Místopředsedkyně Evropské unie Věra Jourová dnes vyzvala ke spuštění projektu Rádio Svobodné Rusko, ve kterém by nezávislí ruští novináři mohli pracovat bez kremelské cenzury. "Jsem přesvědčena, že máme morální povinnost podporovat demokratické ideály v Rusku. Nikoliv zbraněmi, ale slovy," řekla Jourová v projevu v sídle estonské diplomacie v Tallinnu.
"Musíme podporovat ty, kdo chtějí bojovat, jít proti proudu a domnívají se, že ruský lid by měl mít na výběr. Právě proto chci spustit projekt Rádio Svobodné Rusko. Neznamená to vytvoření zcela nové rozhlasové stanice. Nyní je úplně jiná doba než na počátku studené války, kdy vzniklo Rádio Svobodná Evropa," řekla.
Vysvětlila, že projektem chce podpořit ruské novináře vyštvané z vlasti do exilu, kteří již mnoho dělají, ale mohli by udělat ještě více. A chtěla by napomoci k tomu, aby mohli tento obsah šířit v ještě větším rozsahu, a to bez jakýchkoliv zásahů.
"Potřebujeme jim vytvořit podmínky pro jejich práci, aby mohli vyprávět, co viděli a zažili v Evropské unii svým posluchačům v Rusku. Je to nejen morální povinnost, je to v našem vlastním zájmu," řekla.
Jourová o týden dříve v Bruselu hovořila o tom, že do Ruska by z některé z blízkých zemí Evropské unie mohla šířit objektivní a pravdivé informace nová rozhlasová stanice. EU by podle ní měla dělat více, aby se úspěšně vyrovnala s dezinformacemi a propagandou šířenými z Moskvy v rámci ruské agrese na Ukrajině.
"Myslím si, že jsme v té informační válce velmi defenzivní a měli bychom se pokusit ty informace k Rusům dostat," řekla Jourová novinářům v Bruselu po návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu. Tam hovořila zejména o tom, jak má EU postupovat proti dezinformacím a propagandě médií či internetových kanálů napojených na Kreml. Jedním z nápadů je právě vznik rádia, které by například z některé pobaltské země mohlo vysílat na klasické i digitální bázi pro Rusy, k nimž se příliš objektivních informací nedostává.
Jourová současně ohlásila, že se vydá do Lotyšska a Estonska, aby prověřila, zda by zřízení stanice bylo reálné. "Budu zjišťovat technické možnosti, jestli tam jsou lidi, rusky píšící profesionální novináři, kteří umí pracovat s fakty a být objektivní," popsala česká politička, která se v unijní exekutivě věnuje mimo jiné médiím a boji s dezinformacemi.
Provoz rádia by podle ní mohla mít na starosti některá ze zavedených vysílacích společností - Jourová o tom chce hovořit například s Rádiem Svobodná Evropa či se stanicí Deutsche Welle. Pokud by se možnost spuštění rádia ukázala být reálná, pokusí se místopředsedkyně Evropské komise sehnat na jeho fungování peníze.
EU se proti ruským dezinformacím dosud snaží postupovat zejména v rámci sankcí proti hlavním ruským médiím a významným postavám propagandy. Unie již zakázala na svém území vysílat několika televizním stanicím. Přímo do Ruska však svou mediální aktivitu zatím nenamířila.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nedávno ohlásilo rozšíření svých kanceláří ve Vilniusu a Rize. RFE/RL avizovala otevření kanceláří v Pobaltí loni v březnu v souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku.
Litevci a Lotyši poslouchali "Svobodnou Evropu" ve své mateřštině od roku 1975. Kanceláře v Rize a Vilniusu stanice otevřela v roce 1992, tedy po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti pobaltských zemí, a fungovaly až do roku 2004.
Související

Jourová skončí v hnutí ANO a pro tuto chvíli i v aktivní politice

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák