Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost

Upozornil, že každá desetina stupně znamená více hladu, vysídlení a ztrát, což dopadá zejména na ty, kteří jsou za klimatickou krizi nejméně zodpovědní. Podle Světové meteorologické organizace vystoupaly emise skleníkových plynů na rekordní úroveň a rok 2025 je na cestě stát se druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii měření.

Guterres podrobil ostré kritice ropný, plynárenský a uhelný průmysl. Tyto společnosti podle něj těží rekordní zisky z klimatické devastace, přičemž utrácejí miliardy za lobbing, klamání veřejnosti a bránění pokroku. Summit se koná v době globálního napětí a sílícího krajně pravicového nacionalismu, který podle Guterrese zpomaluje mezinárodní spolupráci.

Nejostřejší slova zazněla na adresu absentujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident Kolumbie Gustavo Petro prohlásil, že „pan Trump je doslova proti lidstvu“ a jeho odmítání klimatické vědy je „100% špatné“. Petro kritizoval i lobbisty petrolejářského průmyslu v systému COP a uvedl, že svět se posunul od klimatické změny ke klimatické krizi a nyní čelí klimatickému kolapsu.

Čínský vicepremiér Ding Xuexiang nepřímo reagoval na Trumpova cla, když uvedl, že přechod na zelenou energii závisí na volném toku zelených technologií a odstranění obchodních bariér. Upozornil, že Čína, největší světový znečišťovatel, si stanovila cíl vrcholu uhlíkových emisí v příštích pěti letech.

Ačkoliv Guterres zmínil, že při plné implementaci stávajících ambiciózních plánů by se oteplování mohlo udržet na úrovni 2,3 °C (což je výrazné zlepšení oproti předpokladům z doby před 20 lety), premiér Spojeného království Keir Starmer připomněl, že konsenzus ohledně potřeby jednat zmizel. Ohradil se proti těm, kteří vyzývají ke zpomalení klimatické akce, s dotazem, zda může počkat i energetická bezpečnost a snižování účtů za energie. Starmer prohlásil, že Velká Británie je „plně zapojena“ do řešení krize, což vnímá jako „win-win“ pro lidi i ekonomiku.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil Belém za „COP pravdy“. Upozornil, že svět stále směřuje k oteplení o 2,5 °C, což by mohlo ročně usmrtit 250 000 lidí a snížit HDP o 30 %. Lula zdůraznil, že řešení klimatické krize není možné bez řešení nerovnosti mezi zeměmi i uvnitř nich. Princ William zase podtrhl roli domorodých národů jako klimatických lídrů a potřebu legálního uznání jejich území.

Země globálního Jihu požadují, aby průmyslový Sever poskytl podporu pro adaptaci na extrémní počasí a energetickou transformaci, přičemž finanční závazky stále zaostávají za cílem 1,3 bilionu dolarů ročně, dohodnutým na COP29. Guterres vyzval rozvinuté země, aby předložily jasný plán k dosažení tohoto cíle.

První den summitu přinesl dva významné závazky. Brazílie oficiálně představila iniciativu Tropical Forest Forever Facility (Fond pro věčný tropický prales) se závazky investic ve výši 3 miliard dolarů od Norska během deseti let a nekvantifikovanou podporou od Číny. Cílem fondu je získat celkem 25 miliard dolarů od vlád a dalších 100 miliard dolarů z finančních trhů na ochranu stojících pralesů. Dále došlo k první globální dohodě o uznání a posílení pozemkových práv pro domorodé národy a tradiční komunity, která by měla do roku 2030 pokrýt více než 160 milionů hektarů půdy.