Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zařízení sloužilo jako kamera pro přímý přenos, který byl namířen na silnici využívanou ukrajinskými jednotkami a vojenskou technikou. Tato trasa byla klíčová pro zásobování frontových linií směrem na východ. Živý obraz z mobilního telefonu byl odesílán přímo ruským zpravodajským službám. Podle ukrajinské prokuratury to však nebyl jediný úkol, který mladá žena pro Federální službu bezpečnosti (FSB) vykonávala.
Během celého roku si Garkavenko dopisovala s agentem FSB a předávala mu informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Pokrovsku. Toto město je přitom považováno za strategický uzel v regionu. Dívka v rozhovoru z vězení uvedla, že s dotyčným chtěla být pouze v kontaktu. Kvůli touze po komunikaci s ním prý nakonec souhlasila, že mu bude pomáhat.
Za vlastizradu si nyní Garkavenko odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody. Zda k agentovi chovala romantické city, odmítla v telefonickém rozhovoru pro CNN upřesnit. Šéf doněcké regionální prokuratury Pavlo Uhrovetsky však poznamenal, že se mezi nimi vyvinul více než přátelský vztah. K tomu se navíc přidal její aktivní proruský postoj, který v celém případu hrál významnou roli.
Kristýna patří k tisícům Ukrajinců, které měly ruské tajné služby naverbovat ke špionáži proti vlastní zemi. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 zahájila přes 3 800 vyšetřování vlastizrady. Více než 1 200 osob už soudy uznaly vinnými. Odsouzení obvykle dostávají tresty v rozmezí 12 až 13 let, v některých případech však padají i doživotní verdikty.
Podle expertů na mezinárodní právo Ukrajina dbá na to, aby podmínky soudních procesů byly spravedlivé. Žalobci se k soudům obracejí pouze v situacích, kdy disponují dostatečným množstvím důkazů. Předávání informací ruské rozvědce je v době války označováno za nejčastější formu vlastizrady. Rozsah úkolů zadávaných ruskou stranou je velmi široký a lokalita agentů v rámci země nerozhoduje.
V oblastech blízko fronty se agenti soustředí na pohyb a pozice ukrajinské armády. V západních a středních částech země se pak zaměřují na vojenské objekty a kritickou infrastrukturu. Pokoušejí se také o sabotáže v blízkosti elektráren, policejních budov či na železničních tratích. Nedávno se dokonce objevily snahy verbovat lidi k registraci terminálů Starlink, které by pak mohla neoficiálně využívat ruská armáda.
Motivace lidí spolupracujících s nepřítelem se různí, ovšem ideologické důvody jsou podle rozvědky na ústupu. Hlavním lákadlem jsou pro většinu z nich peníze. FSB se často zaměřuje na osoby ve finanční tísni, nezaměstnané nebo lidi trpící různými závislostmi. Nejde přitom o horentní sumy, ale často jen o několik stovek dolarů, které zrádci dostávají přímo na své bankovní karty.
Jako běžný nástroj pro nábor slouží v současnosti kanály na platformě Telegram. Proces začíná nenápadně u triviálních úkolů, jako je nákup kávy nebo vyfocení účtenky v kavárně. Jakmile dotyčný peníze přijme, začnou přicházet citlivější požadavky. Pokud se někdo pokusí spolupráci ukončit, přichází na řadu vydírání zveřejněním komunikace ukrajinským úřadům, což spolupracovníky zahání do slepé uličky.
Garkavenko u soudu přiznala vinu a projevila lítost, což jí vyneslo patnáctiletý trest. Její přiznání bylo podle prokuratury motivováno snahou o zařazení do výměny zajatců. Dívka na Ukrajině sice nikdy nebyla v Rusku, ale má tam příbuzné, u kterých by chtěla žít. Její otec, kněz, ji i přes šok z jejích činů nadále podporuje a s možnou výměnou své dcery do Ruska souhlasí.
Související
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchody očima statistiků. Potvrdil se nárůst o stovky korun za rok
před 1 hodinou
Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila
před 2 hodinami
Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku
před 3 hodinami
Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům
před 4 hodinami
Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?
před 5 hodinami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 5 hodinami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 5 hodinami
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 7 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 7 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 7 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 8 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 9 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 9 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 10 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 11 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 12 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 12 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 14 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.
Zdroj: Libor Novák