Jak mohou střely Tomahawk změnit poměr sil ve válce na Ukrajině?

Střela Tomahawk je řízená střela s plochou dráhou letu a proudovým motorem, která se navádí pomocí palubního GPS systému a je vyrobena americkou firmou Raytheon. Používají ji armády USA, Spojeného království, Austrálie a Nizozemska. Její cena se pohybuje kolem 1,3 milionu dolarů.

Tato střela je dlouhá asi šest metrů a nese hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. Nejnovější varianty mají schopnost „kroužit“ v blízkosti cíle a mohou být během letu přeprogramovány, což umožňuje dynamický výběr cíle. Obranný analytik profesor Michael Clarke uvedl, že se jedná o velmi flexibilní zbraň, jelikož o cíli se lze rozhodnout až těsně před zásahem.

Střely Tomahawk létají podzvukovou rychlostí a ve velmi nízké výšce, což je činí obtížně zjistitelnými pozemním radarem, dokonce i v silně chráněném vzdušném prostoru. Jsou také proslulé svou extrémní přesností. Pro Ukrajinu je klíčový jejich dolet, který je asi 1500 mil, tedy přibližně 2400 kilometrů. To by Kyjevu masivně rozšířilo škálu potenciálních cílů v Rusku.

V současnosti Ukrajina používá střely Storm Shadow z Británie a ATACMS z USA, jejichž dosah je pouze 150–200 mil, což omezuje jejich využití jen na cíle blízko ukrajinských hranic. Tomahawky se standardně odpalují z lodí nebo ponorek, avšak Ukrajina by je pravděpodobně potřebovala odpalovat z pevniny. Spojené státy disponují odpalovacím systémem Typhon, který tuto schopnost má, ovšem není jasné, jestli by byl součástí případné dohody.

Rakety Tomahawk byly poprvé nasazeny ve válce v Zálivu v roce 1991 a naposledy je britské a americké námořnictvo použilo k útoku na cíle rebelů Hútíů v Jemenu. Foreign korespondent Alistair Bunkall ze Sky News uvedl, že by Tomahawky byly „velmi cennou zbraní“, i když by pravděpodobně nebyly takovým „game-changerem“, jak někteří doufají. Jejich hlavní výhodou by byla masivní palebná síla pro útoky na klíčovou ruskou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska.

Profesor Clarke předpokládá, že by se Tomahawky primárně využily k ničení dopravních uzlů a ruských záložních sil těsně za frontou. Mezi pravděpodobné cíle by patřily ropné sklady, seřaďovací nádraží, kolony stojících vozidel, a také továrny na výrobu bezpilotních letounů, které pustoší ukrajinské nebe.

Podle profesora Clarka by byl útok na Moskvu „zbytečný“ a „pošetilý“, pokud by nešlo o politické gesto s možnými negativními následky. Poukazuje na to, že pravidelná prohlášení Ruska k Tomahawkům svědčí o jejich znepokojení. Dodal, že Rusové se Tomahawků obávají, protože nesou poměrně těžkou hlavici, jsou přesné a těžko se proti nim brání. Ukrajinci by je mohli účinně použít k narušení plíživé ofenzívy, kterou Rusko vede po celý rok.

Mluvčí Vladimira Putina uvedl, že Tomahawky nezmění frontovou linii na Ukrajině, ale připustil, že celá záležitost je „extrémně znepokojivá“ a znamenala by „vážnou eskalaci“. Dmitry Peskov varoval, že některé varianty Tomahawků mohou nést jaderné hlavice, což by Rusko muselo brát v úvahu, pokud by byly odpáleny na jeho území.

Peskov zdůraznil, že pokud by na Rusko letěla střela s dlouhým doletem, a Moskva by věděla, že by mohla být jaderná, museli by na to reagovat. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv rovněž varoval před potenciálně nebezpečnými důsledky a doufal, že jde pouze o „další prázdnou hrozbu“ ze strany amerického lídra.

Existují spekulace, že by Trump mohl dodání střel schválit již v pátek, kdy Washington navštíví Volodymyr Zelenskyj. Prezident si však ponechal i možnost hrozbu nechat v záloze. Vyjádřil obavy, že dodání raket by mohlo eskalovat válku a výrazně zvýšit napětí mezi oběma jadernými mocnostmi.

Trump novinářům v letadle cestou do Izraele řekl, že zvažuje ultimátum, jelikož ho unavuje neochota Ruska ukončit válku. Prezident uvedl, že by mohl říct: „Podívejte, pokud se tato válka neukončí, pošlu jim Tomahawky.“ Nazval Tomahawk „neuvěřitelnou zbraní“, kterou Rusko „nepotřebuje“.

Dodal, že je „vhodné o tom mluvit“, a že by je mohl poslat, pokud by se válka nevyřešila, ale zároveň by tak učinit nemusel. Alistair Bunkall se domnívá, že pokud by Trump dodání raket schválil, bylo by to „diplomaticky obrovské“. Navazovalo by to na jeho obrat na Valném shromáždění OSN, kde naznačil, že Ukrajina by mohla válku vyhrát a získat zpět všechna ztracená území.

Volodymyr Zelenskyj označil získání střel za „významné“ a naznačil, že již prezidentovi sdělil představu o požadovaném počtu raket. Uvedl, že se s Trumpem sejde, jelikož o některých věcech nelze mluvit po telefonu. Známkou blížící se dohody by mohla být i středeční schůzka ukrajinských představitelů s výkonnými pracovníky amerických zbrojních firem, včetně Raytheonu, výrobce Tomahawků.