"Fordo je pryč," tvrdí Trump, experti pochybují. Proč byl tajný jaderný komplex v Íránu hlavním cílem útoku?

Po týdnech nejasných signálů a vyhrocených výhrůžek Spojené státy oficiálně vstoupily do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že americké letectvo provedlo nálety na tři klíčová íránská jaderná zařízení – mezi nimi i notoricky známý podzemní komplex Fordo. Ten přitom představoval pro Izrael dlouhodobě nedosažitelný cíl, který mohla zničit pouze armáda Spojených států.

Prezident Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil: „Dokončili jsme náš velmi úspěšný útok na tři jaderná zařízení v Íránu – Fordo, Natanz a Isfahán.“ O Fordo, hlavním cíli úderu, dodal: „Byl na něj svržen plný náklad bomb. Naše letadla jsou nyní v bezpečí a vracejí se zpět domů.“

Írán potvrdil útoky a jeho úřady uvedly, že žádná radiologická kontaminace nebyla zaznamenána. „Neexistuje žádné nebezpečí pro obyvatele v okolí,“ uvedlo Národní centrum pro jadernou bezpečnost. Přesto šlo o zásah s dalekosáhlými důsledky – nejen vojenskými, ale i geopolitickými.

Fordo, nacházející se nedaleko posvátného města Qom, je podzemní jaderný komplex zasazený hluboko do hor – v hloubce až 90 metrů. Jeho existence byla poprvé odhalena v roce 2009. Původně šlo o část raketové základny ovládané Íránskými revolučními gardami (IRGC).

Podle dokumentů získaných izraelskou tajnou službou Mossad se hlavní části závodu nacházejí tak hluboko, že je prakticky nemožné je zasáhnout běžnými prostředky, které má Izrael k dispozici. To z Fordo činí jeden z nejlépe chráněných jaderných objektů na světě.

Dnes zde podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) pracuje zhruba 2 700 centrifug, které obohacují uran až na 60 %. To je pouze jeden technologický krok od 90 %, což je koncentrace potřebná pro výrobu jaderné zbraně. Podle think-tanku ISIS by Írán dokázal během pouhých tří týdnů přeměnit své zásoby 60% uranu na zhruba 233 kilogramů uranu vhodného pro výrobu zbraní – což by vystačilo až na devět jaderných hlavic.

Fordo se stal symbolem íránských snah o dosažení jaderné nezávislosti. Brett McGurk, někdejší poradce několika amerických prezidentů pro Blízký východ, prohlásil: „Pokud nezničíte Fordo, neodstraníte íránskou schopnost vyrábět jaderný materiál.“

Zároveň však šlo o zařízení tak chráněné a izolované, že jeho fyzická likvidace vyžadovala specifickou výzbroj – a tou disponují pouze Spojené státy.

Komplex Fordo je vybudován uvnitř horského masivu, jehož hloubka činí mezi 24 až 90 metry pod povrchem. Taková hloubka chrání zařízení před běžnými leteckými bombami i před útoky balistickými střelami.

Doporučené články

Írán zařízení chrání i obrannými systémy – zejména ruským protiletadlovým systémem S-300 – a celá infrastruktura je zkonstruována tak, aby přežila opakované bombardování. Podle březnové zprávy britského think-tanku Royal United Services Institute by jakýkoliv letecký útok na Fordo vyžadoval výraznou podporu Spojených států a soustředěnou palebnou sílu.

„Teherán se postaral, aby Fordo přežilo jakýkoliv nálet. Jde o mnohem těžší cíl než jakákoliv jiná zařízení, která byla v minulosti zasažena,“ uvedl analytik Nicholas Carl z amerického think-tanku American Enterprise Institute.

Izrael dlouhodobě usiloval o zničení Fordo, které považoval za klíčovou překážku k zastavení íránského jaderného programu. Problém je v tom, že Izrael nedisponuje potřebnou technikou. Jde především o speciální bombu GBU-57 Massive Ordnance Penetrator, která váží přes 13 tun a měří šest metrů. Tuto bombu lze vypustit pouze z amerického strategického bombardéru B-2 Spirit.

Jedná se o zbraň navrženou k průniku hluboko do země, údajně až 61 metrů pod povrch. I přesto však odborníci varují, že k dosažení požadovaného účinku by bylo nutné více zásahů do stejného místa. Royal United Services Institute uvádí: „Ani GBU-57/B by pravděpodobně nestačila. Bylo by třeba několika zásahů přesně na jedno místo.“

Někteří analytici se domnívají, že k dočasnému vyřazení Fordo nemusí být nutná jeho totální destrukce. Bývalý důstojník amerického letectva a vojenský analytik CNN Cedric Leighton uvedl, že by Izrael mohl zničit vstupy do tunelů nebo ventilační systém. „Pokud zničíte vstupy a elektrické napájení, bude trvat měsíce, než bude možné zařízení znovu zprovoznit,“ prohlásil.

To však podle jiných nestačí. Fordo totiž není jen zařízení – je to symbol, a ten lze vymazat pouze úplným zničením. Trumpův vzkaz je tak jasný – Spojené státy se nespokojí s polovičatým výsledkem. Cílem je plné odstavení íránských jaderných kapacit a Fordo byl tím nejtvrdším oříškem. Nyní, jak tvrdí Trump, je „Fordo pryč“.

Zda tomu tak skutečně je, ukáží až následující dny. Ale jedno je jisté – tímto krokem se Spojené státy i Izrael posunuly do nové fáze konfliktu s Teheránem. A Fordo, jaderná hora u Qomu, bude navždy zapsána jako klíčové bojiště této neviditelné války.

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy

Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy