Jak USA povedou válku s Čínou nebo KLDR? Experti důrazně varují Bílý dům

Klíčové zásoby amerických zbraní zůstávají vyčerpány a v případě pokračování úderů proti Íránu v současném tempu se dostanou pod ještě intenzivnější tlak. Prezident Donald Trump v pátek zopakoval, že příměří v tomto konfliktu skončilo. Odborníci pro televizi CNN uvedli, že tato situace s výzbrojí by mohla ovlivnit schopnost americké armády vést případnou budoucí válku s Čínou nebo Severní Koreou.

Podle Marka Canciana, vysloužilého plukovníka námořní pěchoty a obranného analytika z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), by pokračování bojů v tempu z posledních pěti dnů snížilo zásoby natolik, že by v indo-pacifickém regionu vznikla nová, vyšší úroveň rizika. Michael O'Hanlon z Brookings Institution potvrdil, že zásoby jsou bezpochyby nižší, než by bylo žádoucí. Počáteční fáze konfliktu s Íránem, označovaná jako operace Epic Fury, stála americkou armádu tisíce klíčových střel určených pro přesné údery dlouhého dosahu a pro obranu před nepřátelskými vzdušnými a raketovými útoky.

Do dubna, kdy skončily plnohodnotné boje mezi USA a Íránem, Pentagon podle analýzy CSIS spotřeboval nejméně polovinu svých protiraketových střel systému THAAD, téměř polovinu protivzdušných střel systému Patriot a přibližně 30 % střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Příměří sice přineslo úlevu, protože následné údery nízké intenzity vyžadovaly méně munice, ale tempo doplňování klíčových střel je nízké. Podle Canciana Pentagon v současném fiskálním roce dostává přibližně 15 nových střel Tomahawk a 20 střel Patriot měsíčně, přičemž na rok 2026 nejsou předpovězeny žádné dodávky střel THAAD. CSIS odhaduje, že obnova těchto zásob na úroveň před válkou potrvá tři nebo více let.

Elaine McCusker z American Enterprise Institute (AEI) uvedla, že časová osa pro doplnění munice se bude většinou měřit v letech, u většiny typů v rozmezí dvou až pěti let. Odborník na obranné zakázky John Ferrari z AEI upozornil, že Kongres od začátku války nevyčlenil na náhradu jediné střely ani dolar, takže proces spoléhá pouze na běžné, pomalé roční mírové mechanismy. Bílý dům sice nedávno formálně požádal zákonodárce o dodatečné finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s konfliktem v Íránu, opatření však čelí složité cestě Kongresem.

Představitel Pentagonu sdělil CNN, že ministerstvo usiluje o rychlé rozšíření obranné průmyslové základny. Trump v červnu aktivoval zákon o obranné výrobě s cílem odstranit byrokratické překážky a urychlit produkci střel, přičemž ministerstvo obrany uzavřelo dohody s výrobci na rozšíření jejich výrobních linek. Podle Canciana je tento krok užitečný, ale jeho dopad bude malý a rozšíření výrobních kapacit vyžaduje čas. Tlak na americké výrobní linky by mohly zmírnit také licenční dohody umožňující zemím jako Německo a Ukrajina domácí výrobu střel Patriot. Trump oznámil udělení licence pro Ukrajinu ve čtvrtek na okraji summitu NATO v Turecku, avšak tyto dohody postupují pomalu. Japonsko potřebovalo na stavbu továrny na Patrioty tři roky a Německo od zahájení prací v roce 2022 dosud nevyrobilo žádnou střelu.

Zásoby jiných střel, jako jsou Precision Strike Missile a Joint Air-to-Surface Standoff Missile, se podle analýzy CSIS obnoví rychleji a úrovně před válkou by měly dosáhnout v polovině až koncem roku 2027. Cancian varoval, že scénář konfliktu s Čínou není jediným rizikem při vysokém tempu spotřeby střel. Analytici se domnívají, že válečné plány se Severní Koreou vyžadují značné množství amerických střel jak k zasažení nepřátelských cílů, tak k obraně amerických sil a Soulu před masivními údery ze strany Pchjongjangu.

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že americká armáda je nejmocnější na světě a má vše potřebné k provedení operací v čase a na místě, které si prezident zvolí. Dodal, že armáda úspěšně provedla několik operací napříč bojovými velitelstvími a zároveň zajistila, že si USA udržují hluboký arsenál schopností k ochraně lidí a zájmů. O'Hanlon z Brookings Institution se nedomnívá, že by schopnost USA odradit čínskou nebo severokorejskou agresi již utrpěla, ale varoval, že v určitém okamžiku by odrazující účinek mohl ochabnout. Tento bod je však podle něj neměřitelný a nepoznatelný, protože závisí především na psychologii protivníka.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) USA (Spojené státy americké) Írán

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

včera

Ratko Mladić

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

včera

včera

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

včera

včera

včera

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

včera

26. srpna 2026 22:31

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

26. srpna 2026 21:46

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

26. srpna 2026 20:32

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy