Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí

Za největší nedostatek současného uspořádání označila Kallasová chybějící odpovědnost. Státy se sice formálně hlásí k Chartě OSN, ale když její pravidla poruší, nečelí žádným skutečným následkům. Evropská představitelka zároveň mírně korigovala sebevědomá prohlášení amerického velvyslance Waltze. Uvedla, že snaha o reformu mezinárodního řádu je vítaná, ale zdůraznila, že mezinárodní organizace musí fungovat na principu rovnosti všech států.

Kallasová také upozornila na faktickou nepřesnost ve Waltzových slovech ohledně Trumpovy „Rady míru“. Podle jejích slov má tento orgán podporu OSN pouze ve velmi úzkém vymezení, které se týká časově omezené mise zaměřené na Gazu, nikoliv v širším globálním měřítku, jak naznačoval americký vyslanec. Tato poznámka vnesla do diskuse o roli Spojených států v mezinárodních institucích potřebnou míru právního realismu.

Mike Waltz na kritiku reagoval vyjádřením frustrace nad nefunkčností systému, který Spojené státy historicky dotují více než 180 dalších zemí dohromady. Uvedl, že jako zástupce USA musí myslet na běžné americké občany, jako jsou mechanici, lékaři či hasiči, kteří tvrdě pracují, zatímco úředníci OSN létají po světě v byznys třídě. Podle něj se o reformách desítky let jen nekonečně mluvilo a psaly se ostré dopisy, ale teprve nyní se pod vedením USA začíná skutečně jednat.

Waltz zopakoval, že v soukromí mu zástupci mnoha zemí za americké vedení děkují, i když na veřejných fórech mohou znít kriticky. Do debaty se vložil saúdskoarabský ministr zahraničí Faisal bin Farhan Al Saud, který se pokusil o pozitivní shrnutí. Podle něj je nejdůležitější to, že jsou k sobě všichni účastníci konečně upřímní a otevřeně říkají, proč podle nich dosavadní systém selhal.

Saúdskoarabský ministr připustil, že proces hledání nového uspořádání bude bolestivý a potrvá delší dobu. Bude nutné najít shodu na tom, jak bude vypadat budoucí sdílení nákladů a jak zajistit rovnost států v prostředí, kde existují propastné rozdíly v jejich zájmech i kapacitách. Přes veškeré neshody vyjádřil optimismus, že výsledkem bude lepší a spravedlivější svět.

V další části konference se debata stočila k tématu obchodu. Finský prezident Alexander Stubb s nadsázkou poradil ostatním zemím, že nejlepší ochranou v novém světovém řádu je vstup do Evropské unie. Jako příklad uvedl nedávné hrozby Donalda Trumpa vůči Grónsku. Stubb vysvětlil, že díky členství v EU nemůže Washington uvalovat cla na jednotlivé země selektivně, protože jakékoli opatření pak automaticky naráží na jednotný pětadvacetiprocentní tarif celé Unie.

Šéfka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iweala sice s jednostrannými kroky USA nesouhlasí, ale přiznala, že americká kritika systému je v mnoha ohledech oprávněná. Připustila, že WTO se nevyvíjela dostatečně rychle a nereagovala pružně na měnící se svět. Přesto zdůraznila, že navzdory masivnímu narušení pravidel globálního obchodu, jaké svět nezažil 80 let, prokazuje stávající systém překvapivou odolnost.