Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Speciální vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a jeho zeť Jared Kushner se v úterý zúčastnili rozhovorů na vysoké úrovni s Putinem v Kremlu. Tím vyvrcholil týden intenzivní diplomacie, jelikož Trumpova administrativa se snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Rozhovory v ruském hlavním městě byly „velmi užitečné, konstruktivní a vysoce věcné,“ ale „kompromisní varianta nebyla nalezena,“ řekl novinářům po schůzce poradce pro zahraniční politiku a Putinův spolupracovník Jurij Ušakov.

Ušakov uvedl, že některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoliv je nutné o nich dále jednat. Jiné body však podle něj Rusku nevyhovují. „Práce bude pokračovat,“ dodal.

Mezi dřívějšími spornými body byly požadavky Kremlu, aby se Ukrajina formálně vzdala svého záměru vstoupit do NATO a aby Rusku postoupila území v regionu Donbas na východě Ukrajiny, které bylo Ruskem anektováno, ale dosud nebylo zcela dobyto.

Americká strana se k jednáním zatím veřejně nevyjádřila, ale před schůzkou panoval v USA „velký optimismus“ ohledně dosažení dohody k ukončení války, která trvá tři a půl roku, uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová.

Setkání mezi Putinem a Trumpem nebylo naplánováno a možný osobní rozhovor by „záležel na pokroku, kterého se nám podaří dosáhnout,“ řekl Ušakov.

Ukrajinští představitelé nadále odmítají maximalistické požadavky Ruska, které Kreml i nadále považuje za nepřekročitelné „červené linie“.

Ušakov potvrdil, že Putin a americká delegace projednávali během schůzky územní otázky, „bez kterých nevidíme řešení krize.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává komunikaci s americkým vyjednávacím týmem bezprostředně po jejich jednáních s Putinem. Konstatoval, že čeká na „signály“ od delegace ohledně výsledku schůzky.

„Obdržíme určité signály, a pokud signály budou fungovat – pokud to bude čestná hra s našimi partnery – pak se možná s americkou delegací velmi brzy setkáme,“ řekl Zelenskyj před jednáním.

Ukrajinský lídr také zmínil, že by byla vyslána delegace na vyšší úrovni, pokud by zprávy od Američanů signalizovaly možnost „globálních, ale rychlých rozhodnutí.“

Několik hodin před schůzkou Putin vydal varování, že ačkoliv Rusko neplánuje jít do války s Evropou, je „připraveno“ reagovat, pokud by ji Evropa iniciovala.

Putin dříve obvinil evropské lídry, že se snaží zablokovat mírovou dohodu navrženou USA tím, že „předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné,“ a naznačil, že evropští spojenci Ukrajiny jsou „na straně války.“ „Oni sami odmítli mírová jednání a překážejí prezidentu Trumpovi,“ dodal.

Ačkoliv Putin nevysvětlil své myšlenky podrobně, pravděpodobně odkazoval na údajné změny původního Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Ten byl USA předložen minulý měsíc a odmítnut Ukrajinou i jejími evropskými spojenci.

Následné setkání ukrajinských a amerických delegací v Ženevě vedlo ke změnám v návrhu, které jej učinily přijatelnějším pro Kyjev.

Nicméně, jen pár hodin před klíčovými rozhovory, Kreml zopakoval své stanovisko, že jakákoli mírová dohoda musí řešit to, co Rusko popisuje jako „počáteční příčiny“ nebo „základní důvody“ své invaze. To je zkrácený výraz pro dlouhý seznam požadavků, který zahrnuje zastavení rozšiřování NATO, uznání nárokované ruské kontroly nad okupovanými ukrajinskými regiony a faktický konec Ukrajiny jako suverénního státu.

Vysoký představitel NATO sdělil novinářům, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva byla ochotna učinit „smysluplné ústupky“ k ukončení války na Ukrajině. Představitel uvedl, že Rusko trvá na svých územních požadavcích a stále bude „usilovat o co největší oslabení vojenských schopností Ukrajiny, aby si připravilo cestu pro další agresi.“

Setkání Putina s delegací USA proběhlo poté, co se američtí představitelé a ukrajinská delegace sešli v neděli v Miami k rozhovorům, které ministr zahraničí Marco Rubio označil za „velmi produktivní“, ačkoli upozornil, že je stále potřeba další práce.

Witkoff a Kushner, který sice nemá oficiální vládní funkci v USA, ale znovu se stal klíčovou postavou v diplomatickém úsilí administrativy, byli spatřeni při procházce po moskevském Rudém náměstí s kremelským zástupcem Kirillem Dmitrijevem před jejich setkáním. O tom informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Dříve Witkoff a Dmitriev obědvali v moskevské restauraci ověnčené michelinskou hvězdou. Tam si pochutnali na kaviáru, křepelce, zvěřině a krabovi, sdělil ruskému listu Izvestija ředitel restaurace Maxim Romantsev.

Související

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.
Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Steve Witkoff Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 2 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 3 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 6 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 7 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy