení podvodných ruských referend, které porušují mezinárodní právo, a jednoznačně odmítli i jakékoli pokusy o ilegální anexi ukrajinského území," prohlásil v Limě Blinken. Doufá také, že tyto země podpoří i rezoluci na toto téma ve Valném shromáždění OSN v příštích týdnech.

Zelenskyj ve středu vyzval americké státy k další podpoře své země a boj Ukrajiny proti ruské invazi přirovnal k boji zemí Latinské Ameriky za nezávislost v 19. století. "Na čí straně by stál Simón Bolívar ve válce Ruska proti Ukrajině? Koho by podpořil José de San Martín? A s kým by sympatizoval Miguel Hidalgo?," řekl Zelenskyj v projevu s odkazem na slavné bojovníky za nezávislost amerických zemí. "Myslím, že by nepomohli někomu, kdo jen drancuje menší zemi jako typický kolonizátor," odpověděl si obratem ukrajinský prezident.

Blinken, který tento týden cestou do Peru navštívil i Kolumbii a Chile, v Limě také oznámil další pomoc latinskoamerickým zemím v objemu přes 240 milionů dolarů (asi šest miliard Kč), která má jít zejména na pomoc s rostoucí migrací.

Americký ministr zahraničí se v Limě také setkal s několika bojovníky za lidská práva z Kuby, Nikaraguy a Venezuely, tedy ze zemí, kde vládnou autoritářské režimy a jejichž vlády za represe vůči opozici a za nesvobodné volby Spojené státy i další země OAS dlouhodobě kritizují. Kvůli této kritice loni v listopadu požádala o vystoupení z OAS nikaragujská vláda prezidenta Daniela Ortegy a už v roce 2017 to udělal venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle zakládají charty OAS proces vystoupení trvá dva roky, Nikaragua nicméně letos v dubnu uvedla, že vystupuje s okamžitou platností. Sporné je členství Venezuely, kterou od roku 2019 zastupuje u OAS opoziční lídr Juan Guaidó, jehož tehdy řada zemí, v čele s USA a Kolumbií, uznala prozatímní hlavou Venezuely. Ve čtvrtek se valné shromáždění OAS odmítlo zabývat návrhem odebrat Guaidóovi jeho zastoupení u této organizace, uvedla agentura AFP.

OAS sdružuje přes tři desítky států, které leží na americkém kontinentě a v Karibiku, organizace vznikla v roce 1948. Zakládajícím členem byla i Kuba, kterou ale organizace částečně vyloučila v roce 1962, kdy rezolucí rozhodla o zákazu účasti kubánské komunistické vlády na zasedání této organizace. Kuba jako země ale formálně členem stále je.

Valné shromáždění OAS by se mělo ještě mimo jiné zabývat situací na Haiti, které už roky sužuje ekonomická i politická krize a násilí gangů a kde nyní po třech letech zaznamenali první případy cholery, včetně několika úmrtí. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden varovala před nekontrolovatelným šířením této nemoci na Haiti.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Organizace amerických států (OAS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

včera

včera

včera

včera

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy