Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Odborníci tento postup přirovnávají ke strategii, kterou po desetiletí praktikovala tabáková lobby. Vyšetřování ukázalo, že ze známých žalobců stála za téměř dvěma třetinami případů osmička velkých korporací, mezi které patří Coca-Cola, PepsiCo, Mondelēz, Danone či Ferrero. Ačkoliv většinu uzavřených soudních sporů vlády vyhrály, mnohaleté právní bitvy stály státy značné finanční prostředky a zpozdily zavedení klíčových zdravotnických reforem o řadu let.

Regulační opatření reagují na narůstající celosvětovou konzumaci ultrazpracovaných potravin, které v mnoha zemích tvoří až polovinu běžného jídelníčku. Vědecké studie spojují vysoký příjem těchto produktů s rizikem vzniku obezity, cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění i psychických poruch. Vlády se proto snaží zavádět varovné štítky na obalech či omezovat reklamu zaměřenou na děti, což přímo ohrožuje prodeje daných výrobců.

Největší nápor žalob zaznamenala Latinská Amerika, konkrétně Mexiko se 193 případy, následované Kolumbií a Brazílií. Právě tyto země byly průkopníky v zavádění přísných pravidel pro označování nezdravých potravin, a staly se tak hlavním polem působnosti pro odpor průmyslu. Podle právních expertů je cílem rozsáhlé litigace především odradit zákonodárce od dalších regulací a vyvolat vládní obavy z nákladných soudních procesů.

Ve Spojeném království či USA se sice objem žalob zdá nižší, podle odborníků je to však způsobeno silným vlivem průmyslu na samotnou tvorbu legislativy. V Británii jsou regulace podle vědců natolik provázány s výjimkami, že firmy ani nemají potřebu se soudit. Hrozba právních kroků přesto vytváří paralýzu při schvalování nových pravidel, neboť se úředníci obávají finančních dopadů dlouholetých sporů.

Některé z oslovených společností, jako Coca-Cola, Danone či Ferrero, v reakci uvedly, že podporují zdravotní cíle a usilují o konstruktivní dialog s vládními orgány. Podle jejich vyjádření se případné právní kroky týkaly vyjasnění implementace pravidel a rovného zacházení s produkty, nikoliv odmítání zdravotní politiky jako takové. Ostatní oslovené korporace na žádosti o komentář nereagovaly.

Analytici zdůrazňují, že i přes neúspěchy firem u soudů splňuje tato strategie svůj účel tím, že získává čas pro prodej ultrazpracovaných produktů. Zpoždění zdravotních politik prodlužuje globální krizi veřejného zdraví a zvyšuje zátěž pro zdravotnické systémy. Odborníci proto vyzývají vlády k rozhodnějšímu postupu, který by ochranu obyvatelstva nadřadil obavám z korporátních žalob.