Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.
 

Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.

Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.

"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.

Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.

Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.

"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.

"Ještě nevíme, jak to bude vypadat. Představte si povodeň, která se přiřítí a spláchne všechny skládky a všechny průmyslové oblasti. Ve vodě bude mnoho různých znečišťujících látek," obává se, a není sama. Mohammad Heidarzadeh, odborný asistent architektury a stavebního inženýrství na univerzitě v Bath, varuje, že protržení hrází, jako je tato, může nakonec uvolnit do vody všechny nebezpečné látky, jaké si jen lze představit. 

Podle Ackermannové může voda obsahovat také radiaci pocházející z jaderné katastrofy v Černobylu v roce 1986, protože kontaminace se mohla zachytit v půdních sedimentech na dně nádrže, která je nyní vyplavována. Weir upozornil, že voda s sebou odnese i obrovské množství nevybuchlé munice a min. 

Ukrajinští představitelé také varovali před velkým únikem ropy, mělo by se jednat o více než 150 tun. Ta byla uskladněna uvnitř vodní elektrárny v přehradě a nyní je vyplavována ven. Tato ropa může mít významný dopad na celé okolní životní prostředí, jak velký si ale zatím nikdo netroufá odhadovat.

Modely společnosti Damningsverket předpovídaly, že vlna vody proudící z přehrady zasáhne Cherson do 19 hodin. Voda totiž tryská z nádrže rychleji než z Niagarských vodopádů. Jeden z autorů modelu, Henrik Olander-Hjalmarsson, ale později uvedl, že incident pravděpodobně způsobí ještě větší škody, než se odhadovalo. "Zdá se, že scénář je v reálném světě horší než ten, který jsem modeloval, protože hladiny vody v nádrži byly výrazně vyšší než v modelu," míní.

Před následky varuje i ukrajinské ministerstvo zemědělství, které odhaduje, že jen dnes bude zaplaveno asi 10 000 hektarů zemědělské půdy v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru. Na levém břehu, který je v současné době pod ruskou okupací, bude situace ještě horší. 

Podle resortu způsobí zničení Kachovovy přehrady, že se pole na jižní Ukrajině příští rok změní v poušť. Katastrofa bude mít i výrazně negativní důsledky pro rybolov. Už nyní experti zaznamenali úhyny ryb, navíc právě skončilo období tření a kvůli poklesu hladiny vody jikry v zasažených oblastech vyschnou.

Dalším problémem bude pronikání sladkovodních ryb a dalších biologických zdrojů do slaných vod Černého moře. Nejen, že zahynou, ale vzhledem k masivnímu přílivu sladké vody může podle ministerstva dojít také k vymření černomořské fauny.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina životní prostředí

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy