Francii dochází trpělivost. Chce Ukrajinu podporovat ruskými penězi

Evropské úřady po začátku ruské invaze v únoru 2022 zmrazily přibližně 200 miliard eur držených v bruselské finanční instituci Euroclear. Zatímco skupina G7 loni schválila využití výnosů z těchto aktiv na podporu úvěru ve výši 50 miliard dolarů pro Ukrajinu, přímé zabavení těchto prostředků bylo zamítnuto kvůli možnému porušení mezinárodního práva.

Francouzská vláda dosud veřejně odmítala možnost přímého zabavení těchto aktiv z právních důvodů. Ministr hospodářství Eric Lombard uvedl, že protože Francie není ve válečném stavu s Ruskem, "takový krok by byl v rozporu s mezinárodními dohodami." Přesto se nyní objevují signály, že Francie by mohla změnit postoj a zvážit jejich využití alespoň jako záruku pro půjčky určené Ukrajině.

Jedním z důvodů této změny je i nejistota ohledně budoucího zapojení Spojených států do evropské bezpečnosti. Prezident Donald Trump naznačil, že by mohl omezit vojenskou podporu Ukrajině, což přimělo evropské země hledat nové způsoby financování obrany. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v této souvislosti oznámila plán na poskytnutí úvěrů ve výši až 150 miliard eur na podporu vojenských výdajů evropských vlád.

Některé evropské státy, zejména pobaltské a severské země, zastávají názor, že zmrazené ruské prostředky by měly být okamžitě převedeny Ukrajině. Francie se však zatím přiklání spíše k variantě jejich využití jako finanční páky na Moskvu, zejména v souvislosti s případnými mírovými jednáními.

Vysoce postavení francouzští představitelé v posledních dnech veřejně naznačili, že aktiva ve výši 200 miliard eur by mohla poskytnout Bruselu a Kyjevu silnou vyjednávací pozici vůči Kremlu. Podle deníku Financial Times se o této možnosti diskutuje mezi Francií, Německem a Velkou Británií jako o potenciálním nástroji k donucení Ruska dodržovat mírovou dohodu. Nicméně kancelář prezidenta Emmanuela Macrona tyto zprávy popřela.

Macron minulý týden ve Washingtonu prohlásil, že zmrazené ruské prostředky by měly být "součástí vyjednávání na konci války." Jeho ministr pro Evropu Benjamin Haddad následně v rozhovoru pro televizi France 2 potvrdil, že vláda zvažuje možnost jejich využití jako politického nástroje. Současně však varoval, že jejich přímé zabavení bez právního rámce by mohlo odradit investory a ohrozit důvěru v evropský finanční systém.

Velká Británie již vyjádřila podporu využití zmrazených ruských aktiv na financování úvěrů pro Ukrajinu. Německo se dosud stavělo proti této možnosti, ale nový kancléř Friedrich Merz by mohl změnit dosavadní kurz Berlína. Norbert Röttgen, vlivný poslanec jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU), nedávno vyzval k tomu, aby byla ruská aktiva použita na podporu Kyjeva.

Otázka využití zmrazených ruských prostředků tak zůstává klíčovým bodem evropské debaty. Zatímco někteří evropští lídři vidí v těchto fondech strategický nástroj pro vyjednávání s Moskvou, jiní požadují jejich okamžité přesměrování na pomoc Ukrajině. Výsledek těchto diskusí bude mít zásadní dopad na budoucnost evropské bezpečnostní politiky i další průběh války.