Francie začíná vážně uvažovat o možnosti využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k zajištění nových úvěrů pro Ukrajinu. Podle zdrojů serveru Politico z francouzské vlády, které mají přímé informace o jednáních v Paříži a Berlíně, se diskuse o tomto kroku již vedou nejen na domácí úrovni, ale i mezi evropskými partnery.
Evropské úřady po začátku ruské invaze v únoru 2022 zmrazily přibližně 200 miliard eur držených v bruselské finanční instituci Euroclear. Zatímco skupina G7 loni schválila využití výnosů z těchto aktiv na podporu úvěru ve výši 50 miliard dolarů pro Ukrajinu, přímé zabavení těchto prostředků bylo zamítnuto kvůli možnému porušení mezinárodního práva.
Francouzská vláda dosud veřejně odmítala možnost přímého zabavení těchto aktiv z právních důvodů. Ministr hospodářství Eric Lombard uvedl, že protože Francie není ve válečném stavu s Ruskem, "takový krok by byl v rozporu s mezinárodními dohodami." Přesto se nyní objevují signály, že Francie by mohla změnit postoj a zvážit jejich využití alespoň jako záruku pro půjčky určené Ukrajině.
Jedním z důvodů této změny je i nejistota ohledně budoucího zapojení Spojených států do evropské bezpečnosti. Prezident Donald Trump naznačil, že by mohl omezit vojenskou podporu Ukrajině, což přimělo evropské země hledat nové způsoby financování obrany. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v této souvislosti oznámila plán na poskytnutí úvěrů ve výši až 150 miliard eur na podporu vojenských výdajů evropských vlád.
Některé evropské státy, zejména pobaltské a severské země, zastávají názor, že zmrazené ruské prostředky by měly být okamžitě převedeny Ukrajině. Francie se však zatím přiklání spíše k variantě jejich využití jako finanční páky na Moskvu, zejména v souvislosti s případnými mírovými jednáními.
Vysoce postavení francouzští představitelé v posledních dnech veřejně naznačili, že aktiva ve výši 200 miliard eur by mohla poskytnout Bruselu a Kyjevu silnou vyjednávací pozici vůči Kremlu. Podle deníku Financial Times se o této možnosti diskutuje mezi Francií, Německem a Velkou Británií jako o potenciálním nástroji k donucení Ruska dodržovat mírovou dohodu. Nicméně kancelář prezidenta Emmanuela Macrona tyto zprávy popřela.
Macron minulý týden ve Washingtonu prohlásil, že zmrazené ruské prostředky by měly být "součástí vyjednávání na konci války." Jeho ministr pro Evropu Benjamin Haddad následně v rozhovoru pro televizi France 2 potvrdil, že vláda zvažuje možnost jejich využití jako politického nástroje. Současně však varoval, že jejich přímé zabavení bez právního rámce by mohlo odradit investory a ohrozit důvěru v evropský finanční systém.
Velká Británie již vyjádřila podporu využití zmrazených ruských aktiv na financování úvěrů pro Ukrajinu. Německo se dosud stavělo proti této možnosti, ale nový kancléř Friedrich Merz by mohl změnit dosavadní kurz Berlína. Norbert Röttgen, vlivný poslanec jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU), nedávno vyzval k tomu, aby byla ruská aktiva použita na podporu Kyjeva.
Otázka využití zmrazených ruských prostředků tak zůstává klíčovým bodem evropské debaty. Zatímco někteří evropští lídři vidí v těchto fondech strategický nástroj pro vyjednávání s Moskvou, jiní požadují jejich okamžité přesměrování na pomoc Ukrajině. Výsledek těchto diskusí bude mít zásadní dopad na budoucnost evropské bezpečnostní politiky i další průběh války.
Související
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
EU (Evropská unie) , válka na Ukrajině , Francie , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 53 minutami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 1 hodinou
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 2 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 3 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 4 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 4 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 5 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 6 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.
Zdroj: Libor Novák