Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zařízení sloužilo jako kamera pro přímý přenos, který byl namířen na silnici využívanou ukrajinskými jednotkami a vojenskou technikou. Tato trasa byla klíčová pro zásobování frontových linií směrem na východ. Živý obraz z mobilního telefonu byl odesílán přímo ruským zpravodajským službám. Podle ukrajinské prokuratury to však nebyl jediný úkol, který mladá žena pro Federální službu bezpečnosti (FSB) vykonávala.
Během celého roku si Garkavenko dopisovala s agentem FSB a předávala mu informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Pokrovsku. Toto město je přitom považováno za strategický uzel v regionu. Dívka v rozhovoru z vězení uvedla, že s dotyčným chtěla být pouze v kontaktu. Kvůli touze po komunikaci s ním prý nakonec souhlasila, že mu bude pomáhat.
Za vlastizradu si nyní Garkavenko odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody. Zda k agentovi chovala romantické city, odmítla v telefonickém rozhovoru pro CNN upřesnit. Šéf doněcké regionální prokuratury Pavlo Uhrovetsky však poznamenal, že se mezi nimi vyvinul více než přátelský vztah. K tomu se navíc přidal její aktivní proruský postoj, který v celém případu hrál významnou roli.
Kristýna patří k tisícům Ukrajinců, které měly ruské tajné služby naverbovat ke špionáži proti vlastní zemi. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 zahájila přes 3 800 vyšetřování vlastizrady. Více než 1 200 osob už soudy uznaly vinnými. Odsouzení obvykle dostávají tresty v rozmezí 12 až 13 let, v některých případech však padají i doživotní verdikty.
Podle expertů na mezinárodní právo Ukrajina dbá na to, aby podmínky soudních procesů byly spravedlivé. Žalobci se k soudům obracejí pouze v situacích, kdy disponují dostatečným množstvím důkazů. Předávání informací ruské rozvědce je v době války označováno za nejčastější formu vlastizrady. Rozsah úkolů zadávaných ruskou stranou je velmi široký a lokalita agentů v rámci země nerozhoduje.
V oblastech blízko fronty se agenti soustředí na pohyb a pozice ukrajinské armády. V západních a středních částech země se pak zaměřují na vojenské objekty a kritickou infrastrukturu. Pokoušejí se také o sabotáže v blízkosti elektráren, policejních budov či na železničních tratích. Nedávno se dokonce objevily snahy verbovat lidi k registraci terminálů Starlink, které by pak mohla neoficiálně využívat ruská armáda.
Motivace lidí spolupracujících s nepřítelem se různí, ovšem ideologické důvody jsou podle rozvědky na ústupu. Hlavním lákadlem jsou pro většinu z nich peníze. FSB se často zaměřuje na osoby ve finanční tísni, nezaměstnané nebo lidi trpící různými závislostmi. Nejde přitom o horentní sumy, ale často jen o několik stovek dolarů, které zrádci dostávají přímo na své bankovní karty.
Jako běžný nástroj pro nábor slouží v současnosti kanály na platformě Telegram. Proces začíná nenápadně u triviálních úkolů, jako je nákup kávy nebo vyfocení účtenky v kavárně. Jakmile dotyčný peníze přijme, začnou přicházet citlivější požadavky. Pokud se někdo pokusí spolupráci ukončit, přichází na řadu vydírání zveřejněním komunikace ukrajinským úřadům, což spolupracovníky zahání do slepé uličky.
Garkavenko u soudu přiznala vinu a projevila lítost, což jí vyneslo patnáctiletý trest. Její přiznání bylo podle prokuratury motivováno snahou o zařazení do výměny zajatců. Dívka na Ukrajině sice nikdy nebyla v Rusku, ale má tam příbuzné, u kterých by chtěla žít. Její otec, kněz, ji i přes šok z jejích činů nadále podporuje a s možnou výměnou své dcery do Ruska souhlasí.
Související
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
Aktuálně se děje
před 38 minutami
První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk
před 1 hodinou
Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua
před 1 hodinou
Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice
před 2 hodinami
Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem
před 3 hodinami
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
před 4 hodinami
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
před 4 hodinami
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
před 5 hodinami
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
před 6 hodinami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 7 hodinami
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 8 hodinami
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 8 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 9 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.
Zdroj: Libor Novák