Zelenskyj: Ztráty ukrajinské armády se snížily, denně umírá asi 30 vojáků

Ztráty ukrajinské armády se v poslední době snížily a v současnosti v bojích s ruskými silami umírá asi 30 vojáků denně, řekl v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Začátkem června ukrajinští představitelé uváděli, že každý den v bojích padne 100 až 200 ukrajinských vojáků. Nynější zlepšení souvisí s dodávkami zbraní ze Západu, díky nimž mohly ukrajinské síly stabilizovat situaci na Donbasu na východě země, vysvětlil v rozhovoru s americkým deníkem Zelenskyj.

Denně ukrajinské síly přicházejí také asi o 250 vojáků, kteří utrpí zranění, doplnil ukrajinský lídr. "Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den," prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Ke snížení ztrát podle ukrajinského prezidenta dopomohly především salvové raketomety HIMARS, dodané z USA, a houfnice s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi 12.000 dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen 1000 až 2000 granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně 6000 granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. Ukrajinský lídr ale současně upozornil, že americké raketomety HIMARS sice představují novou kvalitu, ale Ukrajina jich dostala příliš málo, než potřebuje k dosažení obratu ve válce.

Celkové ztráty ukrajinské armády Zelenskyj prozradit nechtěl. Prohlásil ale, že jsou mnohonásobně nižší než ty ruské. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo od začátku invaze na Ukrajinu už o 39.000 vojáků.

BBC: Mezi zabitými ruskými vojáky opět přibývá důstojníků

Na základě otevřených zdrojů se BBC podařilo zjistit jména téměř 5000 ruských vojáků, kteří přišli o život během války proti Ukrajině. V posledních dvou týdnech lze zaznamenat přírůstek ztrát v řadách důstojníků, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Ruská redakce BBC spolu se serverem Mediazona a skupinou dobrovolníků k dnešnímu dni potvrdila informace o 4940 zabitých ruských vojácích a důstojnících. Shromážděné údaje sice neodrážejí skutečnou úroveň ztrát, ale na rozdíl od odhadů se opírají výlučně o potvrzené informace. To umožňuje analyzovat, co se děje s ruskou armádou za války proti Ukrajině.

Představu, kolik zabitých vojáků se nedostalo do součtu BBC, dává návštěva hřbitovů v ruských regionech. Každý týden tam přibývá pohřbených vojáků, o kterých místní uřady neinformují. Tato pozorování umožňují odhadnout, že seznam potvrzených ztrát vedený BBC představuje přinejmenším polovinu ze skutečně pohřbených vojáků.

Ze 4940 ruských vojáků zabitých na Ukrajině mělo 852 důstojnickou hodnost. Za poslední dva týdny zahynulo více než 80 důstojníků, včetně deseti plukovníků.

V posledních měsících se podíl důstojníků mezi zabitými vojáky postupně snižoval z 20 procent v březnu a dubnu na 17 procent v červnu a červenci. Nyní ztráty mezi veliteli opět rostou.

Může to souviset s tím, že na Ukrajinu dorazily vysoce přesné dělostřelecké zbraně, včetně amerických raketometů HIMARS. Díky těmto zbraním může Kyjev přesněji ničit velitelství a týlové základny útočících ruských vojsk.

Mezi zabitými důstojníky vyčnívají vojenští letci, elita každé armády, jejichž výcvik trvá roky a stojí miliony dolarů. Ke konci července Rusko přišlo přinejmenším o padesátku letců (včetně operátorů zbraňových systémů a palubních mechaniků). Nejméně pět z nich bylo starších 50 let. Někteří měli odejít do penze už před pár lety. Jejich účast v bojích může svědčit o tom, že chybí kvalifikovaní a motivovaní piloti mladší generace.

V počtu zabitých nadále mezi ruskými regiony vede Dagestán (245 mrtvých), Burjatsko (224) a Krasnodarský kraj (170). Ví se jen o 11 zabitých z Moskvy, jejíž obyvatelé tvoří devět procent obyvatel Ruska. V mnoha regionech, kde chybějí "výtahy" k lepšímu sociálnímu postavení, bývá služba v armádě bezmála jedinou možností, jak si vydělat.

Hroby vojáků, jejichž smrt se nikde neoznamovala, jsou na všech hřbitovech, které zpravodajové viděli. Soudě podle nápisů na náhrobcích a datech pohřbů trvá přeprava těla do Ruska v průměru dva až tři týdny. V některých případech se to protáhne: dvacetiletého tankistu Chovalyga Aldyna-Cherela pohřbili až 71 dnů po smrti. Pro některé příbuzné je čekání na tělo zabitého těžkou zkouškou. Jednašedesátiletá Zinajda Alexandrovna z Tuvy zemřela, jakmile se dozvěděla o smrti syna, majora Vladimira Šabalina. Pohřbili je najednou spolu.

Šéf CIA William Burns odhadl, že ruské ztráty na Ukrajině činí přibližně 15.000 zabitých a třikrát více raněných. Přibližně tolik vojáků ztratil Sovětský svaz za skoro deset let války v Afghánistánu.

Odhad CIA je jedním z nejnižších. Britská rozvědka hovořila o 15.000 až 20.000 mrtvých ještě v červnu. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že zabitých Rusů je více než 38.000.

Takový rozptyl lze nejspíše vysvětlit odlišnou terminologií a metodami. Někteří experti do ruských ztrát zahrnují i vojáky ze separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také žoldnéře. V obou kategoriích součty zabitých dosahují tisíců. Jen v DNR úřady veřejně přiznaly smrt více než 2400 vojáků.

Konečné číslo také podstatně vzroste, pokud se do ztrát započtou i všichni nezvěstní. Počet pohřešovaných Rusů se nedaří stanovit ani přibližně. V případě DNR a LNR zaznamenala BBC na internetu více než 3000 oznámení od lidí hledajících své příbuzné.

Oficiální údaje o ztrátách chybí. Ruské ministerstvo obrany naposledy hlásilo 25. března 1351 zabitých.

Mezi zabitými je nejvíce pěšáků (964) z motostřeleckých jednotek a výsadkářů (914), kteří se shodně po pětině podílejí na seznamu ověřených ztrát. Nejrychleji na seznamu přibývá "dobrovolníků", což jsou nejčastěji muži starší 40 let z regionů s nízkými příjmy a jen tří- až sedmidenním výcvikem. V seznamu potvrzených ztrát je i 171 příslušníků Ruské národní gardy, včetně členů elitních zvláštních jednotek, 117 příslušníků speciálních sil armádní rozvědky GRU a tři příslušníci zvláštní jednotky Alfa tajné služby FSB.

Související

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  The Wall Street Journal

Aktuálně se děje

včera

Obchody

Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek

Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól

Minulý pohárový čtvrtek nebyl z pohledu českých fotbalových zástupců v Evropě vydařený. Ze tří českých klubů v Evropské a Konferenční lize totiž bodoval jen jeden z nich – pražská Sparta. Ovšem ani to se nedá brát za úspěch, neboť ta s norským Lilleströmem pouze remizovala 1:1, a to navzdory tomu, že se čekala spíše tříbodová výhra. Ta byla na dosah po Alcocérově gólu z 56. minuty, po kterém Sparta téměř až do závěru vedla 1:0, jenže v první minutě nastavení po chybě v obraně inkasovala. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

včera

včera

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

včera

včera

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

včera

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

včera

včera

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

včera

včera

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

21. října 2026 21:07

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy