Zelenskyj: Ztráty ukrajinské armády se snížily, denně umírá asi 30 vojáků

Ztráty ukrajinské armády se v poslední době snížily a v současnosti v bojích s ruskými silami umírá asi 30 vojáků denně, řekl v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Začátkem června ukrajinští představitelé uváděli, že každý den v bojích padne 100 až 200 ukrajinských vojáků. Nynější zlepšení souvisí s dodávkami zbraní ze Západu, díky nimž mohly ukrajinské síly stabilizovat situaci na Donbasu na východě země, vysvětlil v rozhovoru s americkým deníkem Zelenskyj.

Denně ukrajinské síly přicházejí také asi o 250 vojáků, kteří utrpí zranění, doplnil ukrajinský lídr. "Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den," prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Ke snížení ztrát podle ukrajinského prezidenta dopomohly především salvové raketomety HIMARS, dodané z USA, a houfnice s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi 12.000 dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen 1000 až 2000 granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně 6000 granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. Ukrajinský lídr ale současně upozornil, že americké raketomety HIMARS sice představují novou kvalitu, ale Ukrajina jich dostala příliš málo, než potřebuje k dosažení obratu ve válce.

Celkové ztráty ukrajinské armády Zelenskyj prozradit nechtěl. Prohlásil ale, že jsou mnohonásobně nižší než ty ruské. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo od začátku invaze na Ukrajinu už o 39.000 vojáků.

BBC: Mezi zabitými ruskými vojáky opět přibývá důstojníků

Na základě otevřených zdrojů se BBC podařilo zjistit jména téměř 5000 ruských vojáků, kteří přišli o život během války proti Ukrajině. V posledních dvou týdnech lze zaznamenat přírůstek ztrát v řadách důstojníků, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Ruská redakce BBC spolu se serverem Mediazona a skupinou dobrovolníků k dnešnímu dni potvrdila informace o 4940 zabitých ruských vojácích a důstojnících. Shromážděné údaje sice neodrážejí skutečnou úroveň ztrát, ale na rozdíl od odhadů se opírají výlučně o potvrzené informace. To umožňuje analyzovat, co se děje s ruskou armádou za války proti Ukrajině.

Představu, kolik zabitých vojáků se nedostalo do součtu BBC, dává návštěva hřbitovů v ruských regionech. Každý týden tam přibývá pohřbených vojáků, o kterých místní uřady neinformují. Tato pozorování umožňují odhadnout, že seznam potvrzených ztrát vedený BBC představuje přinejmenším polovinu ze skutečně pohřbených vojáků.

Ze 4940 ruských vojáků zabitých na Ukrajině mělo 852 důstojnickou hodnost. Za poslední dva týdny zahynulo více než 80 důstojníků, včetně deseti plukovníků.

V posledních měsících se podíl důstojníků mezi zabitými vojáky postupně snižoval z 20 procent v březnu a dubnu na 17 procent v červnu a červenci. Nyní ztráty mezi veliteli opět rostou.

Může to souviset s tím, že na Ukrajinu dorazily vysoce přesné dělostřelecké zbraně, včetně amerických raketometů HIMARS. Díky těmto zbraním může Kyjev přesněji ničit velitelství a týlové základny útočících ruských vojsk.

Mezi zabitými důstojníky vyčnívají vojenští letci, elita každé armády, jejichž výcvik trvá roky a stojí miliony dolarů. Ke konci července Rusko přišlo přinejmenším o padesátku letců (včetně operátorů zbraňových systémů a palubních mechaniků). Nejméně pět z nich bylo starších 50 let. Někteří měli odejít do penze už před pár lety. Jejich účast v bojích může svědčit o tom, že chybí kvalifikovaní a motivovaní piloti mladší generace.

V počtu zabitých nadále mezi ruskými regiony vede Dagestán (245 mrtvých), Burjatsko (224) a Krasnodarský kraj (170). Ví se jen o 11 zabitých z Moskvy, jejíž obyvatelé tvoří devět procent obyvatel Ruska. V mnoha regionech, kde chybějí "výtahy" k lepšímu sociálnímu postavení, bývá služba v armádě bezmála jedinou možností, jak si vydělat.

Hroby vojáků, jejichž smrt se nikde neoznamovala, jsou na všech hřbitovech, které zpravodajové viděli. Soudě podle nápisů na náhrobcích a datech pohřbů trvá přeprava těla do Ruska v průměru dva až tři týdny. V některých případech se to protáhne: dvacetiletého tankistu Chovalyga Aldyna-Cherela pohřbili až 71 dnů po smrti. Pro některé příbuzné je čekání na tělo zabitého těžkou zkouškou. Jednašedesátiletá Zinajda Alexandrovna z Tuvy zemřela, jakmile se dozvěděla o smrti syna, majora Vladimira Šabalina. Pohřbili je najednou spolu.

Šéf CIA William Burns odhadl, že ruské ztráty na Ukrajině činí přibližně 15.000 zabitých a třikrát více raněných. Přibližně tolik vojáků ztratil Sovětský svaz za skoro deset let války v Afghánistánu.

Odhad CIA je jedním z nejnižších. Britská rozvědka hovořila o 15.000 až 20.000 mrtvých ještě v červnu. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že zabitých Rusů je více než 38.000.

Takový rozptyl lze nejspíše vysvětlit odlišnou terminologií a metodami. Někteří experti do ruských ztrát zahrnují i vojáky ze separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také žoldnéře. V obou kategoriích součty zabitých dosahují tisíců. Jen v DNR úřady veřejně přiznaly smrt více než 2400 vojáků.

Konečné číslo také podstatně vzroste, pokud se do ztrát započtou i všichni nezvěstní. Počet pohřešovaných Rusů se nedaří stanovit ani přibližně. V případě DNR a LNR zaznamenala BBC na internetu více než 3000 oznámení od lidí hledajících své příbuzné.

Oficiální údaje o ztrátách chybí. Ruské ministerstvo obrany naposledy hlásilo 25. března 1351 zabitých.

Mezi zabitými je nejvíce pěšáků (964) z motostřeleckých jednotek a výsadkářů (914), kteří se shodně po pětině podílejí na seznamu ověřených ztrát. Nejrychleji na seznamu přibývá "dobrovolníků", což jsou nejčastěji muži starší 40 let z regionů s nízkými příjmy a jen tří- až sedmidenním výcvikem. V seznamu potvrzených ztrát je i 171 příslušníků Ruské národní gardy, včetně členů elitních zvláštních jednotek, 117 příslušníků speciálních sil armádní rozvědky GRU a tři příslušníci zvláštní jednotky Alfa tajné služby FSB.

Související

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) The Wall Street Journal

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 49 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy