Jak na Ukrajině bojují lékaři o životy pacientů? Chirurgové někdy operují s baterkami

Oleh Duda je chirurg, který se ve lvovské nemocnici věnuje péči o pacienty s rakovinou. Nedávno byl uprostřed složité a nebezpečné operace, když uslyšel v blízkosti výbuchy. O chvíli později zhasla světla. Neměl jinou možnost než pokračovat v práci s čelovou svítilnou. Za tři minuty naskočil generátor a světla se znovu rozsvítila, působilo to však jako věčnost, napsala agentura AP.

"Ty osudné minuty mohly stát pacienta život," prohlásil Duda o chirurgickém zákroku z 15. listopadu, kdy pacientovi operoval jednu z hlavních tepen. Rusko tehdy spustilo další raketovou palbu na ukrajinskou energetickou síť a poškodilo téměř 50 procent energetických zařízení v zemi. Výpadek v dodávkách elektrického proudu postihl rovněž západoukrajinský Lvov.

Ničivé údery, které pokračovaly i minulý týden a opět uvrhly zemi do temnoty, narušily systém zdravotní péče, už tak poznamenaný roky korupce, špatným hospodařením, pandemií covidu-19 a devíti měsíci války. Plánované operace se odkládají, záznamy o pacientech nejsou kvůli výpadkům internetu k dispozici a zdravotníci museli při vyšetření pacientů v potemnělých místnostech používat baterky.

Minulý týden kyjevský kardiologický ústav zveřejnil na své facebookové stránce video, na němž chirurgové operují srdce dítěte, přičemž jediné světlo jim poskytovaly čelové svítilny a svítilna na baterie. "Radujte se, Rusové, na stole leží dítě a během operace úplně zhasla světla," komentuje situaci na videu ředitel institutu a lékař Borys Todurov. "Teď zapneme generátor - bohužel to bude trvat několik minut," dodal.

Útoky zasáhly nemocnice a ambulantní zdravotnická střediska také na jihovýchodě Ukrajiny. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden uvedla, že od 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, do 23. listopadu ověřila nejméně 703 útoků na zdravotnická zařízení. Moskva vytrvale odmítá obvinění, že se zaměřuje na civilní zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden opět trval na tom, že Rusko cílí pouze na objekty "přímo či nepřímo související s vojenskou silou".

Jenže zrovna minulý týden při úderu na porodnici v nemocnici ve městě Vilňansk v Záporožské oblasti na jihovýchodě země zahynul novorozenec a dva lékaři byli těžce zraněni. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynuli dva lidé poté, co ruské síly ostřelovaly polikliniku.

Duda mezitím popsal ze Lvova, že výbuchy byly tak blízko nemocnice, až "se třásly stěny" a lékaři i pacienti museli sejít do krytu ve sklepě - což se děje pokaždé, když se rozezní sirény. Nemocnice, která se specializuje na léčbu rakoviny, provedla ten den pouze deset ze 40 plánovaných operací.

V nedávno osvobozeném jihoukrajinském Chersonu, který se po ústupu Ruska ocitl bez proudu, představují skutečnou výzvu pro tamní zdravotníky zastavené výtahy. Musejí snášet nepohyblivé pacienty dolů po schodech obytných domů a pak je zase vynášet nahoru na operační sály. Lékaři ve městě, kde se koncem listopadu začíná stmívat po 16. hodině, používají čelové svítilny, světla z telefonů a baterky. V některých nemocnicích nefunguje klíčové vybavení.

Minulé úterý ruské údery na město zranily třináctiletého Artura Voblikova a lékaři mu museli amputovat ruku. Zdravotníci nesli mladíka temnými schodišti dětské nemocnice na operační sál v šestém patře. "Nefungují dýchací přístroje, nefunguje rentgen... Je tu jen jeden přenosný ultrazvuk a ten neustále přenášíme," popisuje lékaři Volodymyr Mališčuk, vedoucí chirurgického oddělení dětské nemocnice v Chersonu.

Generátor, který dětská nemocnice používá, se minulý týden porouchal a zdravotnické zařízení zůstalo hodiny bez dodávek energie. Lékaři balí novorozence do přikrývek, protože nefunguje topení, přibližuje zástupkyně vedoucího oddělení intenzivní péče Olha Piljarská. Podle lékařky Maji Mendelové ztěžuje nedostatek tepla i operace. "Nikdo nepoloží pacienta na operační stůl, když jsou teploty pod nulou," uvedla.

Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško v pátek řekl, že se neplánuje uzavření žádné z nemocnic v zemi, ať už bude situace jakkoli špatná. Úřady podle něj nicméně budou "optimalizovat využití míst a kumulovat vše nezbytné v menších prostorách" kvůli snazšímu vytápění. Do všech ukrajinských nemocnic byly podle něj dodány dieselové nebo plynové generátory a v nadcházejících týdnech dostanou dalších 1100 generátorů, které poslali západní spojenci. V současné době mají podle ministra nemocnice dostatek paliva na sedm dní. Potřebné jsou však podle něj další záložní generátory. Generátory jsou navrženy tak, aby fungovaly krátkou dobu - tři až čtyři hodiny, ale výpadky proudu mohou trvat až tři dny, řekl Ljaško.

Na nedávno znovudobytých územích se zdravotnický systém vzpamatovává z několikaměsíční ruské okupace. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské síly z uzavření zdravotnických zařízení v Chersonské oblasti a rabování zdravotnického vybavení - dokonce i sanitek. Lékařka Olha Kobevková, která se nedávno vrátila z osvobozených míst Chersonské oblasti, kam přivezla humanitární pomoc, se vyjádřila podobně jako Zelenskyj. "Rusové ukradli ze zdravotnických zařízení dokonce i ručníky, přikrývky a obvazy," uvedla.

V Kyjevě většina nemocnic funguje jako obvykle, přičemž se částečně spoléhají na generátory. Menší soukromé ordinace a zubařské kliniky mají ovšem při poskytování péče pacientům obtíže. Kyjevský zubař Viktor Turakevič musí přesouvat i naléhavé termíny, protože výpadky proudu v ordinaci trvají nejméně čtyři hodiny denně a objednaný generátor dorazí až za několik týdnů.

Výpadky proudu také ztížily přístup k on-line záznamům pacientů a systém ministerstva zdravotnictví, který uchovává všechna data, byl nedostupný, popsala Kobevková, která pracuje v západoukrajinském městě Černivci. Duda poznamenal, že tři lékaři a několik zdravotních sester z jeho nemocnice odjelo léčit ukrajinské vojáky na frontu. "Válka zasáhla každého lékaře na Ukrajině, ať už na západě nebo na východě, a míra bolesti, které denně čelíme, je těžko měřitelná," řekl Duda.

WHO minulý týden uvedla, že ukrajinský zdravotnický systém čelí "dosud nejtemnějším dnům války". Děje se tak v době rostoucí energetické krize, nástupu chladného zimního počasí a dalších problémů. "Letošní zima ohrozí životy milionů lidí na Ukrajině," prohlásil šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Předpověděl, že další dva až tři miliony lidí mohou opustit své domovy ve snaze najít teplo a bezpečí, přičemž budou čelit zdravotním obtížím včetně respiračních infekcí, jako je covid-19, zápal plic a chřipka.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině lékaři operace

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 2 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy