Zelenskyj: Ztráty ukrajinské armády se snížily, denně umírá asi 30 vojáků

Ztráty ukrajinské armády se v poslední době snížily a v současnosti v bojích s ruskými silami umírá asi 30 vojáků denně, řekl v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Začátkem června ukrajinští představitelé uváděli, že každý den v bojích padne 100 až 200 ukrajinských vojáků. Nynější zlepšení souvisí s dodávkami zbraní ze Západu, díky nimž mohly ukrajinské síly stabilizovat situaci na Donbasu na východě země, vysvětlil v rozhovoru s americkým deníkem Zelenskyj.

Denně ukrajinské síly přicházejí také asi o 250 vojáků, kteří utrpí zranění, doplnil ukrajinský lídr. "Můžu vám to říct přesně, protože s tím žiju každý den," prohlásil při poskytování rozhovoru Zelenskyj, zatímco kontroloval na svém mobilním telefonu data od ukrajinské armády.

Ke snížení ztrát podle ukrajinského prezidenta dopomohly především salvové raketomety HIMARS, dodané z USA, a houfnice s ráží 155 milimetrů. Dříve Rusové vypálili asi 12.000 dělostřeleckých granátů denně, zatímco Ukrajinci mohli odpovědět asi jen 1000 až 2000 granáty. V současnosti ale Ukrajina dokáže vypálit přibližně 6000 granátů každý den, zatímco Rusko se začíná potýkat s nedostatkem munice i vojáků, sdělil Zelenskyj. Ukrajinský lídr ale současně upozornil, že americké raketomety HIMARS sice představují novou kvalitu, ale Ukrajina jich dostala příliš málo, než potřebuje k dosažení obratu ve válce.

Celkové ztráty ukrajinské armády Zelenskyj prozradit nechtěl. Prohlásil ale, že jsou mnohonásobně nižší než ty ruské. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo od začátku invaze na Ukrajinu už o 39.000 vojáků.

BBC: Mezi zabitými ruskými vojáky opět přibývá důstojníků

Na základě otevřených zdrojů se BBC podařilo zjistit jména téměř 5000 ruských vojáků, kteří přišli o život během války proti Ukrajině. V posledních dvou týdnech lze zaznamenat přírůstek ztrát v řadách důstojníků, upozornil server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Ruská redakce BBC spolu se serverem Mediazona a skupinou dobrovolníků k dnešnímu dni potvrdila informace o 4940 zabitých ruských vojácích a důstojnících. Shromážděné údaje sice neodrážejí skutečnou úroveň ztrát, ale na rozdíl od odhadů se opírají výlučně o potvrzené informace. To umožňuje analyzovat, co se děje s ruskou armádou za války proti Ukrajině.

Představu, kolik zabitých vojáků se nedostalo do součtu BBC, dává návštěva hřbitovů v ruských regionech. Každý týden tam přibývá pohřbených vojáků, o kterých místní uřady neinformují. Tato pozorování umožňují odhadnout, že seznam potvrzených ztrát vedený BBC představuje přinejmenším polovinu ze skutečně pohřbených vojáků.

Ze 4940 ruských vojáků zabitých na Ukrajině mělo 852 důstojnickou hodnost. Za poslední dva týdny zahynulo více než 80 důstojníků, včetně deseti plukovníků.

V posledních měsících se podíl důstojníků mezi zabitými vojáky postupně snižoval z 20 procent v březnu a dubnu na 17 procent v červnu a červenci. Nyní ztráty mezi veliteli opět rostou.

Může to souviset s tím, že na Ukrajinu dorazily vysoce přesné dělostřelecké zbraně, včetně amerických raketometů HIMARS. Díky těmto zbraním může Kyjev přesněji ničit velitelství a týlové základny útočících ruských vojsk.

Mezi zabitými důstojníky vyčnívají vojenští letci, elita každé armády, jejichž výcvik trvá roky a stojí miliony dolarů. Ke konci července Rusko přišlo přinejmenším o padesátku letců (včetně operátorů zbraňových systémů a palubních mechaniků). Nejméně pět z nich bylo starších 50 let. Někteří měli odejít do penze už před pár lety. Jejich účast v bojích může svědčit o tom, že chybí kvalifikovaní a motivovaní piloti mladší generace.

V počtu zabitých nadále mezi ruskými regiony vede Dagestán (245 mrtvých), Burjatsko (224) a Krasnodarský kraj (170). Ví se jen o 11 zabitých z Moskvy, jejíž obyvatelé tvoří devět procent obyvatel Ruska. V mnoha regionech, kde chybějí "výtahy" k lepšímu sociálnímu postavení, bývá služba v armádě bezmála jedinou možností, jak si vydělat.

Hroby vojáků, jejichž smrt se nikde neoznamovala, jsou na všech hřbitovech, které zpravodajové viděli. Soudě podle nápisů na náhrobcích a datech pohřbů trvá přeprava těla do Ruska v průměru dva až tři týdny. V některých případech se to protáhne: dvacetiletého tankistu Chovalyga Aldyna-Cherela pohřbili až 71 dnů po smrti. Pro některé příbuzné je čekání na tělo zabitého těžkou zkouškou. Jednašedesátiletá Zinajda Alexandrovna z Tuvy zemřela, jakmile se dozvěděla o smrti syna, majora Vladimira Šabalina. Pohřbili je najednou spolu.

Šéf CIA William Burns odhadl, že ruské ztráty na Ukrajině činí přibližně 15.000 zabitých a třikrát více raněných. Přibližně tolik vojáků ztratil Sovětský svaz za skoro deset let války v Afghánistánu.

Odhad CIA je jedním z nejnižších. Britská rozvědka hovořila o 15.000 až 20.000 mrtvých ještě v červnu. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že zabitých Rusů je více než 38.000.

Takový rozptyl lze nejspíše vysvětlit odlišnou terminologií a metodami. Někteří experti do ruských ztrát zahrnují i vojáky ze separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) a také žoldnéře. V obou kategoriích součty zabitých dosahují tisíců. Jen v DNR úřady veřejně přiznaly smrt více než 2400 vojáků.

Konečné číslo také podstatně vzroste, pokud se do ztrát započtou i všichni nezvěstní. Počet pohřešovaných Rusů se nedaří stanovit ani přibližně. V případě DNR a LNR zaznamenala BBC na internetu více než 3000 oznámení od lidí hledajících své příbuzné.

Oficiální údaje o ztrátách chybí. Ruské ministerstvo obrany naposledy hlásilo 25. března 1351 zabitých.

Mezi zabitými je nejvíce pěšáků (964) z motostřeleckých jednotek a výsadkářů (914), kteří se shodně po pětině podílejí na seznamu ověřených ztrát. Nejrychleji na seznamu přibývá "dobrovolníků", což jsou nejčastěji muži starší 40 let z regionů s nízkými příjmy a jen tří- až sedmidenním výcvikem. V seznamu potvrzených ztrát je i 171 příslušníků Ruské národní gardy, včetně členů elitních zvláštních jednotek, 117 příslušníků speciálních sil armádní rozvědky GRU a tři příslušníci zvláštní jednotky Alfa tajné služby FSB.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) The Wall Street Journal

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy