Klíčové zásoby amerických zbraní zůstávají vyčerpány a v případě pokračování úderů proti Íránu v současném tempu se dostanou pod ještě intenzivnější tlak. Prezident Donald Trump v pátek zopakoval, že příměří v tomto konfliktu skončilo. Odborníci pro televizi CNN uvedli, že tato situace s výzbrojí by mohla ovlivnit schopnost americké armády vést případnou budoucí válku s Čínou nebo Severní Koreou.
Podle Marka Canciana, vysloužilého plukovníka námořní pěchoty a obranného analytika z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), by pokračování bojů v tempu z posledních pěti dnů snížilo zásoby natolik, že by v indo-pacifickém regionu vznikla nová, vyšší úroveň rizika. Michael O'Hanlon z Brookings Institution potvrdil, že zásoby jsou bezpochyby nižší, než by bylo žádoucí. Počáteční fáze konfliktu s Íránem, označovaná jako operace Epic Fury, stála americkou armádu tisíce klíčových střel určených pro přesné údery dlouhého dosahu a pro obranu před nepřátelskými vzdušnými a raketovými útoky.
Do dubna, kdy skončily plnohodnotné boje mezi USA a Íránem, Pentagon podle analýzy CSIS spotřeboval nejméně polovinu svých protiraketových střel systému THAAD, téměř polovinu protivzdušných střel systému Patriot a přibližně 30 % střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Příměří sice přineslo úlevu, protože následné údery nízké intenzity vyžadovaly méně munice, ale tempo doplňování klíčových střel je nízké. Podle Canciana Pentagon v současném fiskálním roce dostává přibližně 15 nových střel Tomahawk a 20 střel Patriot měsíčně, přičemž na rok 2026 nejsou předpovězeny žádné dodávky střel THAAD. CSIS odhaduje, že obnova těchto zásob na úroveň před válkou potrvá tři nebo více let.
Elaine McCusker z American Enterprise Institute (AEI) uvedla, že časová osa pro doplnění munice se bude většinou měřit v letech, u většiny typů v rozmezí dvou až pěti let. Odborník na obranné zakázky John Ferrari z AEI upozornil, že Kongres od začátku války nevyčlenil na náhradu jediné střely ani dolar, takže proces spoléhá pouze na běžné, pomalé roční mírové mechanismy. Bílý dům sice nedávno formálně požádal zákonodárce o dodatečné finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s konfliktem v Íránu, opatření však čelí složité cestě Kongresem.
Představitel Pentagonu sdělil CNN, že ministerstvo usiluje o rychlé rozšíření obranné průmyslové základny. Trump v červnu aktivoval zákon o obranné výrobě s cílem odstranit byrokratické překážky a urychlit produkci střel, přičemž ministerstvo obrany uzavřelo dohody s výrobci na rozšíření jejich výrobních linek. Podle Canciana je tento krok užitečný, ale jeho dopad bude malý a rozšíření výrobních kapacit vyžaduje čas. Tlak na americké výrobní linky by mohly zmírnit také licenční dohody umožňující zemím jako Německo a Ukrajina domácí výrobu střel Patriot. Trump oznámil udělení licence pro Ukrajinu ve čtvrtek na okraji summitu NATO v Turecku, avšak tyto dohody postupují pomalu. Japonsko potřebovalo na stavbu továrny na Patrioty tři roky a Německo od zahájení prací v roce 2022 dosud nevyrobilo žádnou střelu.
Zásoby jiných střel, jako jsou Precision Strike Missile a Joint Air-to-Surface Standoff Missile, se podle analýzy CSIS obnoví rychleji a úrovně před válkou by měly dosáhnout v polovině až koncem roku 2027. Cancian varoval, že scénář konfliktu s Čínou není jediným rizikem při vysokém tempu spotřeby střel. Analytici se domnívají, že válečné plány se Severní Koreou vyžadují značné množství amerických střel jak k zasažení nepřátelských cílů, tak k obraně amerických sil a Soulu před masivními údery ze strany Pchjongjangu.
Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že americká armáda je nejmocnější na světě a má vše potřebné k provedení operací v čase a na místě, které si prezident zvolí. Dodal, že armáda úspěšně provedla několik operací napříč bojovými velitelstvími a zároveň zajistila, že si USA udržují hluboký arsenál schopností k ochraně lidí a zájmů. O'Hanlon z Brookings Institution se nedomnívá, že by schopnost USA odradit čínskou nebo severokorejskou agresi již utrpěla, ale varoval, že v určitém okamžiku by odrazující účinek mohl ochabnout. Tento bod je však podle něj neměřitelný a nepoznatelný, protože závisí především na psychologii protivníka.
Související
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké) , Írán
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Norský král Harald V. zemřel
před 1 hodinou
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 3 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Zdroj: Libor Novák