Jak skončí válka na Ukrajině? Přenechání Krymu Rusku by mohlo destabilizovat Evropu

Válka na Ukrajině nemůže skončit uznáním Krymu jako ruského území. Mezinárodní přijetí ruské okupace Krymu výměnou za ukončení války by podle analýzy serveru National Interest poškodilo zájmy Spojených států i Evropy a destabilizovalo by východní Evropu. 

Jakákoli spravedlivá a trvalá mírová dohoda o ukončení konfliktu na Ukrajině musí zahrnovat Krym osvobozený od ruské okupace, což je klíčové pro regionální mír a bezpečnost.

Pod kontrolou Vladimira Putina by Krym proměnil Černé moře v ruské jezero, což by odřízlo Kavkaz a Střední Asii od Evropy, přímo ohrozilo členské státy NATO jako Rumunsko a Bulharsko a znemožnilo propojení mezi Baltským a Černým mořem.

Takový scénář by ohrozil Oděsu a celé jižní pobřeží Ukrajiny, čímž by vytvořil podmínky pro nekončící konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem motivovaný otázkami národní bezpečnosti, suverenity a hrdosti. Ruská kontrola Krymu by znamenala návrat ke staleté historii násilí a regionální nestability, kde by se různé mocnosti střetávaly o přístup k Černému moři.

Putinův režim, který čelí ekonomickým problémům a ztrátám na bojišti, se může snažit vyjednat příměří, které by zachovalo jeho zisky. Nicméně ponechání Krymu pod ruskou kontrolou by bylo strategickou chybou, která by oslabila transatlantické vazby a ohrozila energetickou nezávislost Evropy.

Krym má klíčovou geografickou polohu, která umožňuje kontrolovat severní polovinu Černého moře, od Gruzie po Rumunsko. Toto strategické postavení posiluje ruský vliv v Moldavsku, Gruzii, Kavkazu a blokuje ukrajinský přístup k moři.

Ruská dominance v oblasti by také ohrozila evropské projekty, jako je rozvoj offshore těžby plynu v Rumunsku nebo energetické a digitální propojení mezi Černým a Baltským mořem. Iniciativa Tří moří, klíčová pro ekonomickou prosperitu a bezpečnost východní Evropy, by se stala neproveditelnou. Ruské síly by mohly sabotovat evropské podmořské kabely v Černém moři, podobně jako hrozí v Baltském moři.

Ruská kontrola Krymu by také destabilizovala Moldavsko, kde by mohla posílit proruské síly v Podněstří a ohrozit rumunské hranice. Ostrov Zmijí, klíčový bod u delty Dunaje, by mohl být znovu ohrožen, což by Rusku umožnilo blokovat Dunaj, druhou největší námořní cestu do Černého moře. Tento vývoj by přímo ohrozil Ukrajinu, Moldavsko i Rumunsko, zatímco americké jednotky v regionu by se ocitly pod rostoucím tlakem.

Turecko, které dosud hrálo ambivalentní roli, musí uznat, že ruská hegemonie v Černém moři představuje větší hrozbu než přítomnost NATO. Jakákoli dohoda, která ponechává Krym pod kontrolou Ruska, by povzbudila další expanzi Moskvy a vedla by k novým konfliktům, čímž by zvýšila riziko přímé účasti NATO.

Pro Spojené státy by taková dohoda představovala strategický omyl srovnatelný s chaotickým odchodem z Afghánistánu. Historie ukazuje, že appeasement agresorů, jako bylo ustoupení Hitlerovi v Mnichově, má katastrofální následky.

Prezident Trump, pokud se vrátí do úřadu, by měl odmítnout jakoukoli krátkozrakou dohodu, která by ponechala Krym pod ruskou kontrolou, a měl by se zasadit o jeho osvobození. Krym by mohl být klíčem k transformaci regionu na oblast míru a prosperity, podporovanou americkým průmyslem a vizí, podobnou Marshallovu plánu po druhé světové válce.

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Krym

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 7 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 8 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 9 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 10 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 11 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy