Jak se žije ve vybombardovaném Mariupolu? Lidí mrznou v bytech bez topení a oken s ledovou vodou

Ruské síly na jaře přes dva měsíce intenzivně Mariupol bombardovaly, než ho v květnu plně ovládly. Asi 90 procent bytových a 60 procent rodinných domů bylo přitom zničeno nebo zcela podlehlo zkáze. I tak ve městě dál v hrozných podmínkách zůstává asi 100.000 lidí z původního bezmála půl milionu. Mnozí nemají elektřinu, vytápění, tekoucí vodu, kanalizaci nebo okna.

"Náš dům to nejvíc zničilo 5. března a pak ještě 11. a 12. března, dohromady byl zasažen devatenáctkrát. Když nad mým bytem 5. března vybuchla střela, tak jsem přišel o skla v oknech. Dnes (1. prosince, pozn. ČTK) je 281. den od začátku bojů. V našem domě se absolutně nic neopravilo," popisuje Andrij Zonder, který je domovník v bytovém domě číslo 66 na ulici Morskij bulvar. Zkázu domu dokládá na fotografiích z listopadu, na nichž jsou vidět zející díry na místě oken a rozbitá střecha.

"V domě je opravdu zima. Lidé jsou nemocní, já také. Dneska v noci jsem zasenespal, ve čtyři hodiny ráno foukal silný vítr, který strhl z oken fólie. V domě byly tři stupně nad nulou," říká Andrij. Na schůzích s vedením města mu bylo řečeno, že do 10. října úřady zajistí opravu zdí, střechy a dveří a oken ve společných prostorách. Nic takového se ale nestalo. Teploty ve městě přitom už tento týden padají pod bod mrazu.

"Kvůli dírám ve střeše nám zatéká do bytů mezi 12. a 8. patrem. Šestnáct bytů v našem domě prakticky visí ve vzduchu - není kam zasadit okna, protože zdi prostě nejsou," zdůrazňuje Andrij. Obyvatelé části města, kde dům stojí, byli podle něj na jaře v extrémně těžké situaci. Rusové tuto oblast totiž označili za takzvanou červenou zónu, což znamenalo, že do ní nikoho nepouštěli, ani zdravotníky, a nikoho nenechávali odjet. Zóna, která sahala až k ocelárnám Azovstal, kde se opevnili obránci Mariupolu, byla také na palebné linii.

V Andrijově domě žije asi 50 lidí. Někteří chodí na pár dní ke známým, aby se ohřáli, umyli nebo si vyprali. "V našem domě to nejde. Byty jsou vymrzlé, voda ledová, těžko se v ní pere v ruce," říká.

Ani Nadě a její rodině s opravami jejich zničeného rodinného domu nikdo nepomohl. "Když jsme vylezli ze sklepa, kde jsme se ukrývali před ostřelováním, neměli jsme okna, dveře ani plot. Střecha byla zničená. Doteď jsme samozřejmě něco vlastními silami vyspravili, nikdo nám ale nepomohl. Látáme, upevnili jsme dveře. Ze sedmi oken nám chybí čtyři, natáhli jsme místo nich voskované ubrusy," popisuje Naďa. Rodině se podařilo obnovit v domě kamna, a tak alespoň topí dřevem.

Ne všichni Nadini sousedé ale mají takové štěstí. "Ostatní mrznou. Dřevo ani uhlí nikdo nenabízí, hodně lidí si je koupit nemůže. Všichni ve čtvrti měli domy s plynovým vytápěním, ale teď není čím topit. Navíc nemají okna a nemá cenu vytápět venek. Lidi se porůznu schovávají, aby se nějak udrželi naživu," popisuje.

O dění ve čtvrti s rodinnými domy se podle Nadi úřady nestarají a humanitární pomoc do ní nevozí. "Byla tu nějaká polní kuchyně v květnu, to bylo všechno. Pak řekli, že lidi se chovají necivilizovaně, a přestali ji vozit. Ale jak se mají lidi chovat, když jsme si nemohli koupit ani chleba?" stěžuje si.

Dosud není jasné, kolik lidí v Mariupolu od začátku války zemřelo. Kyjev ale v květnu uváděl, že tam zahynulo nejméně 25.000 lidí. O aktuálním vzhledu města si lze udělat představu ze satelitních snímků společnosti Maxar Technologies zveřejněných ruským servisem BBC.