Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

O století později se zimní hry v Itálii, známé jako Milano Cortina 2026, rozrostly do gigantických rozměrů, které by De Coubertina pravděpodobně šokovaly. Účastní se jich 3 500 sportovců z 93 zemí, kteří soutěží v 16 různých disciplínách během 19 dnů. Celá akce však budí dojem, že se vymkla kontrole, podobně jako večírek teenagerů, na který nečekaně dorazí celebrity, zatímco se hostitelé snaží narychlo opravit díry v nové hokejové aréně za 270 milionů eur, postavené na průmyslovém předměstí Milána.

Hry Milano Cortina měly být původně pokusem o návrat k umírněnosti a nápravou předchozích excesů. Po extrémně drahém Soči v roce 2014 a Pekingu 2022, kde Čína musela vybudovat celé zimní středisko z betonu a umělého sněhu, má totiž MOV velký problém najít ochotné pořadatele. Města jako Calgary, Innsbruck nebo Stockholm své kandidatury v posledních dvanácti letech stáhla kvůli odporu veřejnosti. Itálie se tak pokouší o model sdílení her napříč severní částí země, což sice zvyšuje proveditelnost, ale cestování mezi sportovišti se stává logistickou noční můrou.

I v zemi s bohatou tradicí zimních sportů se však objevují otázky o udržitelnosti celého podniku. V Cortině sice sníh nechybí, ale jeho kvalita neodpovídá potřebám vrcholových sportovců ani požadavkům televizních přenosů. Organizátoři proto spotřebovali přibližně 100 milionů litrů vody na výrobu 50 000 tun umělého sněhu, kvůli čemuž musela být vybudována speciální nádrž. Tento kontrast mezi přírodním prostředím a technologickou nadvládou jen podtrhuje umělost moderních her.

Ekologické dopady jsou terčem ostré kritiky, zejména v souvislosti s novou ledovou dráhou pro boby a sáně. Cortina přitom jednu dráhu má již z olympiády v roce 1956, ta však byla v roce 2008 uzavřena pro nezájem a od té doby chátrá. Místo její rekonstrukce byla za obrovské náklady vybudována nová dráha, která si vyžádala vykácení starého modřínového lesa. Podle italské pobočky Světového fondu na ochranu přírody bylo navíc 60 % stavebních prací pro tyto hry realizováno bez řádného posouzení vlivu na životní prostředí.

Situace je o to paradoxnější, že v samotných francouzských Alpách bylo kvůli oteplování a nedostatku sněhu nuceno ukončit provoz již téměř 200 lyžařských středisek. Zimní sezona se zkracuje a města jsou nucena realitu zimních sportů „předstírat“ pomocí techniky. Přestože se MOV ohání termíny o udržitelnosti a digitalizaci dokumentů pro úsporu papíru, tyto kroky působí prázdně ve stínu buldozerů ničících přírodu kvůli sportovištím, která budou využívána pouze několik týdnů.

Většina zimních sportů, s výjimkou severského lyžování a bruslení, byla v podstatě vynalezena britskými aristokraty na dovolené ve Svatém Mořici jako kratochvíle. I dnes zůstávají spíše privilegiem pro úzkou skupinu movitých turistů, kteří si je mohou dovolit. De Coubertin měl v tomto ohledu pravdu – jejich praktická využitelnost mimo rekreaci je minimální, a přesto se na ně vynakládají prostředky, které neodpovídají jejich skutečnému přínosu pro společnost v době globálního oteplování.

Navzdory všem kontroverzím, finančním nákladům a ekologické zátěži však olympiáda nepochybně nabídne velkolepou show. Diváci uvidí neuvěřitelné skoky, dramatické pády a napínavé souboje v posledních sekundách zápasů. Je to fascinující, ale zároveň nesmírně pošetilé počínání, jehož cena pro planetu i veřejné rozpočty neustále roste a stává se neúměrnou samotnému zážitku ze sportovního klání.

Související

Fotbal, ilustrační fotografie.

Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér

Zatímco české fotbalové prostředí navzdory korupční sázkařské kauze prožívá vlnu euforie po postupu reprezentace na mistrovství světa, kde se tak představí po 20 letech, ve velké tradiční fotbalové zemi, jako je Itálie, mají fotbaloví fanoušci naprosto odlišnou náladu. Jejich země se totiž potřetí v řadě neprobojovala na světový šampionát, když tentokrát v baráži překvapivě nestačila na Bosnu a Hercegovinu. Tato skutečnost otřásla italským fotbalem natolik, že ve své funkci skončil dosavadní šéf italského fotbalového svazu Gabriele Gravina a ve funkci vedoucího delegace brankářská legenda Gianluigi Buffon. Končí i dosavadní trenér italského národního A-týmu Gennaro Gatusso. Do toho všeho pak šéf UEFA Aleksander Čeferin přišel s kritikou kvality italských fotbalových stadionů.

Více souvisejících

Itálie olympiáda Olympijské hry 2026

Aktuálně se děje

před 58 minutami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

Počasí se má v týdnu ještě vylepšovat, slibuje aktuální předpověď

Počasí se v týdnu teplotně přiblíží k normálu, který je běžný pro polovinu dubna. Maximální teploty v následujících dnech vyšplhají až na 21 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy