Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Speciální vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a jeho zeť Jared Kushner se v úterý zúčastnili rozhovorů na vysoké úrovni s Putinem v Kremlu. Tím vyvrcholil týden intenzivní diplomacie, jelikož Trumpova administrativa se snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Rozhovory v ruském hlavním městě byly „velmi užitečné, konstruktivní a vysoce věcné,“ ale „kompromisní varianta nebyla nalezena,“ řekl novinářům po schůzce poradce pro zahraniční politiku a Putinův spolupracovník Jurij Ušakov.

Ušakov uvedl, že některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoliv je nutné o nich dále jednat. Jiné body však podle něj Rusku nevyhovují. „Práce bude pokračovat,“ dodal.

Mezi dřívějšími spornými body byly požadavky Kremlu, aby se Ukrajina formálně vzdala svého záměru vstoupit do NATO a aby Rusku postoupila území v regionu Donbas na východě Ukrajiny, které bylo Ruskem anektováno, ale dosud nebylo zcela dobyto.

Americká strana se k jednáním zatím veřejně nevyjádřila, ale před schůzkou panoval v USA „velký optimismus“ ohledně dosažení dohody k ukončení války, která trvá tři a půl roku, uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová.

Setkání mezi Putinem a Trumpem nebylo naplánováno a možný osobní rozhovor by „záležel na pokroku, kterého se nám podaří dosáhnout,“ řekl Ušakov.

Ukrajinští představitelé nadále odmítají maximalistické požadavky Ruska, které Kreml i nadále považuje za nepřekročitelné „červené linie“.

Ušakov potvrdil, že Putin a americká delegace projednávali během schůzky územní otázky, „bez kterých nevidíme řešení krize.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává komunikaci s americkým vyjednávacím týmem bezprostředně po jejich jednáních s Putinem. Konstatoval, že čeká na „signály“ od delegace ohledně výsledku schůzky.

„Obdržíme určité signály, a pokud signály budou fungovat – pokud to bude čestná hra s našimi partnery – pak se možná s americkou delegací velmi brzy setkáme,“ řekl Zelenskyj před jednáním.

Ukrajinský lídr také zmínil, že by byla vyslána delegace na vyšší úrovni, pokud by zprávy od Američanů signalizovaly možnost „globálních, ale rychlých rozhodnutí.“

Několik hodin před schůzkou Putin vydal varování, že ačkoliv Rusko neplánuje jít do války s Evropou, je „připraveno“ reagovat, pokud by ji Evropa iniciovala.

Putin dříve obvinil evropské lídry, že se snaží zablokovat mírovou dohodu navrženou USA tím, že „předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné,“ a naznačil, že evropští spojenci Ukrajiny jsou „na straně války.“ „Oni sami odmítli mírová jednání a překážejí prezidentu Trumpovi,“ dodal.

Ačkoliv Putin nevysvětlil své myšlenky podrobně, pravděpodobně odkazoval na údajné změny původního Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Ten byl USA předložen minulý měsíc a odmítnut Ukrajinou i jejími evropskými spojenci.

Následné setkání ukrajinských a amerických delegací v Ženevě vedlo ke změnám v návrhu, které jej učinily přijatelnějším pro Kyjev.

Nicméně, jen pár hodin před klíčovými rozhovory, Kreml zopakoval své stanovisko, že jakákoli mírová dohoda musí řešit to, co Rusko popisuje jako „počáteční příčiny“ nebo „základní důvody“ své invaze. To je zkrácený výraz pro dlouhý seznam požadavků, který zahrnuje zastavení rozšiřování NATO, uznání nárokované ruské kontroly nad okupovanými ukrajinskými regiony a faktický konec Ukrajiny jako suverénního státu.

Vysoký představitel NATO sdělil novinářům, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva byla ochotna učinit „smysluplné ústupky“ k ukončení války na Ukrajině. Představitel uvedl, že Rusko trvá na svých územních požadavcích a stále bude „usilovat o co největší oslabení vojenských schopností Ukrajiny, aby si připravilo cestu pro další agresi.“

Setkání Putina s delegací USA proběhlo poté, co se američtí představitelé a ukrajinská delegace sešli v neděli v Miami k rozhovorům, které ministr zahraničí Marco Rubio označil za „velmi produktivní“, ačkoli upozornil, že je stále potřeba další práce.

Witkoff a Kushner, který sice nemá oficiální vládní funkci v USA, ale znovu se stal klíčovou postavou v diplomatickém úsilí administrativy, byli spatřeni při procházce po moskevském Rudém náměstí s kremelským zástupcem Kirillem Dmitrijevem před jejich setkáním. O tom informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Dříve Witkoff a Dmitriev obědvali v moskevské restauraci ověnčené michelinskou hvězdou. Tam si pochutnali na kaviáru, křepelce, zvěřině a krabovi, sdělil ruskému listu Izvestija ředitel restaurace Maxim Romantsev.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Steve Witkoff Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 58 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

včera

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

včera

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

včera

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

včera

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

včera

včera

Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie

Pražský dopravní podnik zatím neúspěšně vymáhá škodu ve výši 115 tisíc korun, která mu vznikla při předloňském žhářském útoku Kolumbijce, jenž sedí za mřížemi za terorismus. Jihoameričan 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy