Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zařízení sloužilo jako kamera pro přímý přenos, který byl namířen na silnici využívanou ukrajinskými jednotkami a vojenskou technikou. Tato trasa byla klíčová pro zásobování frontových linií směrem na východ. Živý obraz z mobilního telefonu byl odesílán přímo ruským zpravodajským službám. Podle ukrajinské prokuratury to však nebyl jediný úkol, který mladá žena pro Federální službu bezpečnosti (FSB) vykonávala.
Během celého roku si Garkavenko dopisovala s agentem FSB a předávala mu informace o rozmístění ukrajinských vojáků a techniky v Pokrovsku. Toto město je přitom považováno za strategický uzel v regionu. Dívka v rozhovoru z vězení uvedla, že s dotyčným chtěla být pouze v kontaktu. Kvůli touze po komunikaci s ním prý nakonec souhlasila, že mu bude pomáhat.
Za vlastizradu si nyní Garkavenko odpykává patnáctiletý trest odnětí svobody. Zda k agentovi chovala romantické city, odmítla v telefonickém rozhovoru pro CNN upřesnit. Šéf doněcké regionální prokuratury Pavlo Uhrovetsky však poznamenal, že se mezi nimi vyvinul více než přátelský vztah. K tomu se navíc přidal její aktivní proruský postoj, který v celém případu hrál významnou roli.
Kristýna patří k tisícům Ukrajinců, které měly ruské tajné služby naverbovat ke špionáži proti vlastní zemi. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 zahájila přes 3 800 vyšetřování vlastizrady. Více než 1 200 osob už soudy uznaly vinnými. Odsouzení obvykle dostávají tresty v rozmezí 12 až 13 let, v některých případech však padají i doživotní verdikty.
Podle expertů na mezinárodní právo Ukrajina dbá na to, aby podmínky soudních procesů byly spravedlivé. Žalobci se k soudům obracejí pouze v situacích, kdy disponují dostatečným množstvím důkazů. Předávání informací ruské rozvědce je v době války označováno za nejčastější formu vlastizrady. Rozsah úkolů zadávaných ruskou stranou je velmi široký a lokalita agentů v rámci země nerozhoduje.
V oblastech blízko fronty se agenti soustředí na pohyb a pozice ukrajinské armády. V západních a středních částech země se pak zaměřují na vojenské objekty a kritickou infrastrukturu. Pokoušejí se také o sabotáže v blízkosti elektráren, policejních budov či na železničních tratích. Nedávno se dokonce objevily snahy verbovat lidi k registraci terminálů Starlink, které by pak mohla neoficiálně využívat ruská armáda.
Motivace lidí spolupracujících s nepřítelem se různí, ovšem ideologické důvody jsou podle rozvědky na ústupu. Hlavním lákadlem jsou pro většinu z nich peníze. FSB se často zaměřuje na osoby ve finanční tísni, nezaměstnané nebo lidi trpící různými závislostmi. Nejde přitom o horentní sumy, ale často jen o několik stovek dolarů, které zrádci dostávají přímo na své bankovní karty.
Jako běžný nástroj pro nábor slouží v současnosti kanály na platformě Telegram. Proces začíná nenápadně u triviálních úkolů, jako je nákup kávy nebo vyfocení účtenky v kavárně. Jakmile dotyčný peníze přijme, začnou přicházet citlivější požadavky. Pokud se někdo pokusí spolupráci ukončit, přichází na řadu vydírání zveřejněním komunikace ukrajinským úřadům, což spolupracovníky zahání do slepé uličky.
Garkavenko u soudu přiznala vinu a projevila lítost, což jí vyneslo patnáctiletý trest. Její přiznání bylo podle prokuratury motivováno snahou o zařazení do výměny zajatců. Dívka na Ukrajině sice nikdy nebyla v Rusku, ale má tam příbuzné, u kterých by chtěla žít. Její otec, kněz, ji i přes šok z jejích činů nadále podporuje a s možnou výměnou své dcery do Ruska souhlasí.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák