Experti se pozastavují nad počtem mrtvých civilistů v Gaze. Dalece přesahuje Sýrii či Irák

Analytický článek v deníku New York Times poukazuje na intenzivní používání silných bomb izraelskými silami v hustě obydlených oblastech, což je podle některých expertů mimořádně neobvyklé.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zahynulo během dvou měsíců konfliktu téměř 15 000 lidí, z nichž asi 10 000 byly ženy a děti. Tato čísla vzbuzují údiv, a to nejen kvůli jejich rozsahu, ale také kvůli používání bomb v obydlených oblastech.

Analýza vychází z porovnání s předchozími konflikty, jako byla válka v Iráku v roce 2003 a dlouhodobý konflikt v Afghánistánu. Přestože některá čísla nelze nezávisle ověřit a jsou zpochybňována izraelskými úřady, mnozí odborníci považují bilanci ministerstva zdravotnictví za důvěryhodnou.

Izraelská armáda tvrdí, že se snaží minimalizovat ztráty mezi civilisty a že bojuje pouze proti Hamásu. Nicméně tažení probíhá v oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva, kde jsou civilisté těžko odlišitelní od radikálů.

Dalším faktorem je používání silných zbraní, včetně velmi těžkých bomb, což podle některých odborníků zdůrazňuje neobvyklost situace .

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.