Jednání o míru na Ukrajině se zasekla. Rozhovory v Moskvě výsledek nepřinesly

Pětihodinové rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předními americkými vyjednavači nepřinesly průlom v otázce případné mírové dohody pro Ukrajinu, uvedl ve středu ráno kremelský poradce.

Speciální vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a jeho zeť Jared Kushner se v úterý zúčastnili rozhovorů na vysoké úrovni s Putinem v Kremlu. Tím vyvrcholil týden intenzivní diplomacie, jelikož Trumpova administrativa se snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Rozhovory v ruském hlavním městě byly „velmi užitečné, konstruktivní a vysoce věcné,“ ale „kompromisní varianta nebyla nalezena,“ řekl novinářům po schůzce poradce pro zahraniční politiku a Putinův spolupracovník Jurij Ušakov.

Ušakov uvedl, že některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoliv je nutné o nich dále jednat. Jiné body však podle něj Rusku nevyhovují. „Práce bude pokračovat,“ dodal.

Mezi dřívějšími spornými body byly požadavky Kremlu, aby se Ukrajina formálně vzdala svého záměru vstoupit do NATO a aby Rusku postoupila území v regionu Donbas na východě Ukrajiny, které bylo Ruskem anektováno, ale dosud nebylo zcela dobyto.

Americká strana se k jednáním zatím veřejně nevyjádřila, ale před schůzkou panoval v USA „velký optimismus“ ohledně dosažení dohody k ukončení války, která trvá tři a půl roku, uvedla tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová.

Setkání mezi Putinem a Trumpem nebylo naplánováno a možný osobní rozhovor by „záležel na pokroku, kterého se nám podaří dosáhnout,“ řekl Ušakov.

Ukrajinští představitelé nadále odmítají maximalistické požadavky Ruska, které Kreml i nadále považuje za nepřekročitelné „červené linie“.

Ušakov potvrdil, že Putin a americká delegace projednávali během schůzky územní otázky, „bez kterých nevidíme řešení krize.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává komunikaci s americkým vyjednávacím týmem bezprostředně po jejich jednáních s Putinem. Konstatoval, že čeká na „signály“ od delegace ohledně výsledku schůzky.

„Obdržíme určité signály, a pokud signály budou fungovat – pokud to bude čestná hra s našimi partnery – pak se možná s americkou delegací velmi brzy setkáme,“ řekl Zelenskyj před jednáním.

Ukrajinský lídr také zmínil, že by byla vyslána delegace na vyšší úrovni, pokud by zprávy od Američanů signalizovaly možnost „globálních, ale rychlých rozhodnutí.“

Několik hodin před schůzkou Putin vydal varování, že ačkoliv Rusko neplánuje jít do války s Evropou, je „připraveno“ reagovat, pokud by ji Evropa iniciovala.

Putin dříve obvinil evropské lídry, že se snaží zablokovat mírovou dohodu navrženou USA tím, že „předkládají požadavky, které jsou pro Rusko naprosto nepřijatelné,“ a naznačil, že evropští spojenci Ukrajiny jsou „na straně války.“ „Oni sami odmítli mírová jednání a překážejí prezidentu Trumpovi,“ dodal.

Ačkoliv Putin nevysvětlil své myšlenky podrobně, pravděpodobně odkazoval na údajné změny původního Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Ten byl USA předložen minulý měsíc a odmítnut Ukrajinou i jejími evropskými spojenci.

Následné setkání ukrajinských a amerických delegací v Ženevě vedlo ke změnám v návrhu, které jej učinily přijatelnějším pro Kyjev.

Nicméně, jen pár hodin před klíčovými rozhovory, Kreml zopakoval své stanovisko, že jakákoli mírová dohoda musí řešit to, co Rusko popisuje jako „počáteční příčiny“ nebo „základní důvody“ své invaze. To je zkrácený výraz pro dlouhý seznam požadavků, který zahrnuje zastavení rozšiřování NATO, uznání nárokované ruské kontroly nad okupovanými ukrajinskými regiony a faktický konec Ukrajiny jako suverénního státu.

Vysoký představitel NATO sdělil novinářům, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva byla ochotna učinit „smysluplné ústupky“ k ukončení války na Ukrajině. Představitel uvedl, že Rusko trvá na svých územních požadavcích a stále bude „usilovat o co největší oslabení vojenských schopností Ukrajiny, aby si připravilo cestu pro další agresi.“

Setkání Putina s delegací USA proběhlo poté, co se američtí představitelé a ukrajinská delegace sešli v neděli v Miami k rozhovorům, které ministr zahraničí Marco Rubio označil za „velmi produktivní“, ačkoli upozornil, že je stále potřeba další práce.

Witkoff a Kushner, který sice nemá oficiální vládní funkci v USA, ale znovu se stal klíčovou postavou v diplomatickém úsilí administrativy, byli spatřeni při procházce po moskevském Rudém náměstí s kremelským zástupcem Kirillem Dmitrijevem před jejich setkáním. O tom informovala ruská státní tisková agentura TASS.

Dříve Witkoff a Dmitriev obědvali v moskevské restauraci ověnčené michelinskou hvězdou. Tam si pochutnali na kaviáru, křepelce, zvěřině a krabovi, sdělil ruskému listu Izvestija ředitel restaurace Maxim Romantsev.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Steve Witkoff Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku

Zatímco Washington sčítá výdaje na válku proti Íránu, Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že konflikt výrazně zvýšil poptávku po ruských energetických produktech, čímž Rusko upevňuje svou roli dodavatele pro asijské trhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy