Jak bude pokračovat válka na Ukrajině? Expertka nastínila čtyři scénáře

Maria Snegovaya, spolupracovnice v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), v rozhovoru pro The Naked Pravda popsala současnou situaci. Válka je nejkrvavější v Evropě od konce druhé světové války. Vyžádala si obrovské náklady na ukrajinské i ruské straně a konec není v dohledu.

Po počátečních neúspěších se Rusko adaptovalo na válku opotřebením jak na ekonomické, tak na vojenské frontě. V současné době dosahuje velmi pomalého postupu, přičemž na každý získaný čtvereční kilometr ztrácí 100 až 150 vojáků. Rusko má stále za cíl obsadit zbývající části Luhanské a Doněcké, případně i Chersonské a Záporožské oblasti.

Navzdory obrovským vojenským ztrátám a rostoucím ekonomickým nákladům Kreml stále věří ve vítězství ve válce opotřebením. Ruský politický systém není známý tím, že by upravoval své původní předpoklady, a je neschopný radikálně změnit svůj přístup a pohled na svět. Tedy pokud nečelí skutečně radikálním důsledkům, které by mu zabránily pokračovat.

Strategické cíle Moskvy se od začátku války nezměnily. Putin ve svých prohlášeních neustále odkazuje na „počátky konfliktu“, čímž naznačuje, že je nadále odhodlán revidovat mezinárodní bezpečnost, omezit suverenitu Ukrajiny a provést „denacifikaci“ a demilitarizaci.

Rusko si sice na financování války „půjčuje z vlastní budoucnosti“, ale podle Snegovayi má stále dostatek zdrojů na to, aby válku udrželo alespoň další dva až tři roky, pokud nedojde k dramatickým změnám. Ekonomický růst, který Kreml vyvolal utrácením v oblasti vojensko-průmyslového komplexu, se pravděpodobně změní ve stagnaci, nebo dokonce recesi.

Země však může pokračovat ve výrobě tanků, raket a dronů. Ze sociálního hlediska je ruská veřejnost stále rezistentní a smířená s válkou, a to i přes odhadované miliony obětí. Jediný posun je rostoucí podpora mírových rozhovorů, která dosáhla zhruba dvou třetin respondentů. Tito lidé však chtějí pouze zmrazit konflikt na současných pozicích bez ústupků, což je pro Ukrajinu nepřijatelné.

Snegovaya nastínila čtyři nejpravděpodobnější scénáře vývoje války, které analyzuje ve své zprávě.

Ruský průlom a kolaps ukrajinské armády

Tento scénář by nastal v případě drastického snížení západní podpory, které by dalo Rusku významnou výhodu. Kreml na tento vývoj aktivně sází, ale v současné době to není pravděpodobné, protože si Evropa uvědomila, že válka představuje existenční riziko pro celou evropskou bezpečnost.

Dlouhotrvající konflikt nízké intenzity (Věčná válka)

Tento scénář je považován za jeden z nejpravděpodobnějších. Předpokládá se stabilizace fronty bez rozhodujících ofenzív. Rusko by přešlo k terorizování Ukrajiny primárně prostřednictvím leteckých úderů. Dlouhodobým cílem by bylo zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO a EU a přeměnit ji na „stav limbu“ se slabou ekonomikou.

Dohoda o příměří

K tomu by došlo pouze v případě výrazně zvýšeného tlaku na Rusko a domácí změny. Vyžadovalo by to závažnou ekonomickou krizi, která by podkopala morálku a donutila Putina k ústupkům. Kyjev by musel „eskalovat, aby deeskaloval“, například zintenzivněním útoků dronů na ruské rafinerie.

Úplná mírová dohoda

Tento scénář je nejméně pravděpodobný, protože by vyžadoval velkou krizi uvnitř Ruska, podobnou situacím předcházejícím kolapsu režimů nebo revolucím. Vyžadovalo by to hluboký ekonomický šok, po němž by se nespokojenost veřejnosti obrátila proti režimu. Možnost by se zvýšila i s přirozeným úmrtím agresivního vůdce – tedy Vladimira Putina.