Izraelci jsou naštvaní. Trump nás zradil, tvrdí po uzavření dohody s Íránem

Ve společnosti panují obavy, že Írán po skončení konfliktu dokáže obnovit svou sílu v ještě větší míře než předtím, a panuje také nespokojenost s tím, že dohoda omezuje možnosti Izraele účinně bojovat proti hnutí Hizballáh v Libanonu.

Zklamání vyvolává skutečnost, že Izrael nedosáhl svých původně deklarovaných válečných cílů, mezi které patřila změna tamního režimu, likvidace íránského jaderného programu a zničení jeho balistických raket.

Zatímco na počátku konfliktu stál Washington pevně po boku svého spojence, na konci se Izrael ocitl na vedlejší koleji a čelí ostré kritice ze strany americké administrativy kvůli vysokému počtu civilních obětí během operací v Libanonu.

Tato situace staví do obtížné pozice premiéra Benjamina Netanjahua, který předtím jasně definoval cíle tažení a nyní musí voliče přesvědčit, že je stále schopen zajistit jejich bezpečnost.

Důvěra v jeho schopnosti byla přitom oslabena již dřívějšími událostmi, včetně útoku Hamásu z října 2023 a vleklého konfliktu v Pásmu Gazy, který zemi přinesl mezinárodní izolaci. V zemi se navíc v říjnu očekávají parlamentní volby, které opozice označuje za zásadní zlom pro budoucnost státu.

Názory na politické vedení zemi výrazně rozdělují, přičemž část veřejnosti Netanjahuovi vyčítá, že válečný stav využívá k prosazování kontroverzních zákonů a k udržení u moci, zatímco opomíjí domácí problémy jako inflaci či ceny bydlení. Přesto si premiér uchovává podporu části voličů, kteří ho stále považují za nejvhodnějšího lídra pro boj s Íránem.

Odborníci navíc upozorňují, že i přes politickou polarizaci sdílí většina židovských obyvatel shodu v klíčových otázkách, jako je tvrdý postup v oblasti bezpečnosti nebo skepse vůči možnosti dvoustátního řešení s Palestinci.