Klíčové zásoby amerických zbraní zůstávají vyčerpány a v případě pokračování úderů proti Íránu v současném tempu se dostanou pod ještě intenzivnější tlak. Prezident Donald Trump v pátek zopakoval, že příměří v tomto konfliktu skončilo. Odborníci pro televizi CNN uvedli, že tato situace s výzbrojí by mohla ovlivnit schopnost americké armády vést případnou budoucí válku s Čínou nebo Severní Koreou.
Podle Marka Canciana, vysloužilého plukovníka námořní pěchoty a obranného analytika z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), by pokračování bojů v tempu z posledních pěti dnů snížilo zásoby natolik, že by v indo-pacifickém regionu vznikla nová, vyšší úroveň rizika. Michael O'Hanlon z Brookings Institution potvrdil, že zásoby jsou bezpochyby nižší, než by bylo žádoucí. Počáteční fáze konfliktu s Íránem, označovaná jako operace Epic Fury, stála americkou armádu tisíce klíčových střel určených pro přesné údery dlouhého dosahu a pro obranu před nepřátelskými vzdušnými a raketovými útoky.
Do dubna, kdy skončily plnohodnotné boje mezi USA a Íránem, Pentagon podle analýzy CSIS spotřeboval nejméně polovinu svých protiraketových střel systému THAAD, téměř polovinu protivzdušných střel systému Patriot a přibližně 30 % střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Příměří sice přineslo úlevu, protože následné údery nízké intenzity vyžadovaly méně munice, ale tempo doplňování klíčových střel je nízké. Podle Canciana Pentagon v současném fiskálním roce dostává přibližně 15 nových střel Tomahawk a 20 střel Patriot měsíčně, přičemž na rok 2026 nejsou předpovězeny žádné dodávky střel THAAD. CSIS odhaduje, že obnova těchto zásob na úroveň před válkou potrvá tři nebo více let.
Elaine McCusker z American Enterprise Institute (AEI) uvedla, že časová osa pro doplnění munice se bude většinou měřit v letech, u většiny typů v rozmezí dvou až pěti let. Odborník na obranné zakázky John Ferrari z AEI upozornil, že Kongres od začátku války nevyčlenil na náhradu jediné střely ani dolar, takže proces spoléhá pouze na běžné, pomalé roční mírové mechanismy. Bílý dům sice nedávno formálně požádal zákonodárce o dodatečné finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s konfliktem v Íránu, opatření však čelí složité cestě Kongresem.
Představitel Pentagonu sdělil CNN, že ministerstvo usiluje o rychlé rozšíření obranné průmyslové základny. Trump v červnu aktivoval zákon o obranné výrobě s cílem odstranit byrokratické překážky a urychlit produkci střel, přičemž ministerstvo obrany uzavřelo dohody s výrobci na rozšíření jejich výrobních linek. Podle Canciana je tento krok užitečný, ale jeho dopad bude malý a rozšíření výrobních kapacit vyžaduje čas. Tlak na americké výrobní linky by mohly zmírnit také licenční dohody umožňující zemím jako Německo a Ukrajina domácí výrobu střel Patriot. Trump oznámil udělení licence pro Ukrajinu ve čtvrtek na okraji summitu NATO v Turecku, avšak tyto dohody postupují pomalu. Japonsko potřebovalo na stavbu továrny na Patrioty tři roky a Německo od zahájení prací v roce 2022 dosud nevyrobilo žádnou střelu.
Zásoby jiných střel, jako jsou Precision Strike Missile a Joint Air-to-Surface Standoff Missile, se podle analýzy CSIS obnoví rychleji a úrovně před válkou by měly dosáhnout v polovině až koncem roku 2027. Cancian varoval, že scénář konfliktu s Čínou není jediným rizikem při vysokém tempu spotřeby střel. Analytici se domnívají, že válečné plány se Severní Koreou vyžadují značné množství amerických střel jak k zasažení nepřátelských cílů, tak k obraně amerických sil a Soulu před masivními údery ze strany Pchjongjangu.
Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že americká armáda je nejmocnější na světě a má vše potřebné k provedení operací v čase a na místě, které si prezident zvolí. Dodal, že armáda úspěšně provedla několik operací napříč bojovými velitelstvími a zároveň zajistila, že si USA udržují hluboký arsenál schopností k ochraně lidí a zájmů. O'Hanlon z Brookings Institution se nedomnívá, že by schopnost USA odradit čínskou nebo severokorejskou agresi již utrpěla, ale varoval, že v určitém okamžiku by odrazující účinek mohl ochabnout. Tento bod je však podle něj neměřitelný a nepoznatelný, protože závisí především na psychologii protivníka.
Související
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké) , Írán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 2 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.
Zdroj: Libor Novák