Zelenskyj: Ztráty ukrajinské armády se snížily, denně umírá asi 30 vojáků

Ztráty ukrajinské armády se v poslední době snížily a v současnosti v bojích s ruskými silami umírá asi 30 vojáků denně, řekl v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Začátkem června ukrajinští představitelé uváděli, že každý den v bojích padne 100 až 200 ukrajinských vojáků. Nynější zlepšení souvisí s dodávkami zbraní ze Západu, díky nimž mohly ukrajinské síly stabilizovat situaci na Donbasu na východě země, vysvětlil v rozhovoru s americkým deníkem Zelenskyj.

Denně ukrajinské síly přicházejí také asi o 250 vojáků, kteří utrpí zranění, doplnil ukrajinský lídr. "Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den," prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Ke snížení ztrát podle ukrajinského prezidenta dopomohly především salvové raketomety HIMARS, dodané z USA, a houfnice s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi 12.000 dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen 1000 až 2000 granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně 6000 granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. Ukrajinský lídr ale současně upozornil, že americké raketomety HIMARS sice představují novou kvalitu, ale Ukrajina jich dostala příliš málo, než potřebuje k dosažení obratu ve válce.

Celkové ztráty ukrajinské armády Zelenskyj prozradit nechtěl. Prohlásil ale, že jsou mnohonásobně nižší než ty ruské. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo od začátku invaze na Ukrajinu už o 39.000 vojáků.

BBC: Mezi zabitými ruskými vojáky opět přibývá důstojníků

Na základě otevřených zdrojů se BBC podařilo zjistit jména téměř 5000 ruských vojáků, kteří přišli o život během války proti Ukrajině. V posledních dvou týdnech lze zaznamenat přírůstek ztrát v řadách důstojníků, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Ruská redakce BBC spolu se serverem Mediazona a skupinou dobrovolníků k dnešnímu dni potvrdila informace o 4940 zabitých ruských vojácích a důstojnících. Shromážděné údaje sice neodrážejí skutečnou úroveň ztrát, ale na rozdíl od odhadů se opírají výlučně o potvrzené informace. To umožňuje analyzovat, co se děje s ruskou armádou za války proti Ukrajině.

Představu, kolik zabitých vojáků se nedostalo do součtu BBC, dává návštěva hřbitovů v ruských regionech. Každý týden tam přibývá pohřbených vojáků, o kterých místní uřady neinformují. Tato pozorování umožňují odhadnout, že seznam potvrzených ztrát vedený BBC představuje přinejmenším polovinu ze skutečně pohřbených vojáků.

Ze 4940 ruských vojáků zabitých na Ukrajině mělo 852 důstojnickou hodnost. Za poslední dva týdny zahynulo více než 80 důstojníků, včetně deseti plukovníků.

V posledních měsících se podíl důstojníků mezi zabitými vojáky postupně snižoval z 20 procent v březnu a dubnu na 17 procent v červnu a červenci. Nyní ztráty mezi veliteli opět rostou.

Může to souviset s tím, že na Ukrajinu dorazily vysoce přesné dělostřelecké zbraně, včetně amerických raketometů HIMARS. Díky těmto zbraním může Kyjev přesněji ničit velitelství a týlové základny útočících ruských vojsk.

Mezi zabitými důstojníky vyčnívají vojenští letci, elita každé armády, jejichž výcvik trvá roky a stojí miliony dolarů. Ke konci července Rusko přišlo přinejmenším o padesátku letců (včetně operátorů zbraňových systémů a palubních mechaniků). Nejméně pět z nich bylo starších 50 let. Někteří měli odejít do penze už před pár lety. Jejich účast v bojích může svědčit o tom, že chybí kvalifikovaní a motivovaní piloti mladší generace.

V počtu zabitých nadále mezi ruskými regiony vede Dagestán (245 mrtvých), Burjatsko (224) a Krasnodarský kraj (170). Ví se jen o 11 zabitých z Moskvy, jejíž obyvatelé tvoří devět procent obyvatel Ruska. V mnoha regionech, kde chybějí "výtahy" k lepšímu sociálnímu postavení, bývá služba v armádě bezmála jedinou možností, jak si vydělat.

Hroby vojáků, jejichž smrt se nikde neoznamovala, jsou na všech hřbitovech, které zpravodajové viděli. Soudě podle nápisů na náhrobcích a datech pohřbů trvá přeprava těla do Ruska v průměru dva až tři týdny. V některých případech se to protáhne: dvacetiletého tankistu Chovalyga Aldyna-Cherela pohřbili až 71 dnů po smrti. Pro některé příbuzné je čekání na tělo zabitého těžkou zkouškou. Jednašedesátiletá Zinajda Alexandrovna z Tuvy zemřela, jakmile se dozvěděla o smrti syna, majora Vladimira Šabalina. Pohřbili je najednou spolu.

Šéf CIA William Burns odhadl, že ruské ztráty na Ukrajině činí přibližně 15.000 zabitých a třikrát více raněných. Přibližně tolik vojáků ztratil Sovětský svaz za skoro deset let války v Afghánistánu.

Odhad CIA je jedním z nejnižších. Britská rozvědka hovořila o 15.000 až 20.000 mrtvých ještě v červnu. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že zabitých Rusů je více než 38.000.

Takový rozptyl lze nejspíše vysvětlit odlišnou terminologií a metodami. Někteří experti do ruských ztrát zahrnují i vojáky ze separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také žoldnéře. V obou kategoriích součty zabitých dosahují tisíců. Jen v DNR úřady veřejně přiznaly smrt více než 2400 vojáků.

Konečné číslo také podstatně vzroste, pokud se do ztrát započtou i všichni nezvěstní. Počet pohřešovaných Rusů se nedaří stanovit ani přibližně. V případě DNR a LNR zaznamenala BBC na internetu více než 3000 oznámení od lidí hledajících své příbuzné.

Oficiální údaje o ztrátách chybí. Ruské ministerstvo obrany naposledy hlásilo 25. března 1351 zabitých.

Mezi zabitými je nejvíce pěšáků (964) z motostřeleckých jednotek a výsadkářů (914), kteří se shodně po pětině podílejí na seznamu ověřených ztrát. Nejrychleji na seznamu přibývá "dobrovolníků", což jsou nejčastěji muži starší 40 let z regionů s nízkými příjmy a jen tří- až sedmidenním výcvikem. V seznamu potvrzených ztrát je i 171 příslušníků Ruské národní gardy, včetně členů elitních zvláštních jednotek, 117 příslušníků speciálních sil armádní rozvědky GRU a tři příslušníci zvláštní jednotky Alfa tajné služby FSB.

Související

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) The Wall Street Journal

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy