Izrael se pokusí "zaplavit" Pásmo Gazy humanitární pomocí, která bude do této palestinské enklávy přicházet z více směrů a různými způsoby. Uvedla to dnes izraelská armáda prostřednictvím svého mluvčího Daniela Hagariho.
"Pokoušíme se tuto oblast zaplavit, zaplavit ji humanitární pomocí," uvedl Hagari na čtvrtečním tiskovém briefingu se zahraničními novináři. Jeho vyjádření přicházejí v době, kdy sílí mezinárodní tlak na Izrael v souvislosti s rostoucími obavami, že v Gaze vypukne hladomor.
Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že do severní části enklávy vstoupilo celkem šest nákladních vozidel s pomocí od Světového potravinového programu (WFP) přes průchod v bezpečnostním oplocení známý pod označením "96. brána". V této části Gazy panuje obzvláště akutní nedostatek potravin.
Prohlášení armády přišlo poté, co šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Izrael před Radou bezpečnosti OSN z používání hladu jako válečné zbraně a z úmyslného blokování pozemních cest, které jsou nejefektivnějším způsobem, jak dostat potraviny ke statisícům Palestinců v Pásmu Gazy, kteří čelí hladomoru.
Borrell poznamenal, že situace v Gaze, kde žije 2,3 milionu Palestinců na území menším než Praha, je krizí způsobenou lidskou činností. Dodal, že když se něco podobného děje na Ukrajině, je odsouzeno, a stejně tak by mělo být i v případě Gazy, kde od října probíhá válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, jež je Západem označováno za teroristickou organizaci.
V úterý poprvé od 20. února doručil Světový potravinový program (WFP) pomoc na sever úzkého pobřežního pásu. Podle agentury AP je pro humanitární organizace velmi obtížné dostat se do těchto oblastí s pomocí.
Borrell také uvedl, že EU zatím čeká na výsledky vyšetřování izraelských obvinění, že se 12 zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) podílelo na útoku Hamásu na Izrael ze 7. října.
Izraelské obranné síly (IDF) na kontrolním stanovišti na jihovýchodě Pásma Gazy v úterý neumožnily přejezd konvoje s humanitární pomocí, který směřoval na sever. Podle oznámení WFP byl konvoj následně vyrabován zoufalými lidmi.
WFP informoval, že potravinový konvoj, složený z 14 nákladních vozů, čekal na kontrolním stanovišti Wádí Gaza tři hodiny. Poté, co konvoj změnil trasu, ho zastavil "velký dav zoufalých lidí", který podle WFP vyraboval přibližně 200 tun potravin.
Tento konvoj byl prvním od 20. února, kdy WFP zastavil dodávky pomoci do Pásma Gazy kvůli střelbě na konvoj a rabování nákladních automobilů. WFP tehdy situaci popsal jako úplný chaos a násilí v důsledku zkolabování občanského řádu.
WFP uvedl, že zkoumá všechny možnosti dodávek pomoci. Silniční spojení je však jediným způsobem, jak do Pásma Gazy dopravit velké množství potravin k odvrácení hladomoru.
Jordánské letectvo spolu s dalšími zeměmi minulé úterý shodilo z letadel šest tun jídla, což by mělo podle letectva postačit pro 20 000 obyvatel.
"Letecké dodávky jsou poslední možností, ale není možné odvrátit hladomor. Potřebujeme vstupní body na sever Pásma Gazy, které nám umožní dodat dostatek jídla pro půl milionu lidí v nouzi," prohlásil zástupce ředitele WFP Carl Skau.
I tři americká vojenská transportní letadla předminulou sobotu shodila první humanitární pomoc pro civilisty do Pásma Gazy.
Podle stanice CNN bylo do palestinské enklávy shozeno 66 balíků, které obsahovaly 38 000 dávek potravinové pomoci.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák