Guterres bude pokračovat jako generální tajemník OSN

Valné shromáždění OSN dnes zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už dnes složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

"Uprostřed všech těchto věcí je mezinárodní spolupráce zkoušena tak, jako málokdy předtím. Smysl multilateralismu je zpochybňován, ba dokonce podkopáván některými ve vlivných pozicích. (...) Tyto trendy daly vzniknout hlubokému paradoxu: Mezinárodní spolupráce je potřebnější než kdy dřív, ale často je složitější jí dosáhnout," napsal.

Před nástupem do pozice generálního tajemníka OSN Guterres zastával vysoké posty v portugalské i mezinárodní politice. Mezi lety 1995 a 2002 byl portugalským premiérem, deset let pak působil jako vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

"Jsem hluboce poctěn a vděčný za důvěru, která ve mě byla vložena, abych sloužil jako generální tajemník Organizace spojených národů ve druhém funkčním období. Sloužit OSN je obrovskou ctí a tou nejušlechtilejší povinností," uvedl dnes na twitteru.

Staronovému generálnímu tajemníkovi záhy blahopřál například americký ministr zahraničí Antony Blinken. "Ukázal se jako schopný lídr v náročné roli a my se těšíme na blízkou spolupráci při řešení náročných globálních úkolů," uvedl. Guterrese ocenila také německá kancléřka Angela Merkelová, která mu poděkovala za práci na spuštění iniciativy COVAX, jejímž cílem je podpořit očkování proti covidu-19 v chudších regionech.

Agentura AP uvádí, že generálnímu tajemníkovi OSN byla za jeho končícího mandátu vytýkána neochota kritizovat Čínu, Rusko a Spojené státy, bez jejichž podpory by na znovuzvolení mohl těžko pomýšlet. Podle kritiků se nevyjadřoval dostatečně silně například k perzekuci čínských muslimských menšin či ruských disidentů. Podle Louise Charbonneaua z organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch by měl Guterres začít "ukazovat na všechny vlády, které se prohřeší vůči lidských právům, včetně těch, které jsou mocné a chráněné".

Související

António Guterres

Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost

Generální tajemník OSN António Guterres na zahajovacím zasedání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému prohlásil, že neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je „morální selhání a smrtící nedbalost“. Guterres označil tento cíl za „červenou linii“ pro obyvatelnou planetu a vyzval lídry, aby zajistili „paradigmální posun“ s cílem minimalizovat důsledky, které i dočasné překročení cíle přinese.
António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Šéf OSN: Jsem "vážně znepokojen" americkým útokem na Írán

Generální tajemník OSN António Guterres označil nedělní nálet USA na tři íránská jaderná zařízení za „nebezpečnou eskalaci“ a varoval před hrozbou mezinárodní krize. Vyjádřil hluboké znepokojení a vyzval světové lídry k okamžitému uklidnění situace a návratu k diplomacii.

Více souvisejících

António Guterres OSN

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 1 hodinou

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 4 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 7 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 7 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř

Babišova vláda, respektive strany tvořící současnou koalici se shodly na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle ministra kultury Ota Klempíře (Motoristé) se teď bude hledat udržitelné a spravedlivé financování veřejnoprávních médií. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy