Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Případné efektivní uzavření Báb al-Mandabu by otevřelo novou frontu v konfliktu s Íránem a vyžádalo si americký vojenský zásah. To by však mohlo oslabit schopnost Spojených států asistovat lodím v Hormuzském průlivu.

Zablokování trasy by zároveň Saúdské Arábii znemožnilo dodávat naftu do Evropy v kritickém období pro palivový trh. Ceny ropy se po obnovení bojů na Blízkém východě zvýšily o více než 20 dolarů za barel a přechodně přesáhly 95 dolarů, přičemž ztráta záložní trasy by mohla vyvolat jejich další růst.

Báb al-Mandab představuje úzkou námořní cestu zásadní pro globální ekonomiku, která v nejužším místě mezi Saúdskou Arábií a Džibutskem měří pouze 14 mil, což je o 40 procent méně než Hormuzský průliv.

Ačkoliv nedosahuje významu Hormuzského průlivu, kterým před válkou denně protékalo 20 milionů barelů ropy neboli pětina světové spotřeby, Báb al-Mandabem v posledním měsíci podle dat společnosti Kpler projíždělo zhruba 6,2 milionu barelů denně.

Velká část této suroviny dříve směřovala do Perského zálivu, Saúdská Arábie ji však přesměrovala přes svůj Východo-západní ropovod do rudomořského přístavu Janbu v objemu 4 až 5 milionů barelů denně.

Pokud by tato cesta přestala fungovat, výpadek dodávek by se podle Helimy Croft z RBC Capital Markets stal závažnějším a trh by čelil bezvýchodné situaci. Vyřazení čtyř milionů barelů ropy denně odpovídá objemu, o který během války snížila své dovozy Čína, což pomáhalo držet ceny energie relativně níže.

Úplná blokáda by podle Dana Pickeringa ze společnosti Pickering Energy Partners mohla zvednout ceny ropy o dalších 5 až 10 dolarů a poslat je nad hranici 100 dolarů za barel.

Pro lodě mířící na jih z Rudého moře by v případě nepřístupnosti trasy zůstávala jedinou možností plavba na sever Suezským průplavem do Středozemního moře. To však představuje komplikaci pro saúdskou ropu určenou jejím hlavním odběratelům v jihovýchodní Asii, kam přes Báb al-Mandab z přístavu Janbu obvykle směřuje 2,5 až 3,5 milionu barelů denně.

Asijské státy závislé na dovozu ropy přitom nesou následky nedostatku surovin během íránské války nejcitelněji a možnost alternativní dopravy ze strany Saúdské Arábie dosud toto napětí mírnila.

Evropa se zároveň obává narušení dodávek nafty, neboť Saúdská Arábie posílá Suezským průplavem přibližně 230 000 barelů nafty denně z rafinérií poblíž Jemenu, které jsou vystaveny riziku hútíovských útoků.

Cena nafty v posledních týdnech vzrostla o více než 40 centů za barel kvůli novým bojům na Blízkém východě a ukrajinským útokům drony na ruské rafinérie. Hútíové již saúdským plavidlům vzkázali, aby se Rudému moři vyhýbali, a některá plavidla reagují otočením, což potvrdily incidenty s cisternovými loděmi obracejícími se u jemenských hranic.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že v případě vyostření akcí ze strany Hútíů může dojít k zapojení armády USA, která s nimi má předchozí zkušenosti. Americké námořnictvo se však aktuálně podílí na blokádě íránských přístavů a má potíže při zajišťování bezpečného průjezdu lodí Hormuzským průlivem, kde Írán napadl několik tankerů a výrazně snížil provoz.

Pokud by se americké síly musely zapojit do bojů na další frontě, mohlo by to omezit jejich schopnost asistovat při přepravě ropy oběma kritickými průlivy.