Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Speciální vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a jeho zeť Jared Kushner se v úterý zúčastnili rozhovorů na vysoké úrovni s Putinem v Kremlu. Tím vyvrcholil týden intenzivní diplomacie, jelikož Trumpova administrativa se snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Rozhovory v ruském hlavním městě byly „velmi užitečné, konstruktivní a vysoce věcné,“ ale „kompromisní varianta nebyla nalezena,“ řekl novinářům po schůzce poradce pro zahraniční politiku a Putinův spolupracovník Jurij Ušakov.

Ušakov uvedl, že některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoliv je nutné o nich dále jednat. Jiné body však podle něj Rusku nevyhovují. „Práce bude pokračovat,“ dodal.

Mezi dřívějšími spornými body byly požadavky Kremlu, aby se Ukrajina formálně vzdala svého záměru vstoupit do NATO a aby Rusku postoupila území v regionu Donbas na východě Ukrajiny, které bylo Ruskem anektováno, ale dosud nebylo zcela dobyto.

Americká strana se k jednáním zatím veřejně nevyjádřila, ale před schůzkou panoval v USA „velký optimismus“ ohledně dosažení dohody k ukončení války, která trvá tři a půl roku, uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová.

Setkání mezi Putinem a Trumpem nebylo naplánováno a možný osobní rozhovor by „záležel na pokroku, kterého se nám podaří dosáhnout,“ řekl Ušakov.

Ukrajinští představitelé nadále odmítají maximalistické požadavky Ruska, které Kreml i nadále považuje za nepřekročitelné „červené linie“.

Ušakov potvrdil, že Putin a americká delegace projednávali během schůzky územní otázky, „bez kterých nevidíme řešení krize.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává komunikaci s americkým vyjednávacím týmem bezprostředně po jejich jednáních s Putinem. Konstatoval, že čeká na „signály“ od delegace ohledně výsledku schůzky.

„Obdržíme určité signály, a pokud signály budou fungovat – pokud to bude čestná hra s našimi partnery – pak se možná s americkou delegací velmi brzy setkáme,“ řekl Zelenskyj před jednáním.

Ukrajinský lídr také zmínil, že by byla vyslána delegace na vyšší úrovni, pokud by zprávy od Američanů signalizovaly možnost „globálních, ale rychlých rozhodnutí.“

Několik hodin před schůzkou Putin vydal varování, že ačkoliv Rusko neplánuje jít do války s Evropou, je „připraveno“ reagovat, pokud by ji Evropa iniciovala.

Putin dříve obvinil evropské lídry, že se snaží zablokovat mírovou dohodu navrženou USA tím, že „předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné,“ a naznačil, že evropští spojenci Ukrajiny jsou „na straně války.“ „Oni sami odmítli mírová jednání a překážejí prezidentu Trumpovi,“ dodal.

Ačkoliv Putin nevysvětlil své myšlenky podrobně, pravděpodobně odkazoval na údajné změny původního Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Ten byl USA předložen minulý měsíc a odmítnut Ukrajinou i jejími evropskými spojenci.

Následné setkání ukrajinských a amerických delegací v Ženevě vedlo ke změnám v návrhu, které jej učinily přijatelnějším pro Kyjev.

Nicméně, jen pár hodin před klíčovými rozhovory, Kreml zopakoval své stanovisko, že jakákoli mírová dohoda musí řešit to, co Rusko popisuje jako „počáteční příčiny“ nebo „základní důvody“ své invaze. To je zkrácený výraz pro dlouhý seznam požadavků, který zahrnuje zastavení rozšiřování NATO, uznání nárokované ruské kontroly nad okupovanými ukrajinskými regiony a faktický konec Ukrajiny jako suverénního státu.

Vysoký představitel NATO sdělil novinářům, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva byla ochotna učinit „smysluplné ústupky“ k ukončení války na Ukrajině. Představitel uvedl, že Rusko trvá na svých územních požadavcích a stále bude „usilovat o co největší oslabení vojenských schopností Ukrajiny, aby si připravilo cestu pro další agresi.“

Setkání Putina s delegací USA proběhlo poté, co se američtí představitelé a ukrajinská delegace sešli v neděli v Miami k rozhovorům, které ministr zahraničí Marco Rubio označil za „velmi produktivní“, ačkoli upozornil, že je stále potřeba další práce.

Witkoff a Kushner, který sice nemá oficiální vládní funkci v USA, ale znovu se stal klíčovou postavou v diplomatickém úsilí administrativy, byli spatřeni při procházce po moskevském Rudém náměstí s kremelským zástupcem Kirillem Dmitrijevem před jejich setkáním. O tom informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Dříve Witkoff a Dmitriev obědvali v moskevské restauraci ověnčené michelinskou hvězdou. Tam si pochutnali na kaviáru, křepelce, zvěřině a krabovi, sdělil ruskému listu Izvestija ředitel restaurace Maxim Romantsev.

Související

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Steve Witkoff Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

včera

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

včera

3. září 2026 22:02

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

3. září 2026 21:06

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy