Hrozí Evropě jaderná katastrofa? Ukrajina se ocitá pod palbou ostré kritiky

Už loni na podzim způsobil intenzivní raketový útok výpadky provozu v jednom z jaderných zařízení. Přestože vláda v březnu 2023 nařídila všem státním energetickým podnikům začít budovat ochranu klíčových zařízení, Energoatom podle kritiků nereagoval dostatečně rychle. Přestože zajištění základní ochrany, jako jsou pískové pytle, kovové kryty nebo betonové konstrukce, je běžnou praxí, společnost začala zadávat první zakázky na ochranné struktury až v září, tedy po více než půl roce od vládního příkazu. To znamená, že během současné zimy zůstávají jaderné elektrárny zranitelné.

Ukrajinská vláda mezitím zvýšila v červnu 2023 tarify za elektřinu, aby uvolnila prostředky na opravy a posílení infrastruktury. To podle odborníků mohlo přinést Energoatomu úspory až 900 milionů eur. Přesto společnost prioritizovala jiné projekty, například rozšíření Chmelnycké jaderné elektrárny, které si vyžádá obrovské investice a pravděpodobně více než osm let výstavby. Kritici tento projekt označují za nereálný a nepraktický v době války, kdy je potřeba zajistit okamžitou ochranu stávajících zařízení.

Energetický ministr Herman Haluščenko, který byl dříve viceprezidentem Energoatomu, čelí obviněním, že nedokázal společnost dostatečně přimět k realizaci ochranných opatření. Kritiku odmítá a tvrdí, že klíčová infrastruktura je chráněna. Přesto se však na jeho hlavu snáší výtky, že podcenil rizika a spoléhal na to, že Rusko nebude cílit na klíčové prvky jaderné infrastruktury. Haluščenko také argumentuje, že společnost využila neveřejných smluv pro zajištění ochrany a že zpoždění některých projektů mělo být způsobeno administrativními důvody.

Napětí se stupňuje i v parlamentu. Zákonodárci z řad vládní strany Služebník lidu hovoří o možnosti parlamentního vyšetřování a někteří dokonce požadují rezignaci ministra a vedení Energoatomu, pokud selhání v ochraně infrastruktury povede k dalším blackoutům. Poslanec Andrij Županin, místopředseda parlamentního energetického výboru, zdůraznil, že pokud vedení společnosti či ministerstvo není schopno plnit své úkoly, měli by být nahrazeni kompetentnějšími lidmi.

Energoatom čelí také kritice od zahraničních expertů. Ti upozorňují, že útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou rozvodny, by mohly snadno vyřadit z provozu jaderné elektrárny na mnoho hodin, což by mělo devastující dopad na celou zemi. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) již dohlíží na stav ukrajinských zařízení a pravidelně vysílá své inspekce, avšak jejich přítomnost není schopna zabránit případným útokům.

Ukrajinská vláda i prezident Volodymyr Zelenskyj již opakovaně varovali před rizikem katastrofy, kterou by mohly ruské útoky na jadernou infrastrukturu způsobit. Na půdě OSN prezident zdůraznil, že jakýkoliv útok na tato zařízení může vést k nukleární katastrofě s obrovskými důsledky pro civilní obyvatelstvo. Přesto však reálná ochranná opatření na místě pokulhávají.

S blížícím se vrcholem zimy zůstává otázkou, zda se Energoatomu podaří urychleně dokončit práce na ochraně elektráren, nebo zda bude země čelit ještě větším výpadkům elektřiny. Ukrajina se v tomto ohledu nachází v kritické situaci a další zpoždění by mohlo mít katastrofální důsledky.