Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Speciální vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a jeho zeť Jared Kushner se v úterý zúčastnili rozhovorů na vysoké úrovni s Putinem v Kremlu. Tím vyvrcholil týden intenzivní diplomacie, jelikož Trumpova administrativa se snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Rozhovory v ruském hlavním městě byly „velmi užitečné, konstruktivní a vysoce věcné,“ ale „kompromisní varianta nebyla nalezena,“ řekl novinářům po schůzce poradce pro zahraniční politiku a Putinův spolupracovník Jurij Ušakov.

Ušakov uvedl, že některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoliv je nutné o nich dále jednat. Jiné body však podle něj Rusku nevyhovují. „Práce bude pokračovat,“ dodal.

Mezi dřívějšími spornými body byly požadavky Kremlu, aby se Ukrajina formálně vzdala svého záměru vstoupit do NATO a aby Rusku postoupila území v regionu Donbas na východě Ukrajiny, které bylo Ruskem anektováno, ale dosud nebylo zcela dobyto.

Americká strana se k jednáním zatím veřejně nevyjádřila, ale před schůzkou panoval v USA „velký optimismus“ ohledně dosažení dohody k ukončení války, která trvá tři a půl roku, uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová.

Setkání mezi Putinem a Trumpem nebylo naplánováno a možný osobní rozhovor by „záležel na pokroku, kterého se nám podaří dosáhnout,“ řekl Ušakov.

Ukrajinští představitelé nadále odmítají maximalistické požadavky Ruska, které Kreml i nadále považuje za nepřekročitelné „červené linie“.

Ušakov potvrdil, že Putin a americká delegace projednávali během schůzky územní otázky, „bez kterých nevidíme řešení krize.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává komunikaci s americkým vyjednávacím týmem bezprostředně po jejich jednáních s Putinem. Konstatoval, že čeká na „signály“ od delegace ohledně výsledku schůzky.

„Obdržíme určité signály, a pokud signály budou fungovat – pokud to bude čestná hra s našimi partnery – pak se možná s americkou delegací velmi brzy setkáme,“ řekl Zelenskyj před jednáním.

Ukrajinský lídr také zmínil, že by byla vyslána delegace na vyšší úrovni, pokud by zprávy od Američanů signalizovaly možnost „globálních, ale rychlých rozhodnutí.“

Několik hodin před schůzkou Putin vydal varování, že ačkoliv Rusko neplánuje jít do války s Evropou, je „připraveno“ reagovat, pokud by ji Evropa iniciovala.

Putin dříve obvinil evropské lídry, že se snaží zablokovat mírovou dohodu navrženou USA tím, že „předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné,“ a naznačil, že evropští spojenci Ukrajiny jsou „na straně války.“ „Oni sami odmítli mírová jednání a překážejí prezidentu Trumpovi,“ dodal.

Ačkoliv Putin nevysvětlil své myšlenky podrobně, pravděpodobně odkazoval na údajné změny původního Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Ten byl USA předložen minulý měsíc a odmítnut Ukrajinou i jejími evropskými spojenci.

Následné setkání ukrajinských a amerických delegací v Ženevě vedlo ke změnám v návrhu, které jej učinily přijatelnějším pro Kyjev.

Nicméně, jen pár hodin před klíčovými rozhovory, Kreml zopakoval své stanovisko, že jakákoli mírová dohoda musí řešit to, co Rusko popisuje jako „počáteční příčiny“ nebo „základní důvody“ své invaze. To je zkrácený výraz pro dlouhý seznam požadavků, který zahrnuje zastavení rozšiřování NATO, uznání nárokované ruské kontroly nad okupovanými ukrajinskými regiony a faktický konec Ukrajiny jako suverénního státu.

Vysoký představitel NATO sdělil novinářům, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva byla ochotna učinit „smysluplné ústupky“ k ukončení války na Ukrajině. Představitel uvedl, že Rusko trvá na svých územních požadavcích a stále bude „usilovat o co největší oslabení vojenských schopností Ukrajiny, aby si připravilo cestu pro další agresi.“

Setkání Putina s delegací USA proběhlo poté, co se američtí představitelé a ukrajinská delegace sešli v neděli v Miami k rozhovorům, které ministr zahraničí Marco Rubio označil za „velmi produktivní“, ačkoli upozornil, že je stále potřeba další práce.

Witkoff a Kushner, který sice nemá oficiální vládní funkci v USA, ale znovu se stal klíčovou postavou v diplomatickém úsilí administrativy, byli spatřeni při procházce po moskevském Rudém náměstí s kremelským zástupcem Kirillem Dmitrijevem před jejich setkáním. O tom informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Dříve Witkoff a Dmitriev obědvali v moskevské restauraci ověnčené michelinskou hvězdou. Tam si pochutnali na kaviáru, křepelce, zvěřině a krabovi, sdělil ruskému listu Izvestija ředitel restaurace Maxim Romantsev.

Související

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Steve Witkoff Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 3 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy