Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.
Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.
Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.
"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.
Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.
Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.
"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.
"Ještě nevíme, jak to bude vypadat. Představte si povodeň, která se přiřítí a spláchne všechny skládky a všechny průmyslové oblasti. Ve vodě bude mnoho různých znečišťujících látek," obává se, a není sama. Mohammad Heidarzadeh, odborný asistent architektury a stavebního inženýrství na univerzitě v Bath, varuje, že protržení hrází, jako je tato, může nakonec uvolnit do vody všechny nebezpečné látky, jaké si jen lze představit.
Podle Ackermannové může voda obsahovat také radiaci pocházející z jaderné katastrofy v Černobylu v roce 1986, protože kontaminace se mohla zachytit v půdních sedimentech na dně nádrže, která je nyní vyplavována. Weir upozornil, že voda s sebou odnese i obrovské množství nevybuchlé munice a min.
Ukrajinští představitelé také varovali před velkým únikem ropy, mělo by se jednat o více než 150 tun. Ta byla uskladněna uvnitř vodní elektrárny v přehradě a nyní je vyplavována ven. Tato ropa může mít významný dopad na celé okolní životní prostředí, jak velký si ale zatím nikdo netroufá odhadovat.
Modely společnosti Damningsverket předpovídaly, že vlna vody proudící z přehrady zasáhne Cherson do 19 hodin. Voda totiž tryská z nádrže rychleji než z Niagarských vodopádů. Jeden z autorů modelu, Henrik Olander-Hjalmarsson, ale později uvedl, že incident pravděpodobně způsobí ještě větší škody, než se odhadovalo. "Zdá se, že scénář je v reálném světě horší než ten, který jsem modeloval, protože hladiny vody v nádrži byly výrazně vyšší než v modelu," míní.
Před následky varuje i ukrajinské ministerstvo zemědělství, které odhaduje, že jen dnes bude zaplaveno asi 10 000 hektarů zemědělské půdy v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru. Na levém břehu, který je v současné době pod ruskou okupací, bude situace ještě horší.
Podle resortu způsobí zničení Kachovovy přehrady, že se pole na jižní Ukrajině příští rok změní v poušť. Katastrofa bude mít i výrazně negativní důsledky pro rybolov. Už nyní experti zaznamenali úhyny ryb, navíc právě skončilo období tření a kvůli poklesu hladiny vody jikry v zasažených oblastech vyschnou.
Dalším problémem bude pronikání sladkovodních ryb a dalších biologických zdrojů do slaných vod Černého moře. Nejen, že zahynou, ale vzhledem k masivnímu přílivu sladké vody může podle ministerstva dojít také k vymření černomořské fauny.
Související
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí na příští víkend. Teploty mohou klesat pod nulu
včera
StarDance opustila dvojice, která předvedla nejhůře hodnocený výkon
včera
Hašek chce zastavit ruské hokejisty zákonem. Bývalý brankář apeluje na politiky
včera
Mbappé mluvil o Mao Ce-tungovi jako o diktátorovi. Čína se zlobila a vymohla omluvu
včera
Vojtěch podepsal novou úhradovou vyhlášku. Ministerstvo zmínilo priority
včera
Okradená burza Binance má dobré zprávy pro uživatele
včera
Letošní epidemie eboly dosáhla dalšího smutného milníku
včera
Havlíček zavítal k sousedům do Polska. Panuje shoda ohledně ETS 2
včera
Ukrajina chce rakety Patriot co nejdříve, potvrdil Zelenskyj. Navrhl možné řešení
včera
Sněžení zasáhne Česko. Meteorologové odhalili podrobnosti
včera
První anglický vítěz po 25 letech. Zlatý míč patří Harrymu Kaneovi
včera
Babiš zvažuje další změnu financování veřejnoprávních médií
včera
Tesco zatím v Česku pokračuje. Změna se projeví v řádu měsíců
včera
Trump může dát zelenou dalšímu útoku na Írán bezprostředně po volbách
včera
Medvěda zachytila v Beskydech fotopast. Turisté by měli přizpůsobit své chování
včera
Policie vyšetřuje násilný čin v České Lípě. Útočník skončil v poutech
včera
Ukrajinci získají stovky raket Patriot od USA. Má to ale háček
včera
Kdy se hodí návleky na boty
včera
Metnar jmenoval nového spolupracovníka. Splňuje nejvyšší předpoklady
včera
V Polsku se vyhrotil boj o ústavní soud. Nawrocki se urychleně vrátil do země
Pořádková policie v pátek večer zasahovala v budově Ústavního soudu, jehož personální složení je předmětem letitých sporů mezi vládou a opozicí. Prezident Karol Nawrocki se kvůli vyhrocení situace urychleně vrátil do země. Informovala o tom britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková