Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko

"Musíme podporovat ty, kdo chtějí bojovat, jít proti proudu a domnívají se, že ruský lid by měl mít na výběr. Právě proto chci spustit projekt Rádio Svobodné Rusko. Neznamená to vytvoření zcela nové rozhlasové stanice. Nyní je úplně jiná doba než na počátku studené války, kdy vzniklo Rádio Svobodná Evropa," řekla.

Vysvětlila, že projektem chce podpořit ruské novináře vyštvané z vlasti do exilu, kteří již mnoho dělají, ale mohli by udělat ještě více. A chtěla by napomoci k tomu, aby mohli tento obsah šířit v ještě větším rozsahu, a to bez jakýchkoliv zásahů.

"Potřebujeme jim vytvořit podmínky pro jejich práci, aby mohli vyprávět, co viděli a zažili v Evropské unii svým posluchačům v Rusku. Je to nejen morální povinnost, je to v našem vlastním zájmu," řekla.

Jourová o týden dříve v Bruselu hovořila o tom, že do Ruska by z některé z blízkých zemí Evropské unie mohla šířit objektivní a pravdivé informace nová rozhlasová stanice. EU by podle ní měla dělat více, aby se úspěšně vyrovnala s dezinformacemi a propagandou šířenými z Moskvy v rámci ruské agrese na Ukrajině.

"Myslím si, že jsme v té informační válce velmi defenzivní a měli bychom se pokusit ty informace k Rusům dostat," řekla Jourová novinářům v Bruselu po návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu. Tam hovořila zejména o tom, jak má EU postupovat proti dezinformacím a propagandě médií či internetových kanálů napojených na Kreml. Jedním z nápadů je právě vznik rádia, které by například z některé pobaltské země mohlo vysílat na klasické i digitální bázi pro Rusy, k nimž se příliš objektivních informací nedostává.

Jourová současně ohlásila, že se vydá do Lotyšska a Estonska, aby prověřila, zda by zřízení stanice bylo reálné. "Budu zjišťovat technické možnosti, jestli tam jsou lidi, rusky píšící profesionální novináři, kteří umí pracovat s fakty a být objektivní," popsala česká politička, která se v unijní exekutivě věnuje mimo jiné médiím a boji s dezinformacemi.

Provoz rádia by podle ní mohla mít na starosti některá ze zavedených vysílacích společností - Jourová o tom chce hovořit například s Rádiem Svobodná Evropa či se stanicí Deutsche Welle. Pokud by se možnost spuštění rádia ukázala být reálná, pokusí se místopředsedkyně Evropské komise sehnat na jeho fungování peníze.

EU se proti ruským dezinformacím dosud snaží postupovat zejména v rámci sankcí proti hlavním ruským médiím a významným postavám propagandy. Unie již zakázala na svém území vysílat několika televizním stanicím. Přímo do Ruska však svou mediální aktivitu zatím nenamířila.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nedávno ohlásilo rozšíření svých kanceláří ve Vilniusu a Rize. RFE/RL avizovala otevření kanceláří v Pobaltí loni v březnu v souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku.

Litevci a Lotyši poslouchali "Svobodnou Evropu" ve své mateřštině od roku 1975. Kanceláře v Rize a Vilniusu stanice otevřela v roce 1992, tedy po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti pobaltských zemí, a fungovaly až do roku 2004.