Izrael se pokusí "zaplavit" Pásmo Gazy humanitární pomocí

Izrael se pokusí "zaplavit" Pásmo Gazy humanitární pomocí, která bude do této palestinské enklávy přicházet z více směrů a různými způsoby. Uvedla to dnes izraelská armáda prostřednictvím svého mluvčího Daniela Hagariho.

"Pokoušíme se tuto oblast zaplavit, zaplavit ji humanitární pomocí," uvedl Hagari na čtvrtečním tiskovém briefingu se zahraničními novináři. Jeho vyjádření přicházejí v době, kdy sílí mezinárodní tlak na Izrael v souvislosti s rostoucími obavami, že v Gaze vypukne hladomor.

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že do severní části enklávy vstoupilo celkem šest nákladních vozidel s pomocí od Světového potravinového programu (WFP) přes průchod v bezpečnostním oplocení známý pod označením "96. brána". V této části Gazy panuje obzvláště akutní nedostatek potravin.

Prohlášení armády přišlo poté, co šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Izrael před Radou bezpečnosti OSN z používání hladu jako válečné zbraně a z úmyslného blokování pozemních cest, které jsou nejefektivnějším způsobem, jak dostat potraviny ke statisícům Palestinců v Pásmu Gazy, kteří čelí hladomoru.

Borrell poznamenal, že situace v Gaze, kde žije 2,3 milionu Palestinců na území menším než Praha, je krizí způsobenou lidskou činností. Dodal, že když se něco podobného děje na Ukrajině, je odsouzeno, a stejně tak by mělo být i v případě Gazy, kde od října probíhá válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, jež je Západem označováno za teroristickou organizaci.

V úterý poprvé od 20. února doručil Světový potravinový program (WFP) pomoc na sever úzkého pobřežního pásu. Podle agentury AP je pro humanitární organizace velmi obtížné dostat se do těchto oblastí s pomocí.

Borrell také uvedl, že EU zatím čeká na výsledky vyšetřování izraelských obvinění, že se 12 zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) podílelo na útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
 
 Izraelské obranné síly (IDF) na kontrolním stanovišti na jihovýchodě Pásma Gazy v úterý neumožnily přejezd konvoje s humanitární pomocí, který směřoval na sever. Podle oznámení WFP byl konvoj následně vyrabován zoufalými lidmi.  

WFP informoval, že potravinový konvoj, složený z 14 nákladních vozů, čekal na kontrolním stanovišti Wádí Gaza tři hodiny. Poté, co konvoj změnil trasu, ho zastavil "velký dav zoufalých lidí", který podle WFP vyraboval přibližně 200 tun potravin.

Tento konvoj byl prvním od 20. února, kdy WFP zastavil dodávky pomoci do Pásma Gazy kvůli střelbě na konvoj a rabování nákladních automobilů. WFP tehdy situaci popsal jako úplný chaos a násilí v důsledku zkolabování občanského řádu.

WFP uvedl, že zkoumá všechny možnosti dodávek pomoci. Silniční spojení je však jediným způsobem, jak do Pásma Gazy dopravit velké množství potravin k odvrácení hladomoru.

Jordánské letectvo spolu s dalšími zeměmi minulé úterý shodilo z letadel šest tun jídla, což by mělo podle letectva postačit pro 20 000 obyvatel.

"Letecké dodávky jsou poslední možností, ale není možné odvrátit hladomor. Potřebujeme vstupní body na sever Pásma Gazy, které nám umožní dodat dostatek jídla pro půl milionu lidí v nouzi," prohlásil zástupce ředitele WFP Carl Skau.

I tři americká vojenská transportní letadla předminulou sobotu shodila první humanitární pomoc pro civilisty do Pásma Gazy. 

Podle stanice CNN bylo do palestinské enklávy shozeno 66 balíků, které obsahovaly 38 000 dávek potravinové pomoci.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy