Hegseth slibuje Ukrajině „palebnou sílu“. Střely Tomahawk se na zasedání ministrů NATO neřešily

Nákupy zbraní probíhají v rámci nové iniciativy Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL). V jejím rámci bylo přislíbeno již 2 miliardy dolarů na vojenské vybavení pro Ukrajinu a očekává se, že na středečním setkání se k iniciativě přihlásí další země NATO. Ukrajina usiluje o možnost nákupu sofistikovaných střel Tomahawk dlouhého doletu prostřednictvím tohoto mechanismu.

Rozhodnutí o tom, zda Ukrajina získá přístup k americkým střelám Tomahawk, které by jí umožnily zasáhnout hluboko uvnitř Ruska a potenciálně ohrozit i Moskvu, závisí na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má v plánu naléhat na získání těchto střel na páterním setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump již dříve naznačil, že by mohl být ochoten Tomahawky Ukrajině poskytnout, jelikož jeho trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve věci války kolísá.

Ačkoliv střely Tomahawk patří ke klíčovým tématům posilování ukrajinské obrany, na programu jednání v Bruselu ve středu nebyly. Generální tajemník NATO Rutte to označil za „bilaterální otázku“, která podléhá přímým jednáním mezi Ukrajinou a Spojenými státy.

Ministři obrany NATO již Ukrajině přislíbili další drony. Británie se zavázala dodat 100 000 dronů a Nizozemsko poskytne 90 milionů eur (104 milionů dolarů) na výrobu vlastních dronů Ukrajinou. Nedávné narušení vzdušného prostoru různých zemí NATO ze strany Ruska – nejvážnější, kdy letouny NATO poprvé ve válce vystřelily a sestřelily podezřelé ruské drony nad Polskem minulý měsíc – soustředilo pozornost Evropy na způsob reakce.

Rusko tvrdí, že své drony do Polska nezavedlo úmyslně a že jeho stíhačky neporušily vzdušný prostor NATO. „Pokud bude NATO ohroženo, budeme jednat, a musíme na Putinovu eskalaci reagovat naší silou,“ řekl ve středu britský ministr obrany John Healey.

Healey oznámil, že britské letouny budou pokračovat v operacích v polském vzdušném prostoru po zbytek roku. Ruské narušení označil za „bezohledné, nebezpečné a naprosto nepřijatelné“. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans však uvedl, že Evropa potřebuje k odstrašení Ruska lepší řešení než stíhací letouny.

„Byl jsem velmi hrdý, že naše nizozemské F-35 dokázaly zlikvidovat některé drony Šáhed v Polsku,“ řekl Brekelmans. Nicméně dodal, že se z toho musí poučit, protože F-35 nejsou nejúčinnějším způsobem likvidace dronů a Evropa by měla najít mnohem efektivnější metody. „Ruská hrozba se stále více blíží k území NATO,“ varoval.

V reakci na tuto hrozbu lotyšský ministr obrany Andris Sprūds uvedl, že zbraně schopné zasáhnout cíle v Rusku jsou pro Ukrajinu „klíčové“. „Vzhledem k tomu, že Rusko bombarduje veškerou civilní infrastrukturu a zabíjí civilisty, je pro Ukrajinu také legitimní právo zasáhnout vojenské cíle (v Rusku), protože se jedná o sebeobranu,” řekl.

Sprūds pokračoval, že je to také to, co NATO zcela jasně promítá, tedy že „za jakýchkoli okolností a v jakémkoli scénáři budeme také ochotni a schopni zasáhnout hlubokými údery“. Podle něj to bude důležitá součást ukrajinské obrany a odstrašení: Neútočte na naše cíle, protože my můžeme zaútočit zpět na vás.

Rusko bude představovat riziko pro Evropu i po skončení války na Ukrajině, varoval finský ministr obrany Antti Hakkanen. „Rusko skutečně provádí vojenské posilování pro druhou fázi své potenciální agrese... po ukrajinské válce existují reálné hrozby pro NATO,“ řekl. Hakkanen poukázal na modernizaci ruské armády a hromadění vojsk „blízko našich hranic“ jako na varovné signály.