Francie pokračuje ve stávkách proti penzijní reformě, v ulicích je 13 tisíc policistů

Protesty a stávky tak pokračují i více než týden poté, co reforma prosazovaná prezidentem Emmanuelem Macronem dokončila cestu legislativním procesem. Macron a jím podporovaná vláda nakonec plán prosadili bez hlasování v dolní komoře parlamentu, což v ulicích francouzských měst vyvolalo eskalaci výtržností a násilností. Manifestace zůstávají převážně nenásilné, v posledních dnech je ale opakovaně provází střety, při nichž utrpělo zranění mnoho příslušníků bezpečnostních složek i protestujících.

Francouzská média odpoledne přinášela informace o nových nepokojích v Nantes, Rouenu, Rennes a později také v Paříži. V prvním ze jmenovaných měst byla zapálena banka, ve francouzské metropoli reportéři AFP pozorovali rabování obchodu či zapalování odpadkových košů a střety policie se skupinou demonstrantů čítající stovky lidí. Vývoj byl podobný jako ve čtvrtek, kdy se konala předcházející "mobilizace" odpůrců důchodové reformy.

Účast na demonstracích je dnes podle dostupných údajů o něco nižší než při minulém kole, ovšem do ulic pravděpodobně znovu vyšly statisíce lidí. Jen v Paříži policie odhadla účast na 93.000 lidí, odboráři mluví o 450.000 účastníků. Ve čtvrtek jich hlásili 800.000.

Již několikátý den v řadě pokračují blokády, které narušují dodávky pohonných hmot v některých francouzských regionech a zasáhly také fungování logistických skladů. Ve francouzské metropoli stávkující železničáři s hořícími světlicemi a vlajkami vtrhli na jedno z hlavních nádraží, Gare de Lyon, a zablokovali koleje.

Paříž zasaženou stávkou popelářů stále hyzdí tisíce tun odpadků, které večer slouží jako palivo pro skupiny výtržníků. Odborový svaz CGT však oznámil, že od středy pozastavuje stávku a blokádu spaloven, která dnes vstoupila do 23. dne. I dnes jsou stejně jako při předchozích manifestacích zrušené některé lety a zavřené některé školy. Studentský odborový svaz Unef uvedl, že byly zablokovány vchody do přibližně 20 univerzit, včetně pařížské Sciences Po a části Sorbonny nebo institucí v Lyonu, Nice a Toulouse.

Francouzský úřad pro civilní letectví (DGAC) dnes požádal letecké společnosti, aby ve čtvrtek a v pátek zrušily část svých letů, zejména na pařížském letišti Orly, kvůli stávce leteckých dispečerů. Tato preventivní opatření, která DGAC požaduje již jedenáctý a dvanáctý den po sobě, se budou týkat ve čtvrtek 20 procent letů na letištích Orly, v Marseille a v Toulouse a v pátek 25 procent letů na Orly a 20 procent letů v Lyonu a dalších městech.

V pondělí se prezident Macron, jehož popularita prudce klesla, sešel v Elysejském paláci s premiérkou Élisabeth Borneovou a zástupci vlády. Prezident řekl, že je třeba "pokračovat v oslovování" odborů.

Premiérka si vytyčila dva cíle: "uklidnit zemi" a "urychlit reakce na očekávání Francouzů". Odbory, které varovaly před tím, že se jim protesty mohou vymknout z rukou, se však nehodlají vzdát a znovu dnes požadovaly stažení zákona, což vláda odmítla. Někteří komentátoři i účastníci demonstrací mezitím uvádí, že lidé už neprotestují jen kvůli důchodové reformě, ale dávají najevo nespokojenost s dalšími otázkami a stylem úřadování prezidenta Macrona.

Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.