Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení

Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.

Zařízení sloužilo jako kamera pro přímý přenos, který byl namířen na silnici využívanou ukrajinskými jednotkami a vojenskou technikou. Tato trasa byla klíčová pro zásobování frontových linií směrem na východ. Živý obraz z mobilního telefonu byl odesílán přímo ruským zpravodajským službám. Podle ukrajinské prokuratury to však nebyl jediný úkol, který mladá žena pro Federální službu bezpečnosti (FSB) vykonávala.

Během celého roku si Garkavenko dopisovala s agentem FSB a předávala mu informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Pokrovsku. Toto město je přitom považováno za strategický uzel v regionu. Dívka v rozhovoru z vězení uvedla, že s dotyčným chtěla být pouze v kontaktu. Kvůli touze po komunikaci s ním prý nakonec souhlasila, že mu bude pomáhat.

Za vlastizradu si nyní Garkavenko odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody. Zda k agentovi chovala romantické city, odmítla v telefonickém rozhovoru pro CNN upřesnit. Šéf doněcké regionální prokuratury Pavlo Uhrovetsky však poznamenal, že se mezi nimi vyvinul více než přátelský vztah. K tomu se navíc přidal její aktivní proruský postoj, který v celém případu hrál významnou roli.

Kristýna patří k tisícům Ukrajinců, které měly ruské tajné služby naverbovat ke špionáži proti vlastní zemi. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 zahájila přes 3 800 vyšetřování vlastizrady. Více než 1 200 osob už soudy uznaly vinnými. Odsouzení obvykle dostávají tresty v rozmezí 12 až 13 let, v některých případech však padají i doživotní verdikty.

Podle expertů na mezinárodní právo Ukrajina dbá na to, aby podmínky soudních procesů byly spravedlivé. Žalobci se k soudům obracejí pouze v situacích, kdy disponují dostatečným množstvím důkazů. Předávání informací ruské rozvědce je v době války označováno za nejčastější formu vlastizrady. Rozsah úkolů zadávaných ruskou stranou je velmi široký a lokalita agentů v rámci země nerozhoduje.

V oblastech blízko fronty se agenti soustředí na pohyb a pozice ukrajinské armády. V západních a středních částech země se pak zaměřují na vojenské objekty a kritickou infrastrukturu. Pokoušejí se také o sabotáže v blízkosti elektráren, policejních budov či na železničních tratích. Nedávno se dokonce objevily snahy verbovat lidi k registraci terminálů Starlink, které by pak mohla neoficiálně využívat ruská armáda.

Motivace lidí spolupracujících s nepřítelem se různí, ovšem ideologické důvody jsou podle rozvědky na ústupu. Hlavním lákadlem jsou pro většinu z nich peníze. FSB se často zaměřuje na osoby ve finanční tísni, nezaměstnané nebo lidi trpící různými závislostmi. Nejde přitom o horentní sumy, ale často jen o několik stovek dolarů, které zrádci dostávají přímo na své bankovní karty.

Jako běžný nástroj pro nábor slouží v současnosti kanály na platformě Telegram. Proces začíná nenápadně u triviálních úkolů, jako je nákup kávy nebo vyfocení účtenky v kavárně. Jakmile dotyčný peníze přijme, začnou přicházet citlivější požadavky. Pokud se někdo pokusí spolupráci ukončit, přichází na řadu vydírání zveřejněním komunikace ukrajinským úřadům, což spolupracovníky zahání do slepé uličky.

Garkavenko u soudu přiznala vinu a projevila lítost, což jí vyneslo patnáctiletý trest. Její přiznání bylo podle prokuratury motivováno snahou o zařazení do výměny zajatců. Dívka na Ukrajině sice nikdy nebyla v Rusku, ale má tam příbuzné, u kterých by chtěla žít. Její otec, kněz, ji i přes šok z jejích činů nadále podporuje a s možnou výměnou své dcery do Ruska souhlasí.

Související

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy