Izrael udeřil na Írán kvůli jaderné hrozbě. Američané ale tvrdí, že Teherán o bombu neusiluje

Izrael podle svého politického vedení reaguje na přiblížení Íránu k „bodu, odkud již nemožno vrátit se zpět“ v jeho jaderném vývoji – cílem je zabránit Teheránu v dosažení jaderné zbraně. Izraelci dlouhodobě vnímají potenciální jaderné vyzbrojení Íránu jako přímou hrozbu pro svou národní existenci, vzhledem k opakovaným výrokům íránských vůdců o „zničení sionistického režimu“. 

Z pohledu Tel Avivu by íránská jaderná bomba mohla destabilizovat celý Blízký východ, rozpoutat regionální zbrojení a vytvořit z Teheránu neformálního hegemona, který by si mohl dovolit agresivnější politiku vůči Izraeli i dalším arabským státům.

Podle informací americké stanice CNN dospěly však americké zpravodajské služby k závěru, že Írán aktuálně aktivně neusiluje o vývoj jaderné zbraně. Dále uvádějí, že Teherán by potřeboval přinejmenším další tři roky k tomu, aby nejen dokončil vývoj jaderné hlavice, ale také vyvinul spolehlivé nosiče schopné zasáhnout cíle mimo region.

Tato rozdílná hodnocení vyvolávají otázky ohledně efektivity a strategické přiměřenosti izraelských útoků, které v posledních dnech zasáhly klíčové prvky íránské jaderné infrastruktury. Podle amerických analytiků však tyto údery vývoj jaderného programu zbrzdily pouze o několik měsíců – nikoliv o celé roky, jak tvrdí Izrael.

Jedním z hlavních cílů byla zařízení v Natanzu, která utrpěla značné škody. Naopak podzemní komplex ve Fordo zůstal nedotčen. Tento objekt se nachází hluboko pod horským masivem, což prakticky znemožňuje jeho zničení běžnými konvenčními prostředky. Efektivní zásah by vyžadoval použití speciálních průrazných bomb, které jsou ve výzbroji pouze Spojených států a lze je nasadit jen prostřednictvím strategických stealth bombardérů B-2.

„Izrael může narušit provoz íránských zařízení a znemožnit jejich fungování, ale pokud je chcete skutečně zničit, je to buď americký vojenský úder, nebo dohoda,“ uvedl bývalý vysoce postavený americký diplomat pro Blízký východ Brett McGurk. Výrok naznačuje, že konečné rozhodující karty drží ve svých rukou Washington.

Přímé zapojení americké armády však zatím prezident Donald Trump odmítá. „Nejsme do toho zapojeni. Je možné, že se zapojíme. Ale v tuto chvíli zapojeni nejsme,“ uvedl svého nedělního vystoupení. Na pondělním summitu G7 v Kanadě nicméně apeloval na Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu. „Začněte jednat, než bude pozdě,“ upozornil.

Spojené státy mezitím podnikají preventivní kroky. Do oblasti byl přesunut letadlový svaz s lodí USS Nimitz, a zároveň byla posílena obrana amerických základen v okolí Perského zálivu. Důvodem je obava z íránské odvety – Teherán již dříve avizoval, že v případě podpory Izraele ze strany Washingtonu může přistoupit k útokům na americké cíle v regionu.

Pod kódovým označením „Operation Rising  Lion“ nasadily Izraelské obranné síly (IDF) více než 200 letounů, které od minulého pátku zasáhly přes sto strategických cílů po celé zemi, od jaderných zařízení v Natanzu, až po vojenské základny, velitelství Revolučních gard a rezidence nejvyšších vojenských představitelů. Přitom hluboko zapuštěný komplex Fordo zůstal podle mezinárodních expertů i americké zpravodajské služby nedotčen – mimo dosah konvenčních střel.

V průběhu pátku až pondělí zahynulo podle íránských úřadů přes 224 osob, což dokládá poměrně vysokou civilní i vojenskou daň. Například izraelské bombardování zasáhlo stavbu íránské státní televize v Teheránu. Ještě předtím velení IDF vyzvalo k evakuaci stovek tisíc obyvatel Teheránu, jak informovala například stanice CBS News.