Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.
 

Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.

Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.

"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.

Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.

Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.

"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.

"Ještě nevíme, jak to bude vypadat. Představte si povodeň, která se přiřítí a spláchne všechny skládky a všechny průmyslové oblasti. Ve vodě bude mnoho různých znečišťujících látek," obává se, a není sama. Mohammad Heidarzadeh, odborný asistent architektury a stavebního inženýrství na univerzitě v Bath, varuje, že protržení hrází, jako je tato, může nakonec uvolnit do vody všechny nebezpečné látky, jaké si jen lze představit. 

Podle Ackermannové může voda obsahovat také radiaci pocházející z jaderné katastrofy v Černobylu v roce 1986, protože kontaminace se mohla zachytit v půdních sedimentech na dně nádrže, která je nyní vyplavována. Weir upozornil, že voda s sebou odnese i obrovské množství nevybuchlé munice a min. 

Ukrajinští představitelé také varovali před velkým únikem ropy, mělo by se jednat o více než 150 tun. Ta byla uskladněna uvnitř vodní elektrárny v přehradě a nyní je vyplavována ven. Tato ropa může mít významný dopad na celé okolní životní prostředí, jak velký si ale zatím nikdo netroufá odhadovat.

Modely společnosti Damningsverket předpovídaly, že vlna vody proudící z přehrady zasáhne Cherson do 19 hodin. Voda totiž tryská z nádrže rychleji než z Niagarských vodopádů. Jeden z autorů modelu, Henrik Olander-Hjalmarsson, ale později uvedl, že incident pravděpodobně způsobí ještě větší škody, než se odhadovalo. "Zdá se, že scénář je v reálném světě horší než ten, který jsem modeloval, protože hladiny vody v nádrži byly výrazně vyšší než v modelu," míní.

Před následky varuje i ukrajinské ministerstvo zemědělství, které odhaduje, že jen dnes bude zaplaveno asi 10 000 hektarů zemědělské půdy v Chersonské oblasti na pravém břehu Dněpru. Na levém břehu, který je v současné době pod ruskou okupací, bude situace ještě horší. 

Podle resortu způsobí zničení Kachovovy přehrady, že se pole na jižní Ukrajině příští rok změní v poušť. Katastrofa bude mít i výrazně negativní důsledky pro rybolov. Už nyní experti zaznamenali úhyny ryb, navíc právě skončilo období tření a kvůli poklesu hladiny vody jikry v zasažených oblastech vyschnou.

Dalším problémem bude pronikání sladkovodních ryb a dalších biologických zdrojů do slaných vod Černého moře. Nejen, že zahynou, ale vzhledem k masivnímu přílivu sladké vody může podle ministerstva dojít také k vymření černomořské fauny.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina životní prostředí

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy