Na začátku ruské invaze na Ukrajinu měla ukrajinská obrana na jihu země silnou početní nevýhodu. Zatímco Rusové měli na hranicích až 20 000 vojáků a 20násobnou převahu ve vybavení, Ukrajinu tehdy v Chersonské oblasti bránilo asi 1500 vojáků.
Generálmajor Andrii Sokolov, který byl na začátku invaze zástupcem velitele operačního velitelství Pivden a měl na starosti seskupení tamních vojsk, v rozhovoru pro server Ukrajinska Pravda přiznal, že Ukrajina měla silnou početní nevýhodu.
"Pivdenské seskupení vojsk bylo založeno na rotačním základu. To znamená, že někteří lidé byli později nahrazeni jinými lidmi. Pokud vezmeme v úvahu celkový počet bojových jednotek kombinovaných zbraní, v době invaze jsme měli asi 1500 lidí," řekl.
59. brigáda měla podle něj přibližně 1300 příslušníků. "Proč tak málo? Protože brigáda právě v prosinci opustila zónu operace společných sil a obnovovala svou bojeschopnost. Když byli přiděleni k naší skupině, proces obnovy ještě nebyl dokončen. Byli přesunuti na tréninkové hřiště Oleshky Sands. Personální obsazení této brigády bylo cca 60 %," vysvětlil.
Dělostřelecká jednotka byla podle něj také neúplná, protože dvě divize cvičily v Kyjevské oblasti a ženijní podpůrná skupina, takzvaní sapéři, byli také na cvičení. "Navíc bylo asi 250 lidí ve 137. praporu námořní pěchoty, který byl také z 50 % obsazen. A z těchto 250 lidí byli někteří branci, kteří se podíleli na stabilizačních operacích na hranici s Krymem," uvedl.
Podle Sokolova bylo přitom potřeba pokrýt úsek o délce až 200 kilometrů s pozorovacími stanovišti podél celé hranice. Jedna četa čítající 15-45 osob tak byla na pevnosti před mostem Chonhar, další četa byla na kontrolním stanovišti Kalanchak a další pevnost čety byla u vesnice Kairy.
Ve skutečnosti se tak v první den války v plném rozsahu postavily proti Rusům pouze tři pevnosti, což podle Sokolova rozhodně nestačilo. "Na Melitopolské frontě nebyly vůbec žádné síly. Poslal jsem tam svou rezervu, tankovou rotu, abych to nějak pokryl," dodal.
Během eskalace konfliktu přitom bylo v plánu mít na místě až dvě brigády, jednu na Chersonské frontě a jednu na frontě u Melitopolu. Jeden prapor pak měl sloužit jako předsunutá jednotka přímo na hranici. "Ale neměl jsem ani tyto síly, měl jsem jen jednu brigádu," svěřil se.
Sokolov uvedl, že situaci hlásil na velení, k posílení stavu armády na jihu ale nedošlo, zřejmě proto, že Ukrajina neměla dostatek majetku a personálu. Rusové tehdy zaměřili invazi na rozsáhlé území od Běloruska až po Krym. Sokolovovi tak zbylo pouhých 1500 vojáků.
Ukrajina přitom podle něj měla vypracovaný plán obrany. "Měly tam být čtyři brigádyy dvě mechanizované nebo kombinované zbrojní brigády a dvě brigády územní obrany. Čtyři brigády byly v plánu, ale ve skutečnosti byla jen jedna. To určitě nestačí," řekl Sokolov.
Sokolov podle svých slov dostal pod své velení Záporožskou 110. brigádu ukrajinských sil územní obrany, ale až na konci prvního dne války. Chersonskou brigádu nedostal nikdy, protože ani nebyla sestavena.
23. února dostal Sokolov od svých nadřízených rozkaz zaujmout obranná postavení. Na to ale podle něj obránci neměli dostatek času. "Obranná postavení v hloubce však byla prakticky jen na papíře," uvedl s tím, že 59. brigáda nikdy nedokázala dosáhnout svých obranných linií. Nebyl na to čas.
"Když jsem si uvědomil, že nestihnou dosáhnout svých obranných linií, protože nepřítel již aktivně postupoval, nařídil jsem, aby přešli do obrany tam, kde byli. To se částečně splnilo, ale pod tlakem nepřítele začala brigáda ustupovat na pravý břeh řeky Dněpr," vzpomíná Sokolov.
Podle něj čelili přesile o síle asi 25 praporových taktických skupin ruských útočníků, tedy zhruba 20 000 vojáků. Šlo o jednotky s dělostřelectvem, systémy protivzdušné obrany, zpravodajské, inženýrské a elektronické bojové jednotky.
Server uvádí, že proti obráncům Ukrajiny postupovala celá 22. armádní brigáda, minimálně 58. divize severokavkazské armády složená z vycvičených jednotek, a asi polovina 7. letecké útočné divize. K tomu mělo Rusko k dispozici dělostřelectvo, až 140 letadel a 60 vrtulníků a námořní síly Černomořské flotily.
Sokolov dodal, že nepřítel měl naprostou převahu jak v personálu, tak ve vybavení. Ukrajinská protivzdušná obrana navíc podle něj první den nejevila žádné známky života, takže ruští útočníci měli na jihu úplnou vzdušnou převahu.
Související
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
před 3 hodinami
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
před 3 hodinami
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
před 4 hodinami
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
před 5 hodinami
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
před 6 hodinami
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
před 7 hodinami
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
před 7 hodinami
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
před 8 hodinami
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
před 9 hodinami
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
před 10 hodinami
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
před 11 hodinami
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
před 11 hodinami
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
před 12 hodinami
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
před 13 hodinami
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
před 13 hodinami
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
před 15 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.
Zdroj: Libor Novák