Izraelské snahy o obnovení vztahů tvrdě narazily. Libye chce kvůli jednání obvinit ministryni z vlastizrady

Libyjská ministryně zahraničí Najla al-Mangoushová přišla o svůj post po setkání se svým izraelským protějškem Elim Cohenem. Odvolal ji premiér Abdul Hamid Dbeibah, načež ji předal k vyšetřování po obvinění z velezrady.

Libye totiž oficiálně podporuje Palestinu a samostatný stát Izrael neuznává. Cohen navíc setkání s Mangoushovou ocenil jako „historicky první krok k navázání vztahů“.

Podle Cohena došlo k setkání náhodně v Římě. Diskutovali spolu „o velkém potenciálu vztahů mezi oběma zeměmi“, přiblížila britská stanice BBC. Oba diplomaté spolu údajně mimo jiné hovořili o izraelské pomoci v humanitárních otázkách, zemědělství, vodním hospodářství a důležitosti zachování židovského dědictví v Libyi. Na pořadu jednání tedy byla i obnova synagog a židovských hřbitovů.

Libyjské ministerstvo zahraničí ale zprávy o takových diskuzích popřelo a „absolutně“ odmítlo normalizaci vztahů mezi Tripolisem a Jeruzalémem. „Paní Mangoushová setkání se zástupci Izraele odmítla a to, co se odehrálo, bylo nepřipravené, náhodné setkání během schůzky na italském ministerstvu zahraničních věcí,“ prohlásil resort.

Po vydání zprávy BBC informovala o vzniku menších protestů, při kterých lidé zapalovali pneumatiky, blokovali silnice a mávali palestinskými vlajkami. Mezitím se Libye už po několik let zmítá v chaosu, jak připomíná britská stanice. Je rozdělená mezi prozatímní a mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu a konkurenční vládu na východě země, píše.

Izrael chce navazovat vztahy

Jeruzalém se nyní snaží o uznání své nezávislosti ze strany nepřátelských zemí, stejně tak s nimi hodlá navázat diplomatické vztahy. Tomuto postupu, který probíhá od roku 2020, se přezdívá „šarmantní ofenzíva“. Dosud se Izraelcům do určité míry zadařilo se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem.

Jako příklad zahřátí vztahů může působit fakt, že na konci roku Spojené arabské emiráty přistoupily na otevření přímé letové linky mezi oběma zeměmi, od té doby do Abú Dhabí proudí tisíce izraelských turistů ročně. Tehdy rovněž jeden z královských rodů ze SAE koupil izraelský fotbalový tým, který je „známý svým rasistickým vyhýbáním se arabským a muslimským hráčům,“ uvádí server Foreign Policy.

Do roku 2020 uzavřely oficiální vztahy s Izraelem pouze dvě země – Egypt roku 1979 a Jordánsko 1994. Palestinské vedení navazování vztahů odsuzuje a Palestinská samospráva tehdy na protest ukončila své předsednictví v zasedání Ligy arabských států, načež odvolala velvyslance ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu.

Velký podíl na těchto dohodách má i bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Jeho administrativa pomáhala uzavírat různé dohody a porušila tak dlouholetý konsenzus napříč arabskými státy. Většina arabských států v současné době k obnovení vztahů s Izraelem požaduje ukončení okupace palestinských území a nastolení dvoustátního řešení v hranicích z roku 1967, jak přibližuje server Al Džazíra.