Během srpnového setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se ruský prezident Vladimir Putin dlouze věnoval postavám ze středověké a raně moderní historie. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na anonymní zdroje. Putin údajně Trumpovi přednesl obsáhlou přednášku o středověkých ruských knížatech, jako byli Rurik nebo Jaroslav Moudrý, a také o kozáckém vůdci ze 17. století, Bohdanu Chmelnickém.
Ruský lídr často cituje ukrajinskou a ruskou historii k ospravedlnění agrese proti Ukrajině, jak to udělal i během rozhovoru s Tuckerem Carlsonem v loňském roce. Trump ale na Putina několikrát zvýšil hlas a dokonce hrozil, že summit ukončí.
Podle zprávy FT Trump nakonec Trump odešel ze summitu v Anchorage 15. srpna poté, co Putin odmítl návrh na příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila Rusku další území.
List označil předčasně ukončené setkání za „bod obratu“, po kterém se Trumpův postoj údajně začal přesouvat ve prospěch Ukrajiny. I když Trump veřejně popsal summit jako „velmi vřelé setkání“ a plánoval navázat přímými rozhovory mezi Zelenským a Putinem, k žádným oznámením na toto téma od té doby nedošlo.
Od srpna Trumpova administrativa schválila novou vojenskou pomoc Ukrajině, financovanou spojenci z NATO. Rovněž pohrozila zvýšením ekonomického tlaku na Moskvu, pokud se k tomuto kroku připojí i evropští partneři.
Trump ale před několika dny překvapivě oznámil, že se plánuje opět setkat s Putinem, tentokrát v Budapešti.
Americký prezident, čerstvě po zprostředkování mírové dohody v Gaze, signalizoval, že má zájem navázat na diplomatické vítězství zvýšením tlaku na Moskvu. Chce tak přimět Vladimira Putina k ukončení totální invaze na Ukrajinu, která již trvá čtvrtým rokem.
Trump v předvečer Zelenského návštěvy oznámil, že se plánuje setkat s Putinem v maďarské metropoli v dosud nestanoveném termínu ve snaze ukončit válku. Dříve se již setkali na Aljašce v srpnu, ale summit tehdy nepřinesl žádný diplomatický průlom.
V minulosti Trump sice stanovil Moskvě termíny a sliboval uvalení ochromujících sankcí na ruskou ekonomiku, ale nakonec vždy ustoupil. Svůj postoj často zmírnil po rozhovoru nebo setkání s Putinem.
Související
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dagmar Havlová následuje mecenáše. Od Knihovny Václava Havla dává ruce pryč
před 1 hodinou
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
před 2 hodinami
Na Sokolovsku se našla část lidského těla. Případ si převzala policie
před 3 hodinami
Počasí jako na houpačce má vysvětlení. Meteorologové prozradili, co za ním stojí
před 4 hodinami
Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády
před 5 hodinami
Německo kvůli migraci odmítá zrušit kontroly na hranicích
před 5 hodinami
V Praze byl údajně zavražděn izraelský „král automatů“
před 6 hodinami
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
před 7 hodinami
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
před 8 hodinami
Izrael otočil. Bude pokračovat v útocích na Libanon, příměří navzdory
před 9 hodinami
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
před 9 hodinami
O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán
před 10 hodinami
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
před 11 hodinami
Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě
před 12 hodinami
Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří
před 13 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty nedorazí, naopak hrozí déšť
včera
Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti
včera
Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?
včera
Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou
včera
Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům
Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací.
Zdroj: Libor Novák