Izrael zveřejnil závěry vyšetřování. Ví, proč došlo k zabití humanitárních pracovníků

Izraelská armáda v pátek uvedla, že při vyšetřování pondělního útoku v Pásmu Gazy odhalila vážné chyby a porušení armádních postupů. V důsledku toho byli propuštěni dva důstojníci.

Podle vyšetřování se izraelské síly mylně domnívaly, že útočí na bojovníky hnutí Hamás, když drony zasáhly tři humanitární vozy organizace The World Central Kitchen (WCK), přičemž porušily standardní armádní postupy.

Izraelská armáda oznámila, že na základě vyšetřování propustila náčelníka státu bojové brigády s hodností plukovník a důstojníka palebné podpory s hodností major. Zároveň formálně pokárala další vysoce postavené důstojníky včetně generála jižního velení armády.

Zakladatel neziskové organizace WCK José Andrés, jejíchž sedm pracovníků zahynulo při izraelském náletu v Pásmu Gazy, tento týden obvinil Izrael, že při tomto incidentu jednal systematicky a cílil na "auto za autem".

Útok izraelských sil na konvoj neziskové organizace WCK si vyžádal životy sedmi humanitárních pracovníků. Oběti pocházely z Polska, Austrálie a Británie, jeden z mrtvých měl dvojí americko-kanadské občanství a útok si vyžádal i život jednoho palestinského pracovníka.

Andrés v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že při náletu, který Izrael označil za neúmyslný, nešlo o nedopatření nebo chybnou střelbu. Tvrdil, že Izraelci v době útoku věděli o pohybu humanitárních pracovníků.

"Tohle nebyla jen nešťastná situace, při které došlo ke shození bomby na nesprávné místo. I kdybychom se nekoordinovali (s izraelskou armádou), žádná demokratická země a žádná armáda nemůže útočit na civilisty a humanitární organizace," uvedl šéf WCK s tím, že proti konvoji s humanitární pomocí byly zřejmě podniknuty více než tři útoky.

Doporučené články

V úterý vyzval britský ministr zahraničí David Cameron Izrael k poskytnutí "úplného, transparentního vysvětlení" leteckého útoku v Pásmu Gazy. Objasnění situace žádají i další státy, uvedl server Sky News.

Cameron vyjádřil hluboké rozrušení nad zprávou o úmrtích a zdůraznil, že mezi oběťmi jsou i britští občané. Vyzval Izrael k rychlému vyšetření události a poskytnutí jasných informací o tom, co se stalo, s důrazem na ochranu humanitárních pracovníků.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová také vyjádřila smutek nad úmrtím australské humanitární pracovnice při útoku v Pásmu Gazy. Vláda Austrálie potvrdila ztrátu života této pracovnice a vyjádřila nejhlubší soustrast rodině a blízkým. Zároveň odsoudila izraelský útok.

Kyperský prezident Nikos Christodulidis žádal okamžité vyšetření smrti sedmi humanitárních pracovníků zabitých při útoku izraelské armády. Podle něj je organizace World Central Kitchen důležitým partnerem v poskytování potravinové pomoci Palestincům z Kypru.

Nálety izraelských sil v pondělí postihly konvoj WCK, který potvrdil úmrtí svých sedmi pracovníků. Mezi oběťmi byli pracovníci z Austrálie, Polska, Spojeného království, Kanady a USA, a také Palestinci.

Doporučené články

Polské ministerstvo zahraničních věcí také vyjádřilo "nejhlubší soustrast" rodině polského dobrovolníka zabitého při izraelském náletu v palestinském Pásmu Gazy a odsoudilo nerespektování mezinárodního humanitárního práva v oblasti.

"Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodině dobrovolníka, který doručoval humanitární pomoc palestinským obyvatelům v Pásmu Gazy. Polsko odsuzuje nerespektování mezinárodního humanitárního práva a ochrany civilistů včetně humanitárních pracovníků," napsalo polské ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski následně vyzval izraelského velvyslance ve Varšavě, aby podal "naléhavé vysvětlení" v souvislosti se zabitým polským dobrovolníkem.

Bílý dům vyjádřil hluboký zármutek v souvislosti s úmrtím pracovníků WCK. "Jsme zdrceni a hluboce znepokojeni tímto útokem," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost, Adrienne Watsonová na sociální síti X.

Dále zdůraznila, že je nezbytné chránit humanitární pracovníky, kteří zajišťují nezbytnou pomoc. Vyzvala Izrael, aby incident co nejdříve vyšetřil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý také vyjádřila soustrast rodinám a přátelům humanitárních pracovníků organizace WCK.

"Vzdávám hold pracovníkům WCK, kteří přišli v Gaze o život," uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Dodala, že WCK je důležitým partnerem při zmírňování utrpení lidí v Gaze a podílí se na dodávkách potravin přes námořní koridor.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell také odsoudil v úterý útok Izraele v Pásmu Gazy, při kterém zahynuli sedm humanitárních pracovníků, a žádá jeho prošetření. Zhrožení nad úmrtím humanitárních pracovníků vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez.  

"Odsuzuji tento útok a vyzývám k jeho vyšetření. Navzdory všem výzvám k ochraně civilistů a humanitárních pracovníků jsme svědky dalších nevinných obětí," napsal Borrell na sociální síti X.

Sánchez uvedl, že je "zděšen" ze smrti sedmi pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen (WCK). Zároveň vyjádřil soustrast zakladateli WCK šéfkuchaři Josému Andrésovi a jeho týmu. "Vaše solidarita, altruismus a závazek vůči těm, kteří to nejvíce potřebují, nás naplňuje hrdostí. Španělská vláda je s vámi," napsal Sánchez na X.

Andrés se narodil ve Španělsku, ale v současnosti je naturalizovaným občanem Spojených států. "Jsem zroněný a truchlím s pozůstalými a přáteli a celou naší rodinou WCK. Jsou to lidé, andělé, po boku kterých jsem sloužil na Ukrajině, v Gaze, v Turecku, na Bahamách, v Indonésii," reagoval Andrés. Zdůraznil, že izraelská vláda musí zastavit takové bezhlavé zabíjení.

Útok, avšak bez označení viníka, odsoudil i Peking. "Čína je proti všem činům, které ubližují civilistům, poškozují civilní objekty a porušují mezinárodní právo," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Izraelská armáda slíbila důkladné vyšetření incidentu a zjištění jeho okolností. Dodala, že spolupracuje s WCK na dodání potřebné pomoci Palestincům.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle svých slov mluvil se zakladatelem WCK Josém Andrésem a vyjádřil mu soustrast.

"Začneme vyšetřování, abychom tento vážný incident dále prozkoumali. To nám pomůže snížit riziko opakování podobné události," uvedl Hagari.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že humanitární pracovníci v Pásmu Gaze zahynuli při "neúmyslném zásahu" izraelských vojsk.

"Ve válce se to stává, budeme to vyšetřovat až do konce. Jsme v kontaktu s vládami a uděláme vše pro to, aby se to už neopakovalo," dodal izraelský premiér.

WCK se podílí na doručování potravinové pomoci do Pásma Gazy z Kypru a na výstavbě dočasného mola u pobřeží města Gaza, kde lze vyložit takový náklad.

Pásmo Gazy je momentálně téměř zcela uzavřeno, a nevládní organizace a OSN obviňují Izrael z bránění dodávkám humanitární pomoci, která je nezbytná pro 2,4 milionu obyvatel. Ti jsou převážně soustředěni v městě Rafah a jeho okolí v jižní části enklávy.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 54 minutami

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 6 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 6 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy