Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení

Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.

Zařízení sloužilo jako kamera pro přímý přenos, který byl namířen na silnici využívanou ukrajinskými jednotkami a vojenskou technikou. Tato trasa byla klíčová pro zásobování frontových linií směrem na východ. Živý obraz z mobilního telefonu byl odesílán přímo ruským zpravodajským službám. Podle ukrajinské prokuratury to však nebyl jediný úkol, který mladá žena pro Federální službu bezpečnosti (FSB) vykonávala.

Během celého roku si Garkavenko dopisovala s agentem FSB a předávala mu informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Pokrovsku. Toto město je přitom považováno za strategický uzel v regionu. Dívka v rozhovoru z vězení uvedla, že s dotyčným chtěla být pouze v kontaktu. Kvůli touze po komunikaci s ním prý nakonec souhlasila, že mu bude pomáhat.

Za vlastizradu si nyní Garkavenko odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody. Zda k agentovi chovala romantické city, odmítla v telefonickém rozhovoru pro CNN upřesnit. Šéf doněcké regionální prokuratury Pavlo Uhrovetsky však poznamenal, že se mezi nimi vyvinul více než přátelský vztah. K tomu se navíc přidal její aktivní proruský postoj, který v celém případu hrál významnou roli.

Kristýna patří k tisícům Ukrajinců, které měly ruské tajné služby naverbovat ke špionáži proti vlastní zemi. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 zahájila přes 3 800 vyšetřování vlastizrady. Více než 1 200 osob už soudy uznaly vinnými. Odsouzení obvykle dostávají tresty v rozmezí 12 až 13 let, v některých případech však padají i doživotní verdikty.

Podle expertů na mezinárodní právo Ukrajina dbá na to, aby podmínky soudních procesů byly spravedlivé. Žalobci se k soudům obracejí pouze v situacích, kdy disponují dostatečným množstvím důkazů. Předávání informací ruské rozvědce je v době války označováno za nejčastější formu vlastizrady. Rozsah úkolů zadávaných ruskou stranou je velmi široký a lokalita agentů v rámci země nerozhoduje.

V oblastech blízko fronty se agenti soustředí na pohyb a pozice ukrajinské armády. V západních a středních částech země se pak zaměřují na vojenské objekty a kritickou infrastrukturu. Pokoušejí se také o sabotáže v blízkosti elektráren, policejních budov či na železničních tratích. Nedávno se dokonce objevily snahy verbovat lidi k registraci terminálů Starlink, které by pak mohla neoficiálně využívat ruská armáda.

Motivace lidí spolupracujících s nepřítelem se různí, ovšem ideologické důvody jsou podle rozvědky na ústupu. Hlavním lákadlem jsou pro většinu z nich peníze. FSB se často zaměřuje na osoby ve finanční tísni, nezaměstnané nebo lidi trpící různými závislostmi. Nejde přitom o horentní sumy, ale často jen o několik stovek dolarů, které zrádci dostávají přímo na své bankovní karty.

Jako běžný nástroj pro nábor slouží v současnosti kanály na platformě Telegram. Proces začíná nenápadně u triviálních úkolů, jako je nákup kávy nebo vyfocení účtenky v kavárně. Jakmile dotyčný peníze přijme, začnou přicházet citlivější požadavky. Pokud se někdo pokusí spolupráci ukončit, přichází na řadu vydírání zveřejněním komunikace ukrajinským úřadům, což spolupracovníky zahání do slepé uličky.

Garkavenko u soudu přiznala vinu a projevila lítost, což jí vyneslo patnáctiletý trest. Její přiznání bylo podle prokuratury motivováno snahou o zařazení do výměny zajatců. Dívka na Ukrajině sice nikdy nebyla v Rusku, ale má tam příbuzné, u kterých by chtěla žít. Její otec, kněz, ji i přes šok z jejích činů nadále podporuje a s možnou výměnou své dcery do Ruska souhlasí.

Související

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy